Pátek 3. května 2024, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Moravskoslezští hasiči i loni zachraňovali lidi a další živé tvory

Záchrana lidských životů a jejich zdraví figuruje na prvním místě při každodenní činnosti profesionálních hasičů. Nejinak tomu je i v případě výjezdových jednotek Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje. Ani loni se nevyhnuli desítkám takových případů.

Vedle „rutinního" otvírání vstupních dveří do bytů a uvolňování zaseknutých výtahových klecí, kterých je v posledních letech nespočítaně, moravskoslezští hasiči i v loňském roce zasahovali u zajímavých a neobvyklých případů, kdy zachraňovali vše živé – ať už lidi nebo zvířecí miláčky. I zde musí záchranáři v modrém projevit velkou citlivost, aby bylo utrpení a zdravotní následky vysvobozovaných minimální.

Za neobvyklý, ale velmi šetrný postup při záchraně člověka, se dá označit zásah hasičů v moštárně v obci Sosnová na hranici okresu Opava s okresem Bruntál na začátku července 2008. Šnekový lis na ovoce vtáhl do svých útrob mladé brigádnici levou ruku až po rameno. Tříapůlhodinová mravenčí práce hasičů z Bruntálska a Opavska a jejich spolupráce s rychlou záchrannou službou slavila úspěch.

Dívčinu (ročník 1992) levou ruku zachytil lis na ovoce, což je zhruba pět metrů dlouhá roura o průměru asi 60 cm, uvnitř ji držela jedna z lopatek. Dívka měla štěstí, že její spolupracovnice duchapřítomně stroj vypnula. I tak měla dovnitř vtaženu levou ruku až po paži.

O utlumení bolesti dívky, která byla po celou dobu opatrné záchrany při vědomí a komunikovala, se postaral tým rychlé záchranné služby. Do její záchrany bylo přímo zapojeno 11 hasičů, kteří se střídali s kolegy, a 4 zdravotničtí záchranáři. Dívku drželi po celou dobu opatrného rozebírání stroje tři hasiči ve vodorovné poloze, aby jí co nejvíce ulehčili náročný zásah a čekání na vysvobození.

Vzhledem k obavám o další možné poškození poraněné končetiny hasiči zvolili nejpomalejší, ale nejšetrnější variantu, kdy museli po částech rozřezat celou násypnou část lisu. Práci ztěžovala tvrdá nerezová ocel lisu, která se špatně stříhala a brousila. Hasiči museli použít hydraulické nůžky a rozpínák, mečovou pilu, řetězy. Dívka se podle posledních informací úspěšně zotavuje…

Loni v polovině ledna, vzápětí po nástupu silnějších mrazů, vyjeli dvě profesionální jednotky zachránit labuť, která podle několika telefonujících svědků patrně zamrzla na hladině Hlučínské štěrkovny. Hasiči neriskovali chůzi ještě po nebezpečně tenkém a praskajícím ledě, proto se dva z nich převlékli do nepromokavé kombinézy a ty desítky metrů k labuti se pustili velmi opatrně po svých a ještě s gumovým člunem v záloze, zajištěným ze břehu lanem. Labuť již byla mrtvá a také bez známek zranění.

O den později našli na stejné hladině hned čtyři mrtvé ptáky – dvě divoké kachny, labuť a racka. Všech pět těl prohlédli pracovníci Státního veterinárního ústavu v Olomouci a naštěstí potvrdili, že ptáci nebyli nakaženi ptačí chřipkou ani žádnou jinou nebezpečnou chorobou.

Ještě v lednu se pokusil skočit ze třetího patra obytného domu ve Frenštátu pod Radhoštěm (okres Nový Jičín) třiadvacetiletý muž. Život mu zřejmě zachránily prádelní šňůry, natažené na balkoně prvního patra, které jej odhodily mladého muže dovnitř balkonu. Na místě aktivně zasahovali vedle rychlé záchranné služby a Policie ČR také místní dobrovolní hasiči. Jeden z nich vylezl na balkon po nastavovacím žebříku, aby dal zraněnému krční límec, další hasiči ale museli vyrazit dveře bytu v prvním patře, zajištěné několika bezpečnostními zámky. Byt byl sice zařízený, ale delší dobu neužívaný.

