Pátek 15. prosince 2017, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner Holík OK

První Terrno od ISS Wawrzaszek

Dnes vám představíme dvě Tatry Terrno CAS20 dobrovolných hasičů z Fryčovic a Krmelína. Obě vozidla byla pořízena za stejných zadávacích podmínek, nástavbu na první z nich dělala THT Polička, na druhou však poprvé na Tatře polská firma ISS Wawrzaszek.

Dnes vám představíme dvě Tatry Terrno CAS20 dobrovolných hasičů z Fryčovic a Krmelína. Obě vozidla byla pořízena za stejných zadávacích podmínek, nástavbu na první z nich dělala THT Polička, na druhou však poprvé na Tatře polská firma ISS Wawrzaszek.

Výběrové řízení vypisovaly nejprve Fryčovice, po nich pak Krmelín a jejich zadávací dokumentace i hodnotící kriteria byly shodné. Do obou z nich se přihlásila THT Polička a RS Truck, obě firmy s vozidly na osvědčených hasičských podvozcích Tatra 815 Terrno.

Jedná se tedy o klasické podvozky Tatra 815 řady Terrno typ R55, určené již od výroby pro montáž s hasičskou nástavbou. Jelikož právě o nástavby nám při této návštěvě šlo, nebudeme si podvozky představovat blíže – to jsme již na tomto webu učinili mnohokrát, pro zájemce tedy jistě nebude problém si podrobný popis podvozku přečíst třeba v článku o prvním Terrnu pro HZS Moravskoslezského kraje. Ujasníme si jen drobné rozdíly – Tatra z THT splňuje emisní normu Euro 4, podvozek z ISS je osazen motorem, který díky výraznější činnosti SCR plní emisní limit Euro V. Konstrukčně se však jedná o zcela shodné agregáty o výkonu 325 kW.

Vzhledem k tomu, že od ISS Wawrzaszek se jedná o první nástavbu na tomto podvozku, budeme jej brát jako stěžejní pro srovnání s bezesporu mnohem známější verzí od THT. Tatra polského nástavbáře prošla stejně jako vozidla od THT našim Technickým ústavem požární ochrany, aby získala potřebné certifikáty.

Vnější vzhled a vybavení, VRZ

Co se barevného provedení týče, „polská“ Tatra na první pohled zaujme u nás neobvyklými bílými předními blatníky a širokým bílým pruhem přes kapotu. Ten je navíc nejen vepředu, ale i na bocích lemován tenkým reflexním polepem stejné barvy. Veškerá světla jsou kryta kovovými ochrannými mřížkami s výjimkou reflektorů určených pro osvětlení prostoru kolem nástavby.

Výstražné zařízení je na obou Tatrách obdobné. Obě jsou osazeny rampami VNL 024F, „polská“ Tatra je však na každé straně o jeden segment širší. Na přední kapotě mají obě Tatry dvojici zábleskových LED světel Predátor 2, zadní část je pak u THT provedena již čím dál tím obvyklejší dvojící LED diodových světel, u ISS pak jedním LED majákem stejné značky, jako rampa. Zadní části jsou pak shodně osazeny oranžovou sváděcí alejí, provedení je však rozdílné – u THT se jedná o LED, u ISS o žárovky. Tatra od Wawrzaszka je na zadní části navíc osazena dvojicí oranžových zábleskových světlometů, které se zapínají automaticky při spuštění ovladače čerpadla a otevření zadních výklopných dveří.

Oba automobily jsou osazeny přední asanační lištou. Cisterna z THT nám známou lištou se třemi stavitelnými hubicemi, v provedení z ISS představuje lištu relativně tenká trubka se třemi tryskami. Ta ovšem vzhledem ke svému průtoku neposkytuje výkon, který by hasiči od tohoto zařízení očekávali. Lišta je samozřejmě stejně jako u THT ovladatelná z kabiny vozidla.

