Středa 12. prosince 2018, od 07:00 bude sloužit směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner Seal navíjáky OK

Jak se nám žije v Koreji – DAEGU WFG2010

Když si uvědomím a při pohledu na mapu světa zjistím, že jsme opravdu kousek od domova, není snad ani možný si představit, že kdyby se nám tu nelíbilo sbalíme batohy a prostě odjedeme domů. Naopak myslím si že pro všechny z nás kdo tu jsme je tento výlet nezapomenutelným zážitkem a že se nám Jižní Korea na dlouho vepíše do paměti.

Bydlení v místním hotelu UNION dle mého je na hodně dobré úrovni, pravda né každý má jako já postel pro dva, někdo z kluků se spíš pro jeho půl či část nabušeného těla trošku musí redukovat, avšak místní hotelový pracovníci po pár diskuzí rukama nohama a lámavou angličtinou pochopili a ochotně vyměnili pokoje za větší.

Ubytování jsme tedy zvládnuli a pravda po dvou nocích které jsme tu spali si zvyknete na neuvěřitelný rámus z korun stromů, zřejmě dle mého je to plašička na mouchy, ale pozor né ledajaký mouchy, představte si že se jim tu asi daří a vynásobte si mouchu tak krát dvacet a uvidíte reálnou mouchu, ostatně jednu tu jako suvenýr na pokoji máme, takže kdyby jste nevěřili rádi poskytneme foto.

Co by to bylo za výpravu, která by nezavítala směr velkoměsto, k údivu zjistíte, že jste opravdu v jiném světě. Semafóry až za křižovatkou, motorky tu snad berou jako kolo takže v pěší zóně se prohání o sto šest a musíte být fakt na pozoru, aby jste se náhodou nestali účastníky nějaké motorko lidské kolize. Na každém rohu na Vás číhá spousta stánků s jídlem, mobilními telefony, zlatem a vším možným. Najdete zde ale bez jakýchkoliv problémů vedle luxusně vypadajícího hotelu hned u sebe zámečnickou či dřevařskou manufakturu. Hold opravdu jiný svět. Měli jsme štěstí i na nějaký místní koncert ve městě, je pravdou, že Korejců tu bydlí opravdu hodně naše odhady že jde o město se skoro pěti milióny lidí se naplňuje. Smutné je když vidíte i tu druhou stránku věci, v některých velmi úzkých domech bydlí zřejmě ta chudší část národa, jsou to domky dle mého tak 2×3 metry a v nich najdete skromné bydlení. Pravda do domků jsme mohli jen a určitě i chtěli jen nahlédnout.

Vzhledem k tomu, že jsme si na letišti říkali že nebudeme hned měnit dolary na místní měnu, tak jme si trošinku naběhli na hrábě. Večer už zde žádná banka nefungovala a jak jsem již psal náš menší hotel finance měnit neumí a tak většina z nás počkala do dalšího dne kdy někteří, tedy skoro všichni až na náš pokoj zvládnuli registraci a naproti registračnímu centru zavítali do luxusního hotelu kde Exchange nebyl žádný problém. Ti z vás co již zavítali na účet hasičské televize na facebooku určitě shlédnuli video jak se mě a mému partákovi na pokoji podařilo luxusně prospat půl dne a pak pohledem na středoevropský čas naivně mít pocit že tady je šest ráno, to bohužel to bylo u nás doma. A tak pro pobavení jsme si počkali na kolegy kteří se nám doslova a do písmene zasmáli, však proč né.

Každopádně po těchto srandách a skvělých zážitcích z jiného světa z jiných mravů a zvyků se pomalu dostáváme k slavnostnímu zahájení na které jsme se všichni těšili a vypravili svorně a v řadách taxi za taxi, ostatně jste již mohli vidět ve videu směr sportovní závodiště z nichž jedno z míst připomíná spíše letní kino s obrovskou travnatou plochou, zde po pár opět zajímavě lámaných rozhovorech získáváme informaci, že se musíme přesunou na cca 2 kilometry vzdálené parkoviště kde se seřadíme do zástupu a jako na olympijských hrách hrdě s vlajkou České republiky půjdeme slavnostním průvodem. Za doprovodu tleskajícíh místních domorodců se předvojem plných různých krojů a slavnostní místní hudby dostáváme až k zmíněnému pódiu. Na kterém po našem prvním nakročení vlaje vlajka na velkoplošné projekci a všichni z nás hrdě přestavujeme naši zemi. Naše výprava proti jiným velkým zemím není chudá na sportovce, když za námi jen z Kanady nastupuje asi dvoučlenná skupina. Obrovský potlesk a nadšení asi dle mého odhadu několika desítek tisíc přihlížejících zahřeje u srdce.

