Sobota 22. září 2018, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner MEVA OK

Pojízdné hadicové navijáky

Před časem vám server POŽÁRY.cz představil stále rozšířenější hadicové koše, nyní představujeme další z pomůcek hasičů, která však již není ve výbavě našich jednotek HZS ani SDH. Jedná se pojízdné hadicové navijáky pro tvorbu přívodního, dopravního či útočného vedení.

Před časem vám server POŽÁRY.cz představil stále rozšířenější hadicové koše, nyní představujeme další z pomůcek hasičů, která však již není ve výbavě našich jednotek HZS ani SDH. Jedná se pojízdné hadicové navijáky pro tvorbu přívodního, dopravního či útočného vedení.

Když se na našem serveru objevila žádost o bližší informace k této pomůcce, říkal jsem si, co se k ní dá vůbec napsat. Zprvu poněkud skeptický úkol, následně, když se po brouzdání internetem podařilo sehnat relativně dostatečné množství informací o navijácích, bylo jasné, že to půjde. Tedy, co to vlastně ten pojízdný hadicový naviják je?

Začněme pohledem do historie. Samotné pojízdné hadicové navijáky nejsou rozhodně žádnou novinkou. Jejich použití u hasičských jednotek je doloženo minimálně o dvě století zpátky, kdy tehdejší ruční či parní stříkačky neměly žádnou zásobu vody, ta se čerpala z nejrůznějších zdrojů a k samotnému požářišti se tak dopravovala na poměrně velkou vzdálenost. Čili vyvstala potřeba něčeho, na čem se přepraví větší množství hadic a z čeho půjdou následně dobře a hlavně rychle odvíjet. Kdosi tedy vymyslel ruční pojízdný hadicový naviják.

Zprvu se jednalo o lehce upravené, tehdy běžné vozíky, tzv. dvoukoláky. Jejich konstrukce byla jednoduchá a spočívala jen v jednom středovém malém bubnu, na kterém se nalézalo různé množství hadic. Buben tvořil jeden celek, i coby podvozek, neboť kola byla vlastně jeho lemy a tažná konstrukce se umístila zvenku do jejich středů, takže se jím mohlo plynule otáčet a tím odvíjet hadici. Později byl buben samostatnou součástí vozíku a toto novější provedení je de facto používáno dodnes. Vnitřní prostor, kde bylo umístěno několik hadic, tvořila středová osa, její ochranná trubka a buben, pojízdné ústrojí bylo nasazeno za pomoci ložisek na bubnu, tím se docílilo nezávislého otáčení hadicového navijáku a podvozkové části. Tažný rám byl upevněný na ose kol podvozku.

Postupem času prošel změnou i samotný podvozek, který ze začátku tvořila dvojice pouze dřevěných loukotí, posléze zpevněných plechovou obručí. Později byl na kolech pryžový lem a dnes? Dnes mají bantamová kola či speciální nafukovací pneumatiky, usnadňující hasičům manipulaci.

Dnešní celkové provedení pojízdného navijáku je výrazně podobné druhému zmiňovanému, avšak má několik konstrukčně-technických vylepšení. Základ zůstal stejný, ale to je tak vše. Oproti dřívějším navijákům se také změnil jejich výrobní materiál, těžkou ocel většinou nahradil hliník a plastické hmoty, což pomohlo snížit hmotnost o desítky procent. Podvozek se dočkal brzd a to dokonce i kotoučových, rovněž lepší je ergonomické řešení tažné konstrukce. Dnes se také dbá na dobrou viditelnost, navijáky jsou proto opatřeny reflexními prvky.

Pojízdné ruční hadicové navijáky se vyrábějí ve dvou provedeních – jedno a dvoumužné. Rozdíl je na první pohled viditelný v uspořádání tažného rámu. Jednomužné navijáky jsou v dnešní době používané stále častěji, než jejich větší varianta, určená pro obsluhu dvojicí hasičů. Dopravních hadic je na nich max. 160 metrů, ale některé mají navíc jeden či dva boxy na útočné hadice s proudnicemi.