Na začátku února 2008 byla úspěšná záchranná akce dvou hasičů a policisty, kterým se v Bruntálu podařilo odradit třiadvacetiletého muže od skoku z balkonu v pátém patře obytného domu. Mladík již visel ve volném prostoru a pouze se rukama držel horního okraje balkonu zhruba v metrové výšce. Byt patřil jeho bývalé dívce.

Velitel hasičského zásahu opatrně vylezl s kolegou a s jedním policistou na balkon a dal se s mladíkem do řeči, tým rychlé lékařské pomoci čekal na schodišti. Zeptal se ho na jméno a na problém, který ho trápí. Mladík uvedl, že se rozešel s dívkou, která se mezitím vdala a která mu teď nebere telefon. Po chvíli jej první hasič a policista chytli každý za jednu ruku a s pomocí druhého hasiče mladého muže vytáhli zpět na balkon.

Záchrana labutí, hus a kachen je specialitou zimních zásahů hasičů, někdy ale zdánlivě mrtví či přimrzlí ptáci se bleskurychle zvednou a uletí. To bylo například v polovině února, kdy dvě ostravské profesionální hasičské jednotky vyjely k záchraně sedmi labutí, které bez pohnutí seděly na ledě uprostřed rybníka Štěpán, ležícího mezi Ostravou-Martinovem a obcí Děhylov. Výskyt hejna labutí na ledě oznámila na operační středisko hasičů žena, která je mnoho let pozoruje a také pravidelně krmí.

Na záchranu labutí byl opět použit osvědčen člun a zjišťovací lano. Jeden hasič se odrážel při cestě k nim střídavě nohou a sekerkou. Labutě vybudil přibližováním a voláním. Zpáteční cesta hasiče už byla velmi rychlá – nasedl do člunu a kolegové jej v něm vytáhli na břeh.

Velmi neobvyklý zásah mají na kontě hasiči z Opavska od konce března. Mohli si připadat jako na Divokém západě, když dostali na starost chytit pět mladých býků plných energie. Ti utekli z ohrady v Jilešovicích (okres Opava). Dva z býků byli lapeni, dva nepřežili plavbu v silném proudu řeky Opavy a pátý ještě nebyl objeven a chycen ani druhý den. Dodatečnou informaci, zda byl chycen později, již operační středisko hasičů neobdrželo.

První na ně vyjeli kolem půl druhé odpoledne drážní hasiči. Dostali totiž informaci o pohybu skotu v kolejišti mezi železničními stanicemi Děhylov a Jilešovice (trať Opava-Ostrava-Svinov). Také byla nařízena pomalá jízda projíždějících vla­ků.

Hasiči Českých drah objevili stádo 5 býčků v kolejišti u chatové osady Dobroslavice-Rybárna, stádo směřovalo na Děhylov. Jednotka odehnala zvířata z kolejiště a zahnala je do slepé uličky mezi chaty. Na místo přijeli zaměstnanci firmy, která skot chová. Po příjezdu traktoru a ustavení valníku se ale zvířata splašila a poškodila několik plotů kolem chat. Utíkala po hrázi kolem řeky Opavy směrem na Děhylov.

Býčci naskákali u děhylovského jezu do vody a postupně skončili pod ním. To už velitel zásahu požádal prostřednictvím operačního střediska hasičů o pomoc dalších jednotek. Kolem 15. hodiny přijely pomoci dvě jednotky – profesionální hasiči z Hlučína přivezli člun, vedle nich přijeli z Hlučína i dobrovolní hasiči.

Stádo se pustilo přes vodu. Dvěma býkům se podařilo přeplavat na druhý břeh řeky Opavy, třetí utonul a silný proud jej odnesl až k restauraci Loděnice, kde zůstal zaklíněný v kořenech stromu (tento kus vytáhli hasiči později). Čtvrtého se podařilo drážním hasičům vylovit pomocí smyček z lan z břehu, pro pátého – který se točil uprostřed silného proudu, vyjeli profesionální hasiči na člunu. Aby jej dopravili na břeh, museli v nepromokavých kombinézách do vody, zvíře chytili kolem krku a přidržovali se člunu. Býček na břehu uhynul. Nalokal se příliš mnoho vody.

