Pátek 27. listopadu 2020, od 07:00 bude sloužit směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Pátek 13. je v listopadu 2020 opět Den požární bezpečnosti, letos bez doprovodného programu

Pátek 13. je již tradičně vyhlašován Českou asociací hasičských důstojníků Dnem požární bezpečnosti. Cílem tohoto dne je snaha „zlomit“ pověru o nešťastném pátku třináctého, kdy hasiči chtějí ukázat svojí připravenost na mimořádné události, propagovat požární ochranu a preventivně působit na veřejnost.

Pátek 13. bývá tradičně dnem, kdy se veřejnosti otevírají hasičské stanice, a pořádá se řada akcí pro děti. Letos se bohužel budeme muset bez tohoto doprovodného programu obejít, to ale neznamená, že bychom se požární bezpečnosti nevěnovali.

Každoročně je den požární bezpečnosti zaměřen na nějaké konkrétní téma. Letos se budou hasiči snažit poukázat na důležitost požárně bezpečnostních zařízení.

A co si pod tímto pojmem představit? V praxi se jedná o poměrně širokou skupinu zařízení, která mají za úkol chránit životy a zdraví osob a také majetek při požáru. Jsou to jak zařízení pro včasnou signalizaci požáru, tak taková, která pomáhají rychlé a bezpečné evakuaci osob, tak zároveň i taková, která brání šíření požáru.

Patří sem tedy autonomní hlásiče požáru (celým názvem zařízení autonomní detekce a signalizace) nebo elektrická požární signalizace z oblasti detekce požáru. Pro únik osob slouží například evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzový zvukový systém, evakuační rozhlas nebo funkční vybavení dveří (např. paniková madla).

Šíření požáru pak brání například požární dveře, požární klapky nebo systémy zvyšující požární odolnost stavebních konstrukcí. A v neposlední řadě sem spadají i zařízení pro samotné hašení, například stabilní hasicí zařízení, vnitřní a vnější zdroje požární vody často nazývané hydranty apod.

Těmito zařízeními jsou běžně vybavené prostory staveb. Obecně platí, že kde je větší počet lidí, lze očekávat větší četnost instalace požárně bezpečnostních zařízení.

V běžném životě tak můžete tato zařízení nejčastěji vidět v nákupních centrech, ve sportovních halách, kinech, divadlech. Tady všude musí být ze zákona instalována a hasiči takové prostory pravidelně kontrolují.

V domácnostech, jako jsou rodinné domy nebo byty, platí povinnost vybavit prostory autonomním hlásičem požáru v objektech postavených či rekonstruovaných po 1. červenci 2008. V ostatních případech je to dobrovolné, ale hasiči velmi doporučované.

Statistika požárů v domácnostech ale jasně ukazuje, že by lidé vybavení autonomními hlásiči požáru neměli obcházet. Statistické údaje jednoznačně dokládají, že požáry v domácnostech mají vůbec nejtragičtější následky.

Každý rok při nich zemřou desítky lidí, zraněny jsou další stovky osob a způsobené škody dosahují stamilionů korun. Pokud se podíváme na loňský rok, pak při více než 5 000 požárech v domácnostech zemřelo 66 lidí a 778 se jich zranilo.

Ze zkušeností hasičů plyne, že právě včasné zjištění vzniklého požáru je rozhodující pro záchranu lidských životů. Hlásiče požáru tak výrazně zvyšují šance na přežití. Nebezpečí hrozí zejména v noci, kdy lidé spí, a není nikdo, kdo by požár včas zpozoroval a upozornil na něj ohrožené osoby.

V poslední době většina obětí požárů neuhoří, ale zemřou kvůli nadýchání se toxických zplodin hoření vznikajících při požáru. Kouř je rychlejší a tišší než oheň a i malý požár dokáže po pár minutách zaplnit byt vysoce toxickými zplodinami, které již při několika vdechnutích mohou způsobit smrt člověka.

