V chorvatském městě Rovinj slouží profesionální hasiči v pětičlenných směnách, v létě jim pomáhají dobrovolní kolegové

Rovinj je město v západním Chorvatsku, konkrétně pak na západním pobřeží chorvatského poloostrova Istrie. Ve městě žije přibližne 15 000 obyvatel, z toho asi 15 % činí italská menšina – kromě dvojjazyčných názvů ulic lze i na hasičských vozech najít označení v Chorvatštině i Italštině. V letních měsících pak v městě přebývá dle slov místních hasičů až 60 tisíc obyvatel – Rovinj je vyhledávaným místem pro trávení letní dovolené.

Nejinak to bylo pro našeho většinou milého kolegu, kterému jsme otevřeli dveře ke slávě a díky své cílevědomosti, píli a talentu je nyní známou osobou na poli hasičské fotografie – dokumentarista HZS MSK Tomáš Lach.

Hasičská stanice ve městě – Javna vatrogasna postrojba Rovinj – je jedinou stanicí profesionálních hasičů v oblasti, v okolních malých městech a vesnicích pak sídlí celkem 4 jednotky hasičů dobrovolných (DVD – dobrovoljna vatrogasna društva) – Žminj, Kanfanar, Bale a Rovinjsko Selo.

Profesionální hasiči v Chorvatsku slouží v 12hodinových směnách přímo na stanici, část volna mezi směnami pak drží pohotovost a v případě potřeby musí být schopni se dostavit v určeném časovém limitu na svou stanici. Obvykle na stanici v městě Rovinj hasiči slouží v počtu 4–5 mužů, v letních měsících jsou pak s posilou v podobě několika dobrovolných hasičů ze zmíněných okolních jednotek.

Město s historickým jádrem a okolní, často obtížně přístupná příroda s převážně borovicovými lesy, se odráží na technice a vybavenosti hasičů.

„Prvovýjezdovým“ vozem je pro ně CAS na podvozku Iveco Trakker 350 z roku 2005. Vozidlo disponuje výbavou, která se v zásadě neliší od výbavy vozidel stejného určení u českých hasičů – disponuje tedy prostředky jak pro zdolávání požárů, tak např. pro zásahy u dopravních nehod.

Dalším z vozů je CAS na stejném podvozku, která ale veze už redukovanou výbavu a slouží pro zásahy u požárů s vyššími nároky na hasební vodu. Na stanici také najdeme dva lesní speciály – jeden na podvozku Mercedes-Benz Unimog, druhý pak na podvozku TAM (jugoslávský, resp. slovinský výrobce vozidel). Druhý zmíněný speciál je nejstarším kusem techniky na stanici, u hasičů je ale nejoblíbenější – dle jejich slov „Je starý, jede pomalu, ale dojede všude.“

K dispozici mají hasiči také několik osobních terénních vozů. S ohledem na hustotu dopravy a obtížný okolní terén jsou právě tyto RZA vozidly, která na místo události často dorazí jako první. Kromě velitelského vozu na podvozku Mazda (který je vybaven mj. termokamerou, vyváděcími maskami a dalšími prostředky) je to na stejném podvozku postavený automobil, používaný zejména k prvotnímu zásahu u lesních požárů, malý technický automobil na podvozku Mercedes-Benz, nebo Lada Niva.

Na užitkovém podvozku Iveco pak na stanici najdeme dva další kousky techniky – automobil určený výhradně pro technické zásahy a dopravní nehody a druhý, určený pro zdolávání požárů zejména v historické části města, která je pro „běžné CAS“ nedostupná. Za zmínku stojí vybavení větším množstvím hadic – tato část města nemá hydrantovou síť a úzké uličky jsou neprůjezdné často i pro menší vozy.

Hasiči také disponují motorovým člunem a vybavením pro práce pod vodní hladinou – někteří z hasičů jsou také potápěči.