Mezitím chytli občané osamoceného (šestého) býka, který běhal po kolejišti. Jednotka Českých drah mohla odjet domů, zbývající dva býci, kteří řeku Opavu přeplavali, běhali v zeleni mezi řekou Opavou a Hlučínskou štěrkovnou.

O ty (černého a druhého strakatého) se musí postarat profesionální a dobrovolní hasiči z Hlučína a zaměstnanci firmy, která je chová. Býčci ale neztrácejí energii. Proto začíná operační středisko hasičů hledat veterináře. Ten, který přijede na místo, ohledá mrtvé kusy a sám si k neklidným býčkům netroufá přiblížit. Rovněž před tím varuje hasiče.

Je zde tedy potřeba veterináře, který má narkotizační pistoli, nebo foukačku (jako indiáni v pralese). V okolí nedaleké Ostravy není žádný takový veterinář, žádost o pomoc odmítá také ostravská Zoologická zahrada – narkotizační zbraň nesmí opustit území zoo. Po desítkách minut pátrání operátoři nakonec objeví vhodného veterináře na Bruntálsku – v Horním Benešově.

Mezitím se u štěrkovny začalo stmívat a bylo těžké zahlédnout, kde se oba býčci pohybují. Vytváří se dvě skupiny pátračů-naháněčů, které jdou proti sobě, po jedné straně řeka Opava, po druhé straně štěrkovna. Celkem je v nich 15 hasičů a 5 zaměstnanců zemědělské firmy. Po příjezdu veterináře pokračuje jejich hledání, i pomocí termokamery. Po objevení strakatého býčka se veterinář pomocí foukačky trefuje na první pokus. Do pěti minut by měl usnout.

A aby obtíže neskončily, tento býček se vydá s plnými silami směrem na Hlučín a končí až po patnácti minutách na břehu Hlučínské štěrkovny, sice uspaný, ale zaklíněný v křoviscích. Silní hasiči jej odtud musí 20 minut složitě vyprošťovat pomocí lan. Pak jej nakládají na valník.

Černý býček není dlouho k nalezení. Proto hasiči ukončili hodinu před čtvrteční půlnocí svůj náročný a vysilující zásah. Drážní hasiči tu zasahovali tři hodiny, hlučínští (profi i dobrovolní) hasiči osm hodin.

Tento býček nebyl do pátečního poledne nalezen, není vyloučeno, že svůj život ukončil v řece Opavě. Majitel má povinnost v případě jeho nálezu informovat operační středisko hasičů. Do té doby budou vlaky na trati mezi stanicemi Děhylov a Háj ve Slezsku jezdit pomaleji a houkat.

Rychlé reakci profesionálních hasičů ze stanice HZS MSK v Bruntálu může vděčit muž středního věku za záchranu života. Když v půlce dubna dopoledne upadl na ulici do bezvědomí, hasiči, vracející se okresním městem ze cvičení, jej začali bez průtahů oživovat a povedlo se jim to ve spolupráci s lékaři.

Oběma zasahujícím hasičům (další zatarasili auty křižovatku) se pomocí ruční srdeční masáže podařilo muže oživit, když se do záchrany zapojil i tým rychlé záchranné pomoci z Bruntálu, který mezitím přivolala svědkyně. Zdravotnický tým si pak muže převzal a odvezl sanitkou do nemocnice.

Příkladem vzorné spolupráce mezi profesionálními hasiči z Karviné a týmem rychlé záchranné služby byl také společný zásah v pátek 25. 4. 2008 večer v Karviné-Lázních Darkov u řeky Olše. Podle prvotní informace zde měla spadnout z mostu do vody dívka a měla se topit. Hasiči se chystali již při rychlé jízdě s majáky k Olši po ní usilovně pátrat.