Kabiny

Provedení interiéru kabin se taktéž liší. Tatra z ISS má přímo na palubní desce manometr tlaku čerpadla a kontrolky stavu vody v nádrži, ovládání předních přídavných LED světel, která lze v případě potřeby vypnout (což lze samozřejmě vzhledem k zadávacím podmínkám pro poskytnutí dotace provést i u vozidla z THT) a ovládání vyhřívání veškerého potrubí, o kterém se zmíníme později. Nutno přiznat, že polepy s funkcemi jednotlivých tlačítek nejsou nijak vyřezány, ale očividně ne příliš povedeně vystřiženy. Na funkci to samozřejmě vliv nemá, ale… ale :-) Za předními sedadly jsou u vozidla z ISS na hliníkových boxech úchyty vždy pro dvě svítilny Survivor a dvě Radiostanice. Tyto dobíjecí úchyty jsou vypínatelné tlačítkem umístěným před nimi. V opěradlech sedadel jsou uchyceny dýchací přístroje Saturn S7. Uchycení nás zaujalo a nehodnotíme ho úplně kladně – pro vytažení dýchacího přístroje z úchytu je totiž nutné sklopit jakousi bederní opěrku, čímž nutíme celou dvojici hasičů sesednout popřípadě poposednout na kraj sedadla, jinak tuto operaci nelze zcela bez problémů provést. Co naopak velmi chválíme je vyklápění sedáků, které má panty v zadní části, na rozdíl od THT, u které bývají panty v části přední. To má (u THT) za následek relativně obtížné uzavírání těchto úložných prostor, neboť se do otevřeného prostoru většinou nahrnou plicní automatiky popřípadě popruhy z DT a je potřeba dávat pozor, abychom je nepřibouchli. ISS toto tedy vyřešil jednoduše a bravurně – panty vzadu ve spojení s plynovou vzpěrou opravdu usnadňuje přístup k prostoru pod sedadly. Zmíníme ještě, že za opěrkou hlavy je umístěn box pro uložení přílby a drobných OOP.

Nástavby – vzhled a vybavení

Co se týče střechy nástavby, na ani jedné z Tatrovek nenajdeme nic vyloženě převratného. Kromě hliníkové bedny na ženijní nářadí a podobné drobnosti jsou na střeše osvětlovací stožáry – u Poličky se jedná o typ „pouliční lampa“ 5 m, u ISS jde o dva 1000W halogenové reflektory 7 m. U obou výšek se jedná o hodnotu vztaženou k terénu. Polský stožár je umístěn v pravé části nástavby, THT ho pak má vlevo. S umístěním stožárů koresponduje i uložení elektrocentrál v obou vozech. Výsuvný hliníkový žebřík je u „poláka“ umístěn na levém okraji pochozí plošiny nástavby, u THT pak uprostřed. Obě nástavby pak mají rolny pro vedení žebříku mimo hranu nástavby při jeho sundávání. Zajímavostí je nemožnost jednoduchého otevření poklopu nádrže u verze z ISS – je na rozdíl od klasického řešení z Poličky přišroubován.

V pravé zadní skříni mají obě vozidla umístěn vysokotlaký naviják. U THT se jedná o známou oranžovou hadici zakončenou pistolovou proudnicí, u ISS je hadice černá, tvrdá s menším průměrem, zakončena proudnicí kombinovanou. Oba navijáky mají rolny výsuvné mimo půdorys vozidla, oba ale s odlišnou konstrukcí tohoto systému. Polský se nám subjektivně jevil lépe vyřešený. U vozidla z THT byl již použit „jednopákový“ naviják, který jsme popisovali u článku o Tatře 815–7, tedy takový, kdy je „zabržděno“ i „navíjení“ společně na jedné pozici.

