Vyjádření prezidenta pražských hasičských odborů k demonstraci

Již dlouhou dobu jsem byl hluchý a nevšímavý ke všem výpadům na vrub pražských hasičů. V několika diskuzích jsem se opakovaně dočetl, že Odborové sdružení hasičů Prahy je nevšímavé k dění kolem . Mnoho hlasů zaznělo i z řad OSH, jak urputně bojují i za naše zájmy a my " Pražáci "si pak jen ohřejeme polívčičku. (viz. článek v časopise 150 z letošního léta).

Celá situace je pochopitelně trochu jinak. Ono ani tak nejde o to, zda demonstrovat či nikoli, ale o to, s kým a za co. Základní problém vidím v tom, že některé odborové svazy používají hasiče jako štít, který je do určité míry chrání před negativním ohlasem veřejnosti. Dále je pravdou, že nebýt účasti hasičů na všech demonstracích, které se konaly, jednalo by se spíše o přátelské setkání několika kolegů. Další pravdou zůstává, že hlas hasičů v křiku bezpečnostních sborů nějak zaniká a já nevidím sílu, která by ho vyzvedla, zdůraznila a postavila na tu úroveň , která mu právem patří. Další problém vidím i v rozdílnosti požadavků jednotlivých subjektů.

Možná se to bude zdát divné, ale je mi upřímě fuk, jak probíhá distribuce navýšení služebního příjmu na letošní rok u policie a jiné problémy, kterým vlastně ani nerozumím, protože nejsem policista, ani celník. Zajímá mě, a to hodně, proč se v požadavcích k jednání před demonstrací neobjevily naše rizikové příplatky. Proč, když má proběhnout nějaká akce, se OSH snaží zabezpečit účast pražských odborářů, ale při jednání u pana ministra nás s klidným svědomím nechají čekat na chodníku !

Proč je pro tato jednání věrohodnější partner ten, kdo prodal hasiče za čtyři procenta.

Proč hasiči, kteří mají dnes tak vysokou prestiž u mnoha lidí, neprosazují své požadavky společně jako hasiči? (Nevím, jak vy ostatní, ale já nejsem příslušník nějakého bezpečnostního sboru, já jsem HASIČ !!!!)

Proč se všechna jednání točí jen okolo peněz, vždyť nám nikdy nešlo jen o ně. Ztráta hodností je problém, který vyšuměl do ztracena.

Proč se spoléhat na pomoc partnerů, pro které jsme dobří jen do té chvíle než prosadí své zájmy?

Proč nezkusit požádat o pomoc ty , kterým dnes a denně pomáháme, lidi kolem nás. Vždyť přeci nejsem sám kdo slýchá „hasičům těm to přeju, ti si to zaslouží."

Mnoho otázek a já na žádnou z nich opravdu nečekám odpověď! Ne pro to, že bych odpovědi znal, ale proto, že já se vlastně ptát nemohu. Já ne.

prezident Odborového sdružení hasičů Praha Antonín Šustr