Nehody a katastrofy jaderných elektráren – III.díl – Černobylská katastrofa

26. dubna 1986 bylo ve velínu této jaderné elektrárny rušno. V honbě za plněním plánů totiž jeden z techniků přišel na zlepšovák, který by mohl zvýšit výkon elektrárny asi o 2%. Inženýři se tedy rozhodli tento zlepšovák vyzkoušet. Aby to mohli udělat, museli vypojit několik bezpečnostních systémů. Efekt byl ale nečekaný, štěpná reakce v jaderném palivu se nekontrolovatelně rozběhla a způsobila dva mohutné výbuchy, které zničily celý čtvrtý blok této jaderné elektrárny.

Ukrajinská Černobylská elektrárna s vodou chlazenými reaktory typu RBMK o tepelném výkonu 3200 MW (elektrický 950 MW). 26. dubna 1986 bylo ve velínu této jaderné elektrárny rušno. V honbě za plněním plánů totiž jeden z techniků přišel na zlepšovák, který by mohl zvýšit výkon elektrárny asi o 2%. Inženýři se tedy rozhodli tento zlepšovák vyzkoušet. Aby to mohli udělat, museli vypojit několik bezpečnostních systémů. Efekt byl ale nečekaný, štěpná reakce v jaderném palivu se nekontrolovatelně rozběhla a způsobila dva mohutné výbuchy, které zničily celý čtvrtý blok této jaderné elektrárny.

Bezprostředně bylo ozářeno jen několik set pracovníků jaderné elektrárny a hasičů, kteří následný požár likvidovali. Dalších několik tisíc lidí bylo ozářeno při zabezpečování rektoru proti dalším únikům radioaktivity. Zabezpečení bylo zajištěno tím, že kolem celého reaktoru byl vytvořen obrovský betonový sarkofág, pohlcující radioaktivitu. Ten je na místě dodnes.

Při výbuchu se z elektrárny také zvednul obrovský radioaktivní mrak, který začal svou zběsilou jízdu Evropou. Nejvíce kontaminováno bylo samozřejmě nejbližší okolí elektrárny. Obyvatelé však nebyli včas a správně informováni a rozsahu a následcích výbuchu. Evakuace začala až několik hodin po uvolnění radioaktivity do ovzduší. Ani zemědělci nebyli správně informováni, jejich krávy jedly radioaktivní trávu a mléko tak bylo také kontaminováno. Přímo na nemoc z ozáření zemřelo v blízkém okolí „jen" 31 lidí. Nejbližší okolí elektrárny je uzavřenou zónou dodnes. Opuštěné města a vesnice jsou tak smutným mementem této katastrofy. Dnes již radioaktivita poklesla a tak se někteří důchodci vracejí do svých domů.Protože foukal severní vítr (naštěstí pro Kyjev), radioaktivní mrak se vydal do Běloruska. Zasáhl celých 75 % jeho území a jeho následky jsou dodnes katastrofální. Výskyt některých druhů nádorů a rakoviny se zmnohonásobil.

Dodnes je zamořeno 25% běloruského území. Dalším otřesným následkem jsou porody znetvořených dětí. Je jich již několik stovek a toto číslo bude nadále stoupat. Tyto strašné následky poznamenaly běloruské obyvatele na dlouhou dobu dopředu.Radioaktivní mrak však nerespektoval hranice a vydal se přes hranice sovětského impéria do zbytku Evropy. Zde byly následky mnohem nižší, přesto však měření prokázala veliké nárůsty hodnoty radioaktivity v lidech, zvířatech i potravinách. Radioaktivity prostě zasáhla celou přírodu. Celou věc ještě zhoršil přístup sovětské vlády, která se k ostatním vládám chovala jako ke svým občanům – neposkytovala jim včasné a přesné informace a snažila se celou věc bagatelizovat. Nárůst radioaktivity sváděla na nehodu jedné anglické jaderné elektrárny, ta s tím ovšem s únikem radioaktivity neměla nic společného.

Studie OSN odhalila, že Černobyl ohrožuje zdraví 7,1 miliónu obyvatel Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Z toho celé 3 milióny jsou děti. Tato čísla ovšem bohužel nejsou konečná. Umíme totiž přesně popsat účinky velkých dávek radioaktivity v krátkých časových intervalech, o účincích menší dávky radioaktivity po desítky let víme jen velmi málo. Postižení obyvatele jsou tak nedobrovolnými pokusnými králíky. Podobně je na tom i příroda zasažených oblastí. Katastrofa byla přirozeně zařazena do 7 třídy.Tato katastrofa tedy měla obrovský vliv na vlády i veřejné mínění demokratického světa. Jasně ukázala závislost bezpečnosti jaderných elektráren na lidském faktoru. Přinesla také další zostření bezpečnostních opatření, které stavbu nových elektráren vysoce prodražily. Hluboce se změnil pohled světové veřejnosti na celou jadernou energetiku. Například Itálie uspořádala referendum, po kterém byly všechny italské jaderné elektrárny ihned uzavřeny. Katastrofa znamenala ztrátu ideje levného, bezpečného a ekologického zdroje elektřiny.

Větší pozornost tak začala být věnována jiným zdrojům jako sluneční, geotermální, větrné, přílivové či paroplynové elektrárny. V sovětském bloku tomu tak samozřejmě nebylo, informace totiž byly silně filtrovány. Proto i dnes někteří čeští „odborníci" vliv následky černobylské katastrofy bagatelizují – tvrdí počet obětí je maximálně 31 a že dávky radioaktivity po delší dobu můžou být i léčivé! Z pohledu 7,1 mil. poškozených je to ovšem značně cynické.

V dalším díle, který budete mít možnost číst 4. července 2009, se podíváme do města Tokaimura, ležícího severovýchodně od Tokia.