Nástavby – konstrukce

Co je zcela a výrazně odlišné je konstrukce nástaveb. Zatímco u představovaného vozu z THT jde o dnes nejrozšířenější nástavbu s hliníkovou konstrukcí polepenou hliníkovým plechem s nerezovou nádrží, u ISS Wawrzazsek se jedná o kompozitní nástavbu na nerezové kostře za použití rovněž kompozitních nádrží. Co se dílenského zpracování týče, nemůžeme nepřiznat, že u polské nástavby drobně pokulhává, především u svárů a vrtaných děr, kde např. nejsou začištěné otřepy a podobně. Co však nelze ISS upřít je určitý smysl pro detail – veškeré hrany (a to včetně dveří kabiny) jsou olepeny reflexní šrafovanou fólií, což u tuzemských nástavbářů bez výslovného přání nedostanete. U nástavby z THT se jedná vždy jen o reflexní obdélníček na výsuvných platech. Další polské negativum – pokud se bavíme o výsuvných platech – je to, že dle vlastních slov „nedokážou vyrobit“ výsuvně-výklopné plato, na jaké jsme zvyklí u THT např. nad pracovištěm strojníka. Díky tomu vznikl nezvyklý a podle mého osobního názoru překážející zadní nárazník, který slouží pouze k sundání plovoucího čerpadla ze jmenovaného prostoru. Další z věcí, které „nedokážou vyrobit“ jsou hadicové koše, nejen v MSK hojně rozšířený a nenahraditelný pomocník při zásahu nejen v patrových budovách. Tím nepopíráme, že se to mohou naučit, pokud bude zájem. Kde je poptávka, nabídka se často záhy dostaví. Co je ovšem na první pohled patrné je vzhled nástavby. Díky jednodušším možnostem tvarování plastů oproti hliníku se polákům opravdu podařilo vytvořit nástavbu hezčí, než je obvyklá hranatá krabice. Hrany jsou zaoblené, světla pro osvětlení prostoru kolem nástavby lehce zapuštěné dovnitř a zadní světlomety decentně vystupují z nástavby. Vzhledově tedy opravdu chválíme jako velmi povedené a na pohled pěkné provedení. Co se objemů nádrží týče, nástavba z THT disponuje 3400 litry vody a 210 litry pěnidla, nástavba z Polska pak 4000 litry vody a 250 litry pěnidla.

Čerpadla a potrubí

U vozidla z ISS Wawrzaszek kvitujeme použití kvalitního čerpadla. Nemáme nic proti THT TO3000, použitému ve vozidle z Poličky, přece jen je to svým způsobem principiálně kvalitní a spolehlivá Godiva, nicméně bronzové čerpadlo Ruberg švédské provenience představuje přece jen poněkud vyšší standard. Co nás v této části velice zaujalo je elektrické vyhřívání nejen celého čerpadla, ale i veškerého potrubí, které je za tímto účelem dvouplášťové. Veškeré rozvody vody jsou z nerezavějící oceli, na rozdíl od THT, kde se jedná o klasickou ocel opatřenou antikorozním nátěrem. Vyhřívání se – jak jsme zmiňovali výše – zapíná v kabině vozidla. Zaujala nás koncovka C52 na sacích i plnících hadicích pěnidla. Samozřejmostí výbavy je sice redukce, nicméně jako neobvyklý prvek nám to padlo do oka hned při druhém pohledu.

Výškové rozdíly

Co je na vozidlech ještě dále vidět na první pohled je rozdíl mezi výškami podlahy předních skříní a pochozích ploch nástavby. Je známo, že Tatra Terrno je nejnižší hasičské vozidlo, což má výrazný vliv na chování vozu vzhledem k nízko položenému těžišti. Po zjištění, že je mezi nástavbami rozdíl jsme vyrazili pro metr a jen pro přehled a informaci jsme provedli pár měření. Výška podlahy předních skříní od země je 43,5 cm u verze z THT, 38,5 u Tatry z ISS. Co se podlahy prostřední skříně týče, jedná se o 129,5 cm u ISS a 133,5 cm u THT. Poslední námi měřená hodnota – výška pochozí plošiny nástavby od země byla 264 cm u ISS, 259 cm u THT. Rozdíly se mohou zdát drobné, nicméně když stála vozidla pospolu, byly znatelné pouhým okem. Nástavba z ISS je tedy posazena níže, nicméně sama o sobě je vyšší než nástavba z Poličky. Bohužel se nám nepodařilo zajistit zvážení Tatry z ISS, uvedeme tedy pouze hmotnost Terrna z Poličky – s náplněmi a bez osádky váží tento automobil 15 700 kg.

Závěrem

Z polského vozidla máme veskrze pozitivní pocity. Vytýkáme dílenské zpracování, na kterém by mohli výrazněji zapracovat a také neschopnost vyrobit některé požadované konstrukce. Velmi chválíme design nástavby a smysl pro detai – např. polepy hran. Z vyjádření zástupců jednotky také vyplynulo, že celkový přístup a jednání ze strany polské firmy bylo mnohem lepší, než v tuzemsku. Obrázek o rozložení výbavy v jednotlivých vozech si jistě uděláte každý dle přiložených fotografií, jedná se však spíše o zažitý standard. Na závěr uvedeme ceny obou vozidel – Tatra z THT stála 5 976 000 Kč, ISS vyrobilo automobil za 6 000 090 Kč. Jedná se o ceny bez výbavy – každá z jednotek si nechala dodat výbavu v ceně do 30 tisíc Kč.

-kow-

Sdílet
Banner scott OK