Neděle 7. března 2021, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Výcvik pražských potápěčů na Slapské přehradě

Potápěči patří už od roku 1996, kdy se u hasičských záchranných sborů začala rozvíjet systematická odborná příprava, k hasičské elitě. Zásahy pod vodní hladinou dnes nejsou ničím výjimečným a potápěči tak musí neustále obnovovat a zdokonalovat svou dovednost a vychovávat nováčky. K tomu slouží pravidelné výcviky.

Potápěči patří už od roku 1996, kdy se u hasičských záchranných sborů začala rozvíjet systematická odborná příprava, k hasičské elitě. Zásahy pod vodní hladinou dnes nejsou ničím výjimečným a potápěči tak musí neustále obnovovat a zdokonalovat svou dovednost a vychovávat nováčky. K tomu slouží pravidelné výcviky.

Potápěči se rozlišují do tří kvalifikačních skupin: I. stupeň – nováček, který absolvoval základní odborný kurz, II. stupeň – absolvent kurzu, který už může pracovat u zásahu, ale má jistá omezení (např. nesmí zatím vykonávat práce pod ledem apod.) a III. stupeň – potápěč, který může provádět ponory pod hloubku 40 m a pod uzavřenou hladinou.

Že není profesionální potápění žádná zábava, to dokazuje i výbava potápěčů. Mimochodem, váží mezi 50 až 60 kilogramy (zkuste si s ní chvíli chodit po souši). Dnešní výcvik absolvovali naši potápěči v kompletně suchém oblečení, suchých rukavicích a celo obličejové masce. Znamená to, že potápěči mají tři vrstvy oblečení a k jejich tělu nepronikne ani kapka vody. V tomto vybavení nedojde ke styku s kontaminovaným prostředím (při zásahu se může jednat o ropné produkty, kyseliny apod.)

Výcvik byl zaměřený na řešení krizových situací. Naplánování a výpočet ponoru, to jsou dva samozřejmé úkony. Výcvik potápěčů III. stupně zahrnoval vynášení postiženého kolegy z hloubky, vylévání polomasky a celo obličejové masky v hloubce 10 m pod hladinou a také řešení krizové situace, kdy jeden z potápěčů nemá vzduch a nemá masku a není přímý výstup na hladinu. Simulace takového problému vyžaduje po potápěčích uplavání několika metrů v hloubce ještě před zahájením výstupu, sdílení jedné plicní automatiky za současného plavání, kdy zachraňovaný je bez masky… Výcvik potápěče I. stupně – nováčka zahrnoval vyhledávání pomocí naváděčky. To je nejčastější zásahová činnost profesionálních potápěčů.

Ponor trval zhruba pětačtyřicet minut. Potom na souši začalo předávání dojmů a zkušeností z výcviku. Krátké zhodnocení, balení a návrat na základnu. Tímto by se mohl zdát výcvik zdárně ukončený. Ale to je právě jen zdání. Při příjezdu na stanici začne údržba materiálu. Tři čtvrtě hodinový ponor zabere mnoho času na přípravu i následnou údržbu materiálu. Je třeba vysušit obleky, rozebrat a vysušit plicní automatiky, vydesinfikovat masky, naplnit potápěčské lahve a také napsat záznam o ponoru. Teprve potom je vše připraveno opět k ostrému zásahu. Do této doby zajišťovala potápěčskou pohotovost jiná skupina. Ta se dostane na výcvik příští směnu.

Info: por. Bc. Pavlína Adamcová
tisková mluvčí HZS hl. m. Prahy

-wap-

Sdílet