Žně nejsou náročné jen pro zemědělce, ale i pro hasiče

Pro zemědělce i pro hasiče je období senoseče a žní jedním z nejnebezpečnějších období v roce. Řadu vzniklých požárů má na svědomí technika. Vlastní boj proti požárům zaviněných technikou začíná ještě před jejím nasazením do žňových prací.

Pečlivá příprava a kontrola technického stavu by měla zahrnout elektroinstalaci a palivovou soustavu motorových vozidel a kombajnů, prohlídku a promazání třecích ploch, kde by třením mohlo dojít k nadměrnému zahřívání součástí a k požáru.

Samozřejmostí je požadavek na lapače jisker u těch strojů, které je ještě nemají zabudovány v tlumičích výfuku nebo nejsou vybaveny turbodmychadly. Součástí kontroly je i prohlídka hasicích přístrojů. Pokud prohlídka dopadla dobře, neznamená to ještě, že během celého průběhu žní už technice nemusíme věnovat pozornost. Pravidelné prohlídky mohou včas a v zárodku odhalit drobné závady, které by se později mohly vymstít právě vznikem požáru.

Bývá to právě elektroinstalace, kde zkrat nemusí vést ke vzniku požáru vozidla, ale postačí k zapálení vyschlého obilí. U kombajnů je třeba dávat pozor na žací lišty. Cizí předmět – obyčejně kámen ve styku s kovem působí jako křesadlo, jehož jiskry k podpálení obilí mnoho nepotřebují. Toto nebezpečí hrozí i u pásových dopravníků, zvláště v suchém a prašném prostředí. Nezapomínejme, že i obilný prach vytváří se vzduchem výbušnou směs, jejíž energie nemá daleko k průmyslovým výbušninám. Velkým problémem se může stát i cizí předmět, který se dostane do senometu, který dopravuje seno do půdního prostoru. Kousek kovu či kámen přivezený spolu se senem může zavinit požár kravínu či skladovací haly.

Jestliže dbáme o dobrý stav u pohyblivé techniky, nesmí zůstat stranou ani stav objektů, ve kterých se úroda zpracovává a skladuje. I zde hrozí největší nebezpečí od elektroinstalace, je-li provedena v rozporu s předpisy, má-li poškozenou izolaci nebo používá spotřebiče, jejichž stav odporuje požadavkům požární bezpečnosti. Jsou to žárovky bez krytů, nejrůznější neodborné připojení „nouzového" a provizorního osvětlení a další závady. Snad ani nemusíme připomínat, že otevřený oheň v prostorách plných obilného prachu nemá co dělat.

Při kontrolách často vychází najevo, jak malá péče je věnována uskladnění vlhkého obilí, pícnin či slámy. Ne všude patří měření vnitřní teploty uskladněných produktů k prostředkům předcházejícím samovznícení, které si připsalo na konto ztrát pěkně vysokou sumu. Ale to patří spíše do skupiny požárů, které způsobila lidská nedbalost.

Ilustrační foto INTERNET

por. Vendula Horáková
tisková mluvčí
HZS Pardubického kraje

-swo-