Počet stanic HZS ČR stoupne na 250, v příštích pěti letech se zvýší počet příslušníků o 700

Generální ředitel HZS ČR genmjr. Drahoslav Ryba ve středu 14. února 2018 na výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky představil dlouhodobou strategii rozvoje Hasičského záchranného sboru ČR. Pro ten je z důvodu zhoršujícího se bezpečnostního prostředí a zvyšování četnosti velkých mimořádných událostí klíčová zejména potřeba finanční a personální stabilizace.

Jedná se o základní vnitřní dokument, který mapuje dlouhodobou orientaci sboru a určuje strategické rozvojové směry s tím cílem, aby schopnosti sboru odpovídaly potřebám měnícího se prostředí i očekáváním veřejnosti. Vyplňuje prostor mezi strategickými dokumenty státu a koncepčními materiály HZS ČR. Strategie byla zpracována na základě analýzy strategických trendů a analýzy SWOT.

Základními body strategie je dobudování počtu stanic HZS krajů. Těch je v tuto chvíli 241. V plánu je výstavba třech nových stanic v nových dislokacích a postupně by se měl jejich počet vzhledem k optimalizaci plošného pokrytí dostat na 250.

Stanice je potřeba dobudovat hlavně v místech nových komerčních center nebo při nových úsecích dálnic.

V letošním roce započne výstavba stanice Bítozeves (zde se bude jednat o společnou stanici s HZS podniku Nexen) a Milovice (v rámci programu IROP EU). Dále bude zahájena výstavba požárních stanic ve stávajících dislokacích, rovněž v rámci dotačního programu IROP EU v Havlíčkově Brodě, Novém Jičíně, Přerově i Jaroměři a rekonstrukce ve Zlíně a Českých Budějovicích. V plánu je výstavba požární stanice v nové dislokaci v Doksech.

S novými stanicemi souvisí také doplnění stavu příslušníků. Těch je potřeba v příštích pěti letech nabrat ještě necelých 700. V tuto chvíli má HZS ČR 9 727 příslušníků, z nichž jsou 2/3 zařazeny ve směnném provozu ve výjezdu. Na tři nové stanice bude letos navýšen počet příslušníků o 66 míst.

Poslední roky je kladen velký důraz také na vzdělávání příslušníků, které prošlo mnoha změnami. Do budoucna se počítá s dobudováním kapacit pro systém vzdělávání, například v rámci dobudování střediska ve Zbirohu.

V oblasti ochrany obyvatelstva byla je kladen důraz především na nutnost modernizace celého systému, počínaje varováním a vyrozuměním obyvatelstva, přes mechanismy nouzového přežití až po systematické vzdělávání obyvatel již od útlého věku.

Ze strany generálního ředitele byla prezentována také nutnost lepší obměny požární techniky a věcných prostředků tak, aby se dosáhlo stabilního cyklu, který by byl kratší, než je doba životnosti samotné techniky.

V tuto chvíli je průměrné stáří hasičské cisterny více než 12 let a vnitřní dluh na technice je více než 3 500 milionů korun. Rovněž v oblasti péče o nemovitý majetek a zázemí jednotek HZS krajů je vytvořen velký vnitřní dluh, neboť disponibilní rozpočet investice stále nedosahuje úrovně roku 2010, tj. před vládními škrty.

Všechny diskutované změny a plány Hasičského záchranného sboru ČR jsou přímo závislé na stabilním a vyváženém rozpočtu. Jen tak bude sbor schopen neustálého zkvalitňování služeb veřejnosti a zajištění bezpečnosti obyvatel ČR.