Po této nádherné ceremonii usedáme do předem určených sedaček a čeká nás další paráda tu si ostatně později můžete vychutnat z pohledu mého kameramanského, opravdu nádherný zážitek, nacvičený program místních tradic, bojových umění i podání zásahu hasičů z Koreje formou tanečního vystoupení, dokonale zapadlo s realitou, za doprovodu velkoplošných obrazovek, efektů a skvělého hudebního podnesu, nezůstane žádné naše hasičské srdce bez milé vzpomínka na tuto zemi a skvělou připravenost. Z mého pohledu pro mě zůstává spíše profesně pohled na to co mi s režií zvládáme v jednom člověku zde zvládá asi dalších deset. Asi se mám ještě čemu učit.

Samozřejmostí že tento slavnostní nástup je doprovázen osobnosti spojené s tímto městem, starostou města, prezidentem hasičů Jižní Koreje až po proslov prezidenta země, který nás videozáznamem pozdravil alespoň na dálku.

Hezký začátek opravdu, každý z nás si hrdě váží toho že mohl je toliko kilometrů sem na druhý konec světa. Každý z nás je rád, že na drese nosí vlajku České Republiky, každý z nás tu bojuje ze všech sil, aby jste na nás doma mohli být hrdí. Jsme tu totiž i za Vás a myslíme na naše přítelkyně a přítele. Na naše děti které nás čekají doma a těší se na náš návrat. Jsme tu za náš hasičský záchranný sbor a za všechny hasiče, kteří každý den hrdě v zaměstnání dělají svou práci jako samozřejmost. A každý s těchto má náš obdiv. Těšíme se domů, ale to až po tom jak tu zabojujem. Světové hry hasičů jsou zahájeny.

Dnes je to jinak všichni jsme již registrovaní pro naše disciplíny a pro mou novinařinu všichni jsme v plném zápřahu, po ranní vydatné snídani jsem se rozprchli na místa závodních disciplín a šli ukázat celému světu, že naše malinkatá země ukáže jak i s malým kladivem dokážeme zatlouct velký hřebík. Já s Aldou jsme se vypravili na plavecký stadión kluci s týmem okolo našeho svalovce do haly exco a kamarád šrek s Tomem na lezeckou stěnu. Tohle byl první den, Alda sice nechtěně ale bohužel zaspal na startu a tak se v rozplavbě dostal až jako ten závěrečný do cíle, nicméně z mého pohledu nezávodního plavce dal do toho plný výkon, zase ale z pohledu toho prvního mi připadlo že to není plavec, nemyslím tím Aldu před ním a jeho seznamem vystoupení zde na hrách klobouk dolů, ale ten první tedy pánové a dámy to byl výkon kosatky. Po návratu a rozhovoru s našim Vláďou prý na úrovni světových časů, takže pro mě jako hodně mega velký zážitek.

Tomáš náš neuvěřitelný lezec se vypravil poprat se z lezeckou stěnou, žádná jej po tolika letech lezení a zkušenostech nezaskočí, těšil se a bylo to znát aspoň z mého pohledu pře odjezdem na místo závodu. Po návratu v něm bylo ale cítit trochu zarmoucení, těšil se ale netušil příjezdů iránského lezeckého teamu, bylo jich pět a všichni dle něj po svlečení triček neuvěřitelné hrany :o), a tak se Tom spokojil s tím, že na tenhle tým musí lozit ještě pár let dopředu, ale klobouk dolů pře jeho výkonem ostatní ze světa už ho nedostihli, takže v našich očích je prostě evropský výtěž a zaslouží si nejen můj obdiv ale tak jsme mu to všichni zde dali najevo, obdiv celé naší výpravy.

Radoš náš skvělý nejen kamarád, ale kulturista ze kterého mě nesvalovce přecházel zrak se dnes ze skupinkou českých fanoušků vypravil do Exco haly kde hned z rána probíhala disciplína kulturistů. Pro mě byl už vítěz když sundal oděv a lehce zatnul svalstvo. Pravda asi se to i Korejcům moc nelíbilo a tak jen nenechali dokonale nazdobit mazadlem své svalnaté tělo a spíše mazání bylo smívání. Na to že korejský závodník měl mazadla asi několikrát více se tu nehrála žádná diskusní dramata. Do závodu nastoupil a myslím že Ráda byl mezi nejlepší trojkou, bohužel nehodnotili jsme jej my a tak se Česká Republika musela spokojit pouze s bramborovou ale pro nás spíše ze třetí plaketkou. No co už pro nás jsi Ráďo stejně nejlepší ostatně jako každý kdo tu s námi je si zaslouží obdiv, nikdo z nesportovců nevidí kolik času příprav, tvrdých tréninků vedlo k tomu, že jsou všichni zde a hájí barvy vlajky naší země a hájíme je hrdě a jsme na to hodně pyšní.

Kompletní fotogalerie

Tak zase brzy na čtenou a podívanou zdraví za celý team hasičů v Koreji

Zdeněk Hošák, hasici150.tv

Sdílet
Banner agro OK