Středa 25. listopadu 2020, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Lezecký kurz HZS PK ÚO Domažlice

Výcvik hasičů-lezců Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje ze stanice Domažlice .

ýcvik hasičů-lezců Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje ze stanice Domažlice .
V úterý 16. 9. 2008 proběhl na vrchu Libín u Prachatic v Lanovém centru Libín výcvik lezecké skupiny profesionálních hasičů ze stanice Domažlice.
Po příjezdu k libínské rozhledně na samém vrcholku kopce všechny překvapila nezvykle hustá mlha a „krásná letní" teplota 2°C.

Výcvik ovšem není o krásném počasí ale jak známé pořekadlo praví : těžko na cvičišti- lehko na bojišti. A tak po krátké aklimatizační přestávce a malé svačině museli všichni navléknout kombinézy a postroje.

Libínský lezecký areál je největší lanový park ve střední Evropě. Přes hlavní sezónu je cílem turistů ze širokého okolí, ale jako jeden z mála, možná dokonce jediný, u nás umožňuje výcvik hasičům, záchranářům a ostatním státním složkám IZS zcela zdarma a téměř po celý rok. Rozprostírá se na ploše jednoho hektaru a nabízí téměř kilometr lanových tratí ve čtyřech úrovních obtížnosti ve výšce od čtyř do patnácti metrů.

Odpolednímu lezení předcházelo poučení o bezpečnosti lezení, způsobu jištění a pořadí tras, které budou hasiči zdolávat. Poté se všech dvanáct domažlických lezců, které můžete vidět na různých ukázkách během roku, vrhlo na zdolávání prvního úseku tratě, čímž byla dětská lanová dráha. Ač se to jeví jako zbytečné, instruktor všem připomíná, že právě tato nevině vyhlížející část je pro mnohé dospělé tou nejobtížnější. Pro hasiče je celá trať jiná, než jsou zvyklí, protože nejsou zavěšeni na laně jako při běžných nacvičovaných situacích,kdy lano je přivázáno k nějakému pevnému bodu ( například k automobilová plošině, pevné konstrukci či jinému lanu pevně přivázanému mezi dva pevné body). Na Libíně je totiž překážka buď na laně mezi dvěma stromy nebo zavěšená na nosném laně a hasiči jsou jištěni proti pádu na zem nikoli proti pádu z překážky. Jistí je dva popruhy s karabinami na jistícím laně.

První dětská část je úspěšně překonána a tak se mohou pokračovat na dalších třech dráhách. Asi po třech hodinách ve vzduchu a po zdolání lehkých i náročných překážek se všichni konečně ocitají nohama pevně na zemi. Ta lehčí část lezeckého výcviku byla úspěšně splněna a následoval odpočinek pracovně nazývaný „čekání na tmu". Když tma opravdu přišla, málokomu se chtělo opět ven do zimy, ale výcvik pokračoval a tak si připravili baterky, navlíkli postroje a hasiči se vydali opět na lana. Tentokrát ale v noci pouze za svitu čelových svítilen. První dráhu lezci prolézali s nejistotou, přeci jen slabý svit baterky nedokáže nahradit denní světlo a tak se v lanech hůře orientuje. Při prolézání druhé trati ale nejistota odpadla, světla míhající se v korunách stromů postupně pohasínala. V tu chvíli se všichni museli orientovat jen podle hlasu a hmatu, což je při práci v korunách stromů mezi lany oříšek i pro zkušené záchranáře.

Všichni ale i tuto část výcviku úspěšně splnili a mnozí by ještě rádi pokračovali v nočním lezení, snad zase někdy jindy.

Lezecká skupina Hasičského záchranného sboru ÚO Domažlice na Libíně překonala ve vzduchu vzdálenost téměř 1,5 kilometru ve výšce 4–15 metrů za 4 hodiny.


Luboš Mleziva / hasicido.cz

Sdílet