Čtvrtek 25. dubna 2024, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

FANTINE očima hasiče

Vedle policejní razie byl také prováděn ve veřejných domech státní požární dozor formou tématické kontroly, která byla také klíčem k případně uzamčeným dveřím.

V čele muži v kukle a neprůstřelné vestě, za jejich zády další příslušníci hlídkové policie, oblečeni v běžné uniformě. Úplně na chvostu pak příslušník Hasičského záchranného sboru. Tak mnohde vypadala kontrolní skupina, která prováděla kontrolní akci jménem „FANTINE“.

„Možná půjdeš první a otevřeš nám dveře, ještě se rozhodneme,“ oznámil mi těsně před akcí jeden z policistů. Trochu jsem znervózněl. U bordelů přece člověk nikdy neví. Zastavili jsme před naším cílem, nad vchodem zářil červený nápis. Hned na první pohled bylo jasné, že to není obyčejný pension. Před vchodem postávali dva muži, možná z Vietnamu nebo Číny. „A sakryš, tady bude možná veselo,“ zamumlal jsem si pro sebe. Ulevilo se mi, když jsem zjistil, že do přední linie nemusím. Policisté v kukle se totiž hned po vystoupení z vozidel začali věnovat mužům stojícím před veřejným domem. Kupodivu se jim to moc nezamlouvalo.

Během krátké chvíle, policisté prošli otevřenými dveřmi. Majitelka nebyla moc nadšená. Vypadala, jako když má v podniku klienty, kterým chce zajistit klid. Při krátkém postávání u recepce a nahlížení do knihy hostů, bylo zřetelně její hosty slyšet. Slastné vzdychání mluvilo za vše. Pod černými kuklami bylo možné zahlédnout náznak úsměvu. „Tam mi nechoďte, to je můj souromý byt,“ vykřikla majitelka podniku na policistu, který chtěl otevřít dveře na chodbě domu. „A co máte tady za dveřmi?“ zeptal jsem se. „To je cizí objekt, který já neprovozuju, vyhrkla ze sebe majitelka. " To je dost podivné, vždyť má objekt jedno popisné číslo,“ oponoval jsem. Majitelka byla ještě nervóznější. Všichni jsme věděli, že tu nebude vše v pořádku. Policisté zatím přerušili milostnou scénu a provedli prověření osob. Milenci byli trochu upocení, čím to je těžké říct. Každopádně muž měl značně roztřesené ruce. Nejvíce se klepala ta, na které byl snubní prsten. Oba byli propuštěni zpět do pokoje. Zda dokončili to co začali nevím.

Nyní čekal na objevení ten pravý bordel. Za dveřmi se ozývalo dunění hudby. Opět jsem trochu znervózněl. Uklidnil jsem se nahlížením do staré projektové dokumentace, která nevyhovovala skutečnému provedení a pohledem na hasicí přístroj a prošlý štítek se záznamem tři roky staré revize.

Za malou chvíli jsem byl vyzván, abych si provedl kontrolu i toho podniku vedle. Na sedačkách sedělo kolem deseti Vietnamců, všichni hledali pasy. Tři je neměli. Byli odděleni od skupiny a odvedeni po prohledání do vozidel. Já si zatím prohlédl malé pokojíčky s rozházenými pokrývkami a polštáři. „Máte oprávnění k provozování živnosti?“ zeptal se policista Vietnamce. „Mam, tady pane,“ Vietnamec předložil prošlý Živnostenský list na provozování hostlinské činnosti.„Ten je ale prošlý, " řekl policista. " To neni problem, ja ho mit zitra novy, " zablekotal Vietnamec. "To asi težko, zítra je sobota,“ zvýšeným hlasem pronesl policista. „A co nájemní smlouvu, jak to tady máte se zajištěním požární ochrany, staráte so o to sami nebo majitelka?“ zeptali jsme se nervózního Vietnamce. „Smlouvu ja mit zitra, mozna jeste ted, ja dojit za majitelka,“ vydrmolil Vietnamec. „Uděláme zápis, poučíme tady pána a odvezeme ty tři,“ zavelel velitel skupiny. " Ty už to máš taky hotové? zeptal se mě. „Jasně, opět starodávné hasičáky, neoznačené únikové cesty, ještě že jsou alespoň volné“, zněla má odpověď. Nasedli jsme do auta a odjeli zpět na základnu.

Po návratu jsem se od mnohých mých kolegů dozvěděl, že na ně ve většině případů byli majitelé veřejných domů připraveni. Většinou je vítali tím, že řekli:" Dobrý večer pánové, už na vás čekáme." No hlavně že to bylo hrozně tajné.
Jeden z majitelů, nebyl podle vyprávění mého kolegy připraven pouze na hasiče, což také okamžitě přiznal. Z některých příslušníků HZS si někteří lidé dělali i legraci. Třeba ve chvíli, kdy se jich zeptali na jméno. To se třeba jmenovali Průša apod.

Můj osobní pocit z akce FANTINE rozpačitý. Myslím si, že z našich zápisů provedených na místě se těžko bude zahajovat správní řízení.
Jediné plus je to, že jsme viděli skutečný stav. Nyní se budeme moci cíleně připravit a zaměřit na ty největší hasičské bordely v bordelech.

Foto: www.idnes.cz
Sdílet