Středa 18. října 2017, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner Partner & VIP: PO-BP 970x150 OK

V protivínském pivovaru

V protivínském pivovaru, kde sládek a starosta hasičů jedno byli. Marně bychom vzpomínali, čím je Protivín proslulejší.

Už za knížetepána patřil k rodinnému stříbru, neboť za starého mocnářství jeho chmelovinu pili v kdejaké hospodě a dokonce až v zámoří. Historie Protivína sahá do XVI. století, ale až devatenáctý věk mu vtiskl podobu moderního pivovaru, který byl tak umně přestavěn, že se v parkovém areálu svažuje k řece Blanici a z varny samospádem proudí pivo do sklepa, což má vliv na jeho kvalitu, neboť zásahem pumpy se pivo rozbíjí.
Ještě mnoho dalších zajímavostí pověděl návštěvě hasičů také hasič, dokonce starosta Sboru dobrovolných hasičů Platan a bývalý pan starý, jak se dříve říkalo sládkům, Václav Mára. Exkurze do pivovaru byla součástí slavného dne, který prožilo 26 zasloužilých hasičů z Jihočeského kraje právě v příjemném městě na Blanici, která mu při povodni v srpnu 2002 také ukázala nevlídnou tvář. Titul „zasloužilý hasič“ může získat, jak je jistě známo, veterán nad šedesát let, pokud jeho hruď zdobí všechny medaile a vyznamenání. Na prvním setkání si tedy podali ruce hasiči většinou už se sedmi a osmi křížky, s devíti se mohl pochlubit doyen shromáždění, František Řežáb z Jílovic na Českobudějovicku, jenž právě oslavoval devadesátiny. Při setkání vyšlo najevo, že téměř všichni ze staré gardy ještě nesložili ruce do klína. Dosud jsou čilými a pracovitými členy svých sborů, nejednou dávaje flek mnohem mladším spolubratřím. Z galerie zasloužilých uveďme třeba šestasedmdesá­tiletého starostu SDH Písek a přilehlého okrsku Jiřího Kácu, dlouholetého velitele trhovésvinenského sboru Jindřicha Lukeše, delegáta mnoha sjezdů a stálého rozhodčího Jiřího Soukupa, starostu Václava Tvrdého z Blatné, kde se hned tak nezapomene, jak hasiči až do vyčerpání pomáhali zoufalým spoluobčanům, vytopeným ničivou povodní, hasiče tělem i duší z pošumavských Čestic Josefa Čekala, starostu Františka Máchu z Hrazánek, jenž omládl v kruhu svých děvčat, která vozí na soutěže, Jindřicha Marvana z Milevska, který stál v roce 1972 u zrodu dětské soutěže Plamen a… Celé setkání probíhalo v upřímném, přátelském duchu, a jak už to při takových příležitostech bývá, staří harcovníci vytáhli historky ze svých vzpomínkových šuplíků. Osmaosmdesátiletý kolář Jiří Rozmiler z Hrdějovic dal k lepšímu, jak přišel k přízvisku „ráz, dva, tři, čtyři“. Kdysi měl mladé hasiče naučit, jak cvičit s nářadím, a tak, aby se před nimi předvedl, nahlas trénoval podle knížky v kůlně. Sousedé ho poslouchali před vraty a dlouho mu potom říkali „ráz…“ Nebo – připojil se k němu o tři roky mladší František Kouba, který nedaleko měl kovárnu: Jednou spunktovali trestnou výpravu proti hasiči, který se chlubil v hospodě, jak se mu povedlo uzené a přitom do „placu“ nedal ani vyuzený špagát. V noci ještě asi s deseti hasičskými lezci překonali vrata i plot, milého šetřílka vzbudili a snědli mu dvě celé šunky… K dobré pohodě přispěli i helikonkáři. Zmíněný už kovář Kouba a o dvacet let mladší vzdělavatel SDH z Řepice na Strakonicku Václav Kopp, který se dostal se „zednickým piánem“ až na festival diatonických harmonik do španělského městečka Arseguel v Pyrenejích, odkud si přivezl první cenu. Setkání, které z pověření SH ČMS Jihočeského kraje zorganizovalo v Protivíně Okresní sdružení hasičů v Písku, bylo vhodnou příležitostí i pro tak významnou událost, jakou je křest knihy. Třísetpadesátis­tránkovou hasičskou kroniku okresu České Budějovice sepsal po pěti letech pilné práce při svém zednickém povolání dobrovolný hasič Jan Caletka z Češnovic. Z odezvy účastníků bylo víc než patrné, že premiéra se podařila. Jistě i ke spokojenosti sponzorů, kteří se projevili jako dobří přátelé hasičů. Však ti jsou vždycky připraveni chránit jejich majetky, ať hotelu Garni nebo pivovaru, který nakonec ještě ušetřil, když při ochutnávce hosté nevypili ani darovanou „půlku“. Dobrou partu, která se v Protivíně vytvořila („protože nás léta drží pohromadě jedna myšlenka“, jak na závěr prohlásil Jiří Káca), doplnilo několik manželek, skromných družek, které nežárlily a svým mužům trpěly jejich druhou celoživotní lásku. JAN CHMELĺK Snímky autora.
Sdílet
Banner WAWRZASZEK ISS Leader OK