Teplárenští hasiči v Trmicích cvičně likvidovali únik kyseliny chlorovodíkové
Jaké to je, likvidovat únik kyseliny chlorovodíkové z netěsnící nádrže stojící v sousedství chemické úpravny vody v době nouzového stavu a s tím spojenými restriktivními opatřeními, si vyzkoušeli v rámci havarijního cvičení v Teplárně Trmice profesionální hasiči z tamní pobočné stanice požární ochrany Skupiny ČEZ.
Smyslem cvičení bylo i prověřit průjezdnost komunikací, včetně časového dojezdu, neboť v teplárně probíhají různé stavební práce a s nimi související další modernizace a ekologizace provozu.
Nechceme nic přivolávat, ale mimořádná událost v provoze může nastat kdykoliv, tedy za normální doby i v té, kdy máme v republice nouzový stav a různá opatření s ním souvisejícím. Proto jsme se rozhodli, že navzdory koronaviru uspořádáme havarijní cvičení, která se konají každoročně. ¨
Vzhledem k tomu, že součástí vybavení hasičů jsou kukly a helmy s ochrannými štíty a někteří budou mít na sobě i protichemické obleky, jsme si mohli vyzkoušet, jak by asi probíhal zásah během úniku kyseliny chlorovodíkové.
Už jen proto, že tematicky podobné havarijní cvičení, ovšem i se zraněnou osobou uvnitř chemické úpravny vody, jsme naposledy absolvovali před pěti lety,
říká David Proft, velitel Pobočné stanice požární ochrany klasické energetiky Skupiny ČEZ v Teplárně Trmice.
Podle Michala Szabó, vedoucího odboru řízení provozu Teplárny Trmice, mělo havarijní cvičení klasický průběh.
Provozní zaměstnanec zjistí během pravidelné obchůzky venkovní technologie chemické úpravny vody únik kyseliny chlorovodíkové z nádrže (po zapálení dýmovnice na místě), neprodleně informuje směnového inženýra o mimořádné události. Ten vzápětí volá na ohlašovnu požáru a rovněž vyrozumí členy havarijního štábu.
Po příjezdu hasičů na místo je velitel zásahu seznámen se situací, následuje příprava na likvidaci úniku kyseliny, přičemž dva hasiči v protichemických oblecích se vydávají zakrýt netěsnost v nádrži. Další mezitím natahují hadice s rozprašovači, aby mohli mlžnou stěnou neutralizovat uniklou kyselinu.
„V reálu bychom ještě přečerpali nádrž a následně by proběhla dekontaminace celého prostoru,“ doplnil Michal Szabó.
Havarijní cvičení se ve všech uhelných a vodních výrobních provozech Skupiny ČEZ konají každoročně. Jejich zaměření vždy vyplývá z místních podmínek. Simulace nejrůznějších mimořádných událostí přitom dokáže dokonale prověřit jak připravenost elektrárenských hasičů, tak i operativní pohotovost směnového inženýra, postup havarijního štábu a všech dotčených osob v provozu, včetně členů preventivní požární hlídky.
Rovněž se ověřuje aktuálnost a dostupnost stávajících kontaktů v rámci ohlašovací povinnosti vnějším orgánům a pokaždé proběhne zkouška funkčnosti technických prostředků (rozhlas, megafon) pro varování. Velká pozornost je pochopitelně věnována také rychlosti, s jakou je daná situace zvládnuta.
Vždy se tudíž postupuje podle směrnic Skupiny ČEZ stanovených v Plánu havarijní připravenosti a Havarijním plánu výrobce elektřiny a tepla.
I když se vždy zdá, že vše proběhne na první pohled k absolutní spokojenosti, najdou se během vyhodnocení cvičení maličkosti, které je možné ještě vylepšit či jim zamezit vůbec. Ostatně od toho právě havarijní cvičení jsou,
uzavírá Michal Szabó.