Konstrukce jednomužného pojízdného ručního hadicového navijáku
Ziegler na 160 m hadic B 72 mm:


Dvoukolový podvozek, opatřený kotoučovými brzdami
Hadicový buben s bočním vedením, vyrobený z hliníku
Tažný rám s upínáním na automobil, držákem rozdělovače a ovladačem brzdy
Hmotnost: cca 55 kg


Konstrukce dvoumužného pojízdného ručního hadicového navijáku
BAS na 200 m hadic B 72 mm:


Dvoukolový podvozek, opatřený mechanickou brzdou
Hadicový buben s bočním vedením, vyrobený z oceli
Tažný rám s upínáním na automobil, držákem rozdělovače a ovladačem brzdy
Hmotnost: cca 95 kg


Konstrukce nového jednomužného pojízdného ručního hadicového navijáku
Iveco-Magirus/CAMIVA na 200 m hadic DN 70 mm:


Dvoukolový podvozek z odolného plastu, opatřený mechanickou brzdou
Pneumatiky 62 mm
Hadicový 600 mm buben s bočním vedením, vyrobený z plastu
Světlá výška navinutého bubnu nad podvozkem je 120 mm
Ergonomicky řešený tažný rám s upínáním na automobil, protikusem hadicového závitu a ovladačem brzdy
Jistící stranové kolíky
Plastový kryt bubnu v reflexním provedení
Hmotnost: cca 56 kg
Celková šířka a celková výška je 927×1310 mm
Lze naviják doplnit i o box na jednu útočnou 20 m hadici 40 mm s turbo proudnicí

Pojízdné ruční hadicové navijáky však v Evropě nevyrábějí jen tyto tři firmy. Je zde ještě několik dalších výrobců, jejich konstrukce navijáků jsou však obdobné a tak by jejich popis ztrácel smysl. Co do vybavení, resp. provedení hadicových navijáků zbývá ještě napsat? Některé, zejména však německé, jsou vybaveny úchyty hydrantového příslušenství, tedy hydrantovým nástavcem pro podzemní hydrant včetně klíče a klíče na dotažení půlspojek hadic.

Taktické použití pojízdných ručních hadicových navijáků


Na co se u hasičů používají hadicové navijáky, to by měl každý z členů, příslušníků či zaměstnanců jednotek i přes jejich absenci vědět. U nás se používají dnes jen ruční přenosné hadicové navijáky na 5 hadic C pro rychlé vytvoření útočného vedení. Ovšem ruční pojízdné navijáky na tvorbu dopravního vedení B nejsou pro zejména starší generaci našich hasičů ničím novým. V nedávné historii jimi byly vybaveny např. vozy výchoněmecké provenience, dodávané do tehdejší ČSSR. Jednalo se o automobily IFA S 4000 AS 16 a IFA W50 AS 16. Na jejich zadní části byl umístěný právě pojízdný hadicový naviják ocelovo – dřevěné konstrukce pro hadice B. Poté, co většina těchto vozidel přestala sloužit profesionálním jednotkám, přešla k dobrovolným hasičům, ovšem ve velké míře bez více méně zničených navijáků. Od té doby se v našich podmínkách tato pomůcka nepoužívá. V zahraničí je to jiné. Pojízdné hadicové navijáky lze vídat v mnoha zemích Evropy. Vozí je automobily prvního výjezdu, velkokapacitní cisterny i výšková technika.

Jejich použití je co do taktiky velmi jednoduché. Po příjezdu vozu k události je naviják sundán z držáků a v případě nutnosti je dvojicí hasičů transportován k nejbližšímu zdroji vody – hydrantu či další CAS. Ne vždy je hydrant poblíž, velká cisterna se také nemusí dostat k události a tak na řadu přijde delší hadicové vedení. Jeho snadnou tvorbu zajišťují právě pojízdné navijáky. Hadice se z něj tažením odvíjí buďto směrem od jeho mateřského vozu, na jehož armaturu se připojí půlspojka, či je přesunut ke zdroji vody a pak se hadice, tvořící přívodní vedení, odvíjí od něj zpět. Jeho použití není však omezeno jen na tvorbu přívodního vedení, ale i na dopravní vedení. V tomto případě se půlspojka upne na automobil, hasiči tlačí naviják směrem k požářišti, během toho se z něj odvine potřebné množství hadic a na poslední se zapojí rozdělovač, který se součástí jeho výbavy. Není to prostě nic složitého.