Když karvinští hasiči přijeli na břeh řeky, zjistili, že patnáctiletá dívka již naštěstí leží na břehu a kolem ní se pohybuje několik vrstevníků. Most byl daleko, na druhý břeh se proto ihned přepravili i s lékařem na nafukovacím hasičském člunu Zodiac. Dívce poskytli předlékařskou pomoc, lékař jí ošetřil zranění hlavy a dopravili ji na druhý břeh k sanitce – opět v člunu.

Dívka zřejmě neskočila do vody záměrně, ale spadla do ní „omylem" (tedy uklouzla) při dovádění s kamarády na břehu. Ve vodě se uhodila do hlavy, patrně o kámen. Kamarádi ji naštěstí vytáhli včas na břeh a počkali na příjezd profesionálů.

Zachráněná dívka byla při vědomí, ale v šoku. Dokázala pouze opakovat mužské jméno, proto měli záchranáři obavy, zdali do vody nespadl před jejich příjezdem ještě někdo další. Mladík ale byl naštěstí mezi přítomnými…

Tři hasičské jednotky z Opavska zasahovaly v polovině května kolem poledne u požáru zhruba 35 metrů vysokého vodojemu v opavské čtvrti Vlaštovičky. Na záchranu tří řemeslníků, kteří zůstali nahoře, přiletělo vojenským vrtulníkem Sokol speciální lezecké družstvo profesionálních hasičů z Ostravy.

Po svařování hořelo v přízemí vodojemu, hlavně barvy, ředidla, gumáky a elektroinstalace. Hasiči během několika minut požár uhasili pomocí práškových hasicích přístrojů, vzhledem k velkému zakouření výstupní šachtice a vysoké teplotě žebříku a pláště tubusu vodojemu ale nemohli tři řemeslníky z vrchlíku vodojemu zachránit touto nejjednodušší cestou. Kvůli silnému větru se nedaly používat automobilové žebříky.

Dva profesionální hasiči se vydali v dýchací technice na vrchol vodojemu na průzkum, aby zjistili zdravotní stav řemeslníků, kde zůstali až do příletu vrtulníku. Řemeslníci (všichni odhadem kolem 30 let) byli naštěstí mimo nebezpečí života, zřejmě nebyli vůbec intoxikovaní zplodinami hoření. Hasiči také povolali na místo statika ocelových konstrukcí.

Mezitím bylo povoláno lezecké družstvo ze stanice HZS MSK v Ostravě-Porubě, které do Opavy přiletělo vojenským vrtulníkem Sokol z armádní základny v Bochoři (okres Přerov). Kolem půl jedné odpoledne tento tým pomocí vrtulníku a lan snesl všech pět osob (3 řemeslníci + 2 hasiči) bezpečně dolů. Nikdo z nich neměl zdravotní následky.

Hned osm jednotek hasičů zasahovalo v polovině června odpoledne zhruba 3,5 hodiny u požáru hnojiště 80 × 30 metrů na statku v Žermanicích (okres Frýdek-Místek). Vedle hnojiště byli ustájeni koně, ti však nebyli díky rychlému zásahu hasičů ohroženi ohněm ani kouřem. Škoda byla nulová, při požáru nebyl nikdo zraněn.

Nestává se příliš často, aby profesionální hasiči z Krnova vyjížděli k dopravní nehodě traktoru. O to více ojedinělé bylo, když museli v pondělí 16. 6. 2008 ráno vyprošťovat muže, který skončil přimáčknutý pod střechou traktoru ve dva metry hlubokém příkopu na svém soukromém pozemku.

Zhruba šedesátiletý muž vyjel s traktorem a jednonápravovým valníkem se sutí z rodinného domu v krnovské části Pod Cvilínem (okres Bruntál), na kterém se již činila zednická firma. Suť se mu zřejmě podařilo na svém pozemku vysypat do části příkopu, ale patrně při dalším neopatrném manévru skončil traktor v příkopu na střeše i s připojeným valníkem a muž pod střechou. Zedníkům naštěstí začalo být po chvíli divné, že se majitel domku nevrací, a proto se jej vydali hledat na půl kilometrů vzdálený pozemek. Když po osmé hodině ranní zjistili, jak muž dopadl, okamžitě volali Zdravotnickou záchrannou službu a ta hasiče.