Autonomní hlásiče požáru mohou zachránit četné životy. Navíc, jejich cena není nikterak horentní, pohybuje se v řádech stovek korun a lze je pořídit již za ceny od cca 150 Kč až do několika tisíc korun. Záleží na tom, jak komplexní zařízení je. Jestli detekuje kouř, zvýšení teploty v prostředí nebo hořlavé plyny, či je součástí zabezpečovacích systémů.

Ale i základní provedení je z hlediska bezpečnosti dostačující. Vždy každopádně kupujte hlásič v kamenném obchodě, s českým návodem a certifikací.

Z technického hlediska je autonomní hlásič požáru jednoduché zařízení, které obsahuje v jedné krabičce všechny komponenty potřebné pro spolehlivou detekci projevů vzniklého požáru a komponenty potřebné pro vyvolání poplachu.

Čidla tohoto zařízení dokáží požár včas detekovat a silným akustickým signálem na něj upozorní uživatele domácnosti. Ti tak mohou včas nebezpečí zlikvidovat již v zárodku či ohrožený prostor včas opustit a přivolat hasiče.

Autonomní hlásiče požáru jsou napájeny běžnou (zpravidla tužkovou či 9V) baterií. Jejich namontování dle přiloženého návodu nezabere víc než pár minut.

Kromě hlásiče požáru byste měli mít v rodinných domech povinně i přenosný hasicí přístroj. Na byty se povinnost nevztahuje, pouze na společné prostory bytových domů.

Optimální je univerzální přenosný hasicí přístroj (např. práškový), který lze použít i na zařízení pod napětím do 1000V . Co se týče jeho velikosti, nejmenší požadovaná hasicí schopnost pro rodinné domy je 34A (v případě, že máte i garáž, tak s minimální hasicí schopností 34A/183B), tedy obvykle šestikilová náplň prášku.

Neriskujte koupi někde pod rukou, ale oslovte odborníky. Při základní verzi si připravte 700 až 1000 Kč. Při použití se vždy držte návodu, který by měl být na štítku každého přístroje.

Pořízením přístroje však záležitost nekončí. Přenosný hasicí přístroj se bez pravidelné údržby neobejde. Předpisy určují každoroční prohlídku provozuschopnosti na místě a jednou za pět let náročnější periodickou zkoušku, na kterou je nutné přístroj odvézt.

Vše samozřejmě může provádět pouze osoba s příslušnou kvalifikací a dokladem opravňujícím k uvedeným činnostem. Klasické hasicí přístroje mají životnost 20 let a pak je třeba je vyměnit.

Z našich poznatků víme, že pro přežití člověka po vzniku požáru a jeho úspěšné zvládnutí, je důležitých prvních pět minut. Rozsah požáru a jeho následky ovlivňuje to, jak je či není objekt na vznik a následný rozvoj požáru připraven.

Pokud objekt není z hlediska požární ochrany řádně udržován a není tak řádně připraven na vznik a následný rozvoj požáru, pak to zcela zásadně ovlivňuje možnosti činnosti člověka v prvních minutách po vzniku požáru.

Co tedy v prvních pěti minutách udělat?

  1. Nejdříve chraňte své životy, teprve potom až majetek.
  2. Pokud to situace dovolí, snažte se o prvotní hasební zásah – hasicím přístrojem, vodou, hasicím sprejem apod. Oheň vám však nesmí zatarasit únikovou cestu!
  3. Při pohybu v zakouřeném prostoru si dávejte pozor, abyste se nenadýchali toxických zplodin hoření, držte se při zemi a dýchací cesty si chraňte navlhčenou rouškou (stačí kapesník).
  4. Pokud je požár většího rozsahu, zachraňte „pouze“ své životy a okamžitě oznamte událost na tísňovou linku hasičů 150 nebo 112. Jednoduše uveďte, co se kde stalo, své jméno a přímý kontakt na sebe. Důsledně se řiďte se pokyny operátora tísňové linky.

Přejeme vám, ať je pro vás pátek 13. šťastným dnem a ať, také díky dobré prevenci, nikdy pomoc hasičů nepotřebujete.

pplk. Mgr. Nicole Studená
tisková mluvčí
Ministerstvo vnitra – GŘ HZS ČR
Sdílet