Navijáky se upevňují do transportní polohy na zadní části vozu. V případě jejich použití se snadno sundají dolů. Varianty upevnění jsou různé. Vzhledem k tomu, že navijáky překážejí strojníkovi při ovládání čerpadla, jsou dolů prakticky vždy. Druhá varianta je jednodušší, navijáky jsou upevněny na zadní část, která je však výklopná do boků, takže se sundávat nemusejí.

V poslední době se však podvozky jedno i dvoumužných pojízdných ručních hadicových navijáků používají i pro jiné účely. Jsou z nich tvořeny přepravní vozíky pro příslušenství, určené pro označování místa dopravních nehod, hadicové koše, malá čerpadla, hasící přístroje, přetlakové ventilátory, protichemická výbava apod. Základní rozměry jsou shodné s hadicovými navijáky. V sousedním Německu je bezesporu největším producentem jednomužných variabilních vozíků včetně hadicových firma BARTH Feuerwehrtechnik, od které je nakupují i někteří renomovaní výrobci požárních automobilů, resp. jsou pro ně firmou přímo vyráběny a následně prodávány pod jejich názvem. Co se na takový, relativně malý, dvoukolák vejde, je až neuvěřitelné. Hadicové navijáky, resp. další vozíky jsou o celkové hmotnosti od cca 50 kg do max. 165 kg. Cenová hladina těchto pomůcek je poměrně vysoká, lze pořídit i dvoumužný ruční pojízdný naviják bez jakéhokoliv příslušenství (hydrantový nástavec apod.) i za 2,500 €, což není nijak zanedbatelná částka. Vozíky na bázi hadicového vyjdou včetně speciálního vybavení i o stovky i tisíce eur dráž. Ze speciálních bych zmínil dvoukolová přepravník – sypač sorbentu. Konstrukce vychází z podvozku a tažného rámu hadicového navijáku BARTH, místo bubnu s hadicí je v něm umístěna hliníková konstrukce na pytle sorbentu, který se z nich uvolní do vnitřku nádoby, ze kterého je plynule odsypáván na kontaminovanou plochu, přičemž je díky namontovanému všestrannému rozmetadlu rovnoměrně rozprostírán na požadované místo. Hasičům tento vozík velmi usnadňuje práci při likvidaci rozsáhlejších úniků ropných produktů např. z automobilů, kdy je potřeba velké množství sorbentu rozprostřít na velkou plochu.

Vozík na sorbenty BARTH Feuerwehrtechnik

Jak je vidět, z hadicového navijáku, tedy z jeho podvozku s rámem, lze vytvořit poměrně multifunkční vozík, který k zásahu přepraví potřebné vybavení a to, aniž by muselo být napevno umístěno v nástavbě automobilu. Je to obdobný princip, jako jsou výměnné kontejnery. K zásahu tedy navíc vezmu jen to potřebné. Přehození a upevnění vozíku je časově velmi krátkou záležitostí v řádech vteřin. Na cisternách se vozí nejčastěji dva hadicové pojízdné navijáky, když je hlášený zásah jiného druhu, lze jeden z nich vyměnit za vozík s jinou výbavou.

Použití vozíků a nejen těch v hadicovém provedení, by jistě bylo přínosem i pro naše hasičské jednotky. Zde je však celkově jiná koncepce PO, než je tomu v jiných zemích. Ostatně závěsné dvoukolky se také nepoužívají všude, i když bezesporu mají své klady. Mají však i zápory. Tím hlavním a víceméně jediným, je možnost jejich snadného poškození či zničení při dopravní nehodě. Ročně ve státech, kde se tyto prostředky používají, hasiči přijdou i o několik vozíků.

Foto: 2–9 historie, 10–18 dvoumužné německé, 19–52 německé jednomužné vozíky, 53–78 francouzské jedno i dvoumužní navijáky, 79 – dvoumužný na belgickém AZ, 80 – jednomužný Ziegler

Foto a info: weby výrobců a uživatelů, francouzské hasičské fórum 


-wap-

Sdílet
Banner recyklujte s hasici 970 OK