Když jednotka HZS Moravskoslezského kraje ze stanice Krnov přijela na místo dvěma vozidly, muž ležel pod traktorem, ale komunikoval. Hasiči museli vystříhat hydraulickými nůžkami volant, který jej držel, a traktor nazvedli pomocí dvou navijáků. Záchranná operace jim trvala pouze deset minut.

Muž se dokázal postavit na nohy a komunikovat. „Podle našeho prvního dojmu nebyl zraněný, ale sanitka jej pro jistotu odvezla na vyšetření," řekl velitel hasičského zásahu, který dosud podobný zásah nezažil.

Pak přišel na řadu traktor a již odpojený valník. Jejich vytažení z příkopu trvalo asi půlhodinu. Traktor měl pouze poničenou střechu.

Rychlým úprkem nezraněné srny skončila v sobotu 23. 8. 2008 její záchrana ostravskými profesionálními hasiči poté, co spadla do 4 metry hlubokého kanálu o průměru zhruba 50 centimetrů v Ostravě-Petřkovicích u lesní cesty.

Srnu objevila v otevřeném kanále s okolím zarostlým travou všímavá houbařka asi dvě hodiny po sobotním poledni. Ihned zavolala na tísňovou linku hasičů. Centrum tísňového volání v Ostravě neprodleně vyslalo na pomoc lesnímu zvířeti jednotku Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje ze stanice v Ostravě-Porubě.

Ti vyděšenou, ale nezraněnou srnu vytáhli nahoru pomocí lezecké techniky a plachty během deseti minut. Otvor kanálu pak hasiči pečlivě zakryli silnými větvemi. „Když jsme srnku vypouštěli, byla tak rychlá, že jsme ji ani nestačili pořádně vyfotit," řekl velitel úspěšného hasičského zásahu.

Zřejmě bez větších zdravotních problémů skončila poslední srpnovou neděli 2008 pro sedmnáctiletou dívku vážně vypadající dopravní nehoda podomácku vyrobeného traktoru s jednonápravovým valníkem, který se převrátil při sjíždění prudkého svahu na lesní cestě mezi dvěma vesnicemi u Fulneku (okres Nový Jičín). Aby hasiči zaklíněné dívce co nejrychleji pomohli, dali přednost svým devíti párům rukou před silnou, avšak ne tak rychlou technikou.

Dívka byla zaklíněná pod převráceným traktorem, ale byla při vědomí. Po rychlé konzultaci s lékařem rychlé záchranné služby se hasiči spolehli na sílu svých paží a v devíti mužích nazvedli asi tunový traktor bez střechy asi o patnáct centimetrů nahoru. To jim stačilo k vytažení dívky. Traktor pak zajistili klíny.

Z traktoru neunikly téměř žádné provozní kapaliny. Hasiči pak pomocí vyprošťovací Tatry odtáhli valník asi o dvacet metrů a asistovali při jeho otočení na kola.

Traktor patrně řídil o dva roky starší přítel dívky. Oba měli velké štěstí. „Pocházím ze sousední obce, a tak znám i lesy okolo, včetně zdejších cest. Proto jsem měl zpočátku strach, aby se do nehody nepřipletli i turisté, nebo cyklisté," poznamenal velitel hasičského zásahu.

Na další neobvyklý, ale tentokrát i smutný zásah vyjeli profesionální hasiči 25. 9. 2008 odpoledne na okraj Fulneku (okres Nový Jičín). Dva pracovníci stavební firmy středního věku měli být zatopeni ve stavebním výkopu na přeložce vodovodního potrubí „Harta" nedaleko silnice I/57. Šlo o výkop zhruba šest metrů hluboký a deset metrů široký, kde se měnily staré vodovodní roury o velkém průměru za nové.

Za dosud nezjištěných okolností při kontrole těsnosti ucpávky a napojení starých rour na nové potrubí praskl jeden ze svarů (průměr měly odhadem 1,3 až 1,4 metru) a vytvořila se prasklina o délce 1 metr a šířce asi 20 centimetrů. Silný tlak vody (asi 12 atmosfér), tryskající z nitra potrubí, muže vytlačil do starých a odstavených rour. Jeden jimi putoval 200 metrů, kde vyplaval, druhý ale zůstal zaklíněn uvnitř asi 30 metrů od místa prasknutí.

Při příjezdu hasičů na místo již první z mužů vyplaval a byl při vědomí. Hasiči vydali pokyn k zastavení vody. Bagr pak prokopal rýhu ke zhruba deset metrů vzdálenému potoku, kam téměř všechna nahromaděná voda odtekla. Bylo to mnohem efektivnější řešení než klasické odčerpávání vody. Proto nebylo potřeba volat potápěče. Pomocí bagru tak rychle klesla voda ve výkopu až na metrovou hladinu a hasiči ihned začali ve zbytcích vody na dně po druhém muži pátrat. Brzy jej našli zaklíněného ve starém potrubí bez známek života, lékař již mohl pouze konstatovat jeho smrt.

Jednotka HZS MSK zasahovala na začátku listopadu ráno v opavské části Malé Hoštice, kde se ve velkých jímkách s kysaným zelím udělalo nevolno pětadvacetiletému muži a rok starší ženě, kteří měli na starosti tradiční šlapání zelí ve velkém. Pracovnici ležící na dně nádrže s kvasícím zelím o půdorysu 5 × 3 metry v hloubce 4 metry (prázdná jímka má hloubku asi 6 metrů) objevili kolegové. Jeden ze zaměstnanců za postiženou začal sestupovat po žebříku, také on však upadl do bezvědomí. Oba skončili po vytažení ze zrádné díry v nemocnici, dalších deset pracovníků bylo evakuováno.

Za některé tragické případy může lidská neopatrnost, například při výkopech zeminy. Dvě jednotky hasičů zasahovaly 9. 12. 2008 v Hrádku (okres Frýdek-Místek), kde uvolněná zemina, balvany a kusy betonu z výkopu kanalizace zavalily dva muže středního věku. Jeden muž sesuv horniny nepřežil, druhého hasiči vyprošťovali.

Předposledním loňským živým tvorem, kterého hasiči zachránili před smrtí, byla 27.12. dospělá ovce. Skončila v promrzlém rybníku na okraji Ostravy-Polanky nad Odrou a Chráněné krajinné oblasti Poodří dospělou ovci. Přímo z jedoucího vlaku ji spatřila cestující a hbitě zavolala na tísňovou linku hasičů.

Ovce se pásla s dalším skotem na louce u jednoho z četných rybníků na okraji Ostravy-Polanky nad Odrou – nedaleko železničního koridoru spojujícího Ostravu a Studénku. Patrně se sama odvážila na zamrzlý rybník, ale tenký led její tíhu nevydržel.

Když hasiči zmáčeného a zmrzlého tvora objevili, jeho záchrana byla otázkou deseti minut. Jeden z hasičů se za ovcí vydal se záchytným lanem, které jí připevnil kolem krku, ostatní ji vytáhli na břeh, když předtím led na kousku rybníka rozbili. Dospělá ovce absolvovala záchrannou akci bez újmy na zdraví, byla pouze zmrzlá a vystrašená, ale nezraněná. Hasiči ještě našli jejího majitele…

Poslední záchranu loňskou živého tvora, tentokrát čtyřnohého přítele člověka, mají na kontě profesionální hasiči z Karviné. Na Silvestra dopoledne jej vytáhli na nafukovací člun z řeky Olše. Na tísňovou linku hasičů volal nešťastný majitel velkého bernského salašnického psa, se kterým byl na pravidelné procházce u řeky v Karviné-Fryštátu. Pes jako obvykle skočil do vody, ale v návratu na suchou zem mu zabránil tříštící se led na okraji vodního toku. „Pes nebyl po vytažení vůbec zraněný a jen se pořádně oklepal," poznamenal velitel hasičského zásahu.

por. Mgr. Petr Kůdela
tiskový mluvčí
HZS Moravskoslezského kraje



-swo-

Sdílet