Neděle 22. října 2017, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner Kobit THZ 970*150 OK

Hořet muže začít i samo od sebe

Samovznícení je vznícení, při kterém je zdrojem energie samozahřívání hořlavé látky. Podmínkou pro samozahřívání, stejně jako pro vznícení je, aby množství vzniklého tepla bylo větší než teplo odváděné do okolního prostředí. K samozahřívání látky může docházet v důsledku různých procesů. Podle procesu, který se v počátcích samozahřívání podílí na zvyšování teploty, dělíme samovznícení na:

Fyzikální samovznícení

Příkladem tohoto typu je samovznícení uhlí, kde obsažený uhlík má schopnost svým povrchem pohlcovat plyny a páry, přičemž vzniká teplo. Samovznícení uhlí napomáhá skladování ve velkých hromadách (je splněna podmínka malého povrchu k odvodu tepla. K fyzikálnímu samovznícení může dojít i ohřevem látky, úderem (např. třaskaviny).

Chemické samovznícení

K chemickému samovznícení dochází stykem dvou nebo více látek, při němž probíhá exotermická reakce – neboli vniká velké teplo. Tyto chemické děje jsou vyvolané buď stykem látky s kyslíkem (oxidace), ale také s vodou (sodík, draslík a jejich sloučeniny, karbidy vápníku atd.).

Biologické samovznícení

K biologickému samovznícení jsou náchylné rostlinné materiály, jako je seno, luskoviny, obilniny atd. Podmínky pro samovznícení je nerovnoměrné rozložení vlhkosti a tím různorodá jakost vrstvené hmoty. Podstatou biologického samovznícení je činnost mikroorganismů (bakterií), která vede k zahřívání.

Při teplotě asi 70 °C začnou bakterie odumírat. Teplota je však již dostačující pro rozpad některých jednodušších rostlinných látek z nichž vzniká uhlík. Ten dále funguje jako v případě uhlí, oxiduje a tím zvyšuje teplotu látky, vzniká další uhlík a uvolňují se i jiné látky, až při teplotě 250 – 300 °C pak dojde ke vznícení rostlinné hmoty.

Ve většině nedávných případů šlo o biologické samovznícení u uskladněného sena či jiných materiálů. Je to i vlivem deštivého počasí, kdy se seno či sláma uskladňují vlhké což samovznícení podporuje.

Několik případů požárů vzniklých samovznícením:

K požáru velkokapacitního seníků ZD Agrochov Kasejovice a.s. v obci Starý Smolivec vyjížděli v sobotu před sedmnáctou hodinou profesionální hasiči z Nepomuku a dobrovolní hasiči ze Starého Smolivce, Mladého Smolivce a Kasejovic. Jednalo se o zděný seník s ocelovými nosníky, podélnými dřevěnými trámy a krytinou z vlnitého eternitu.

Kvůli ohrožení muselo být evakuováno stádo skotu z přilehlého kravína. Požár hasiči likvidovali až téměř do půl šesté ráno. Škoda byla vyšetřovatelem předběžně vyčíslena na milion korun. Příčina požáru se šetří. V úvahu připadá úmysl, nedbalost a nebo samovznícení. Poslední možnost je však nejpravděpodob­nější.


Čtyři jednotky HZS Praha stanic 4,5,6 a 10 ve spolupráci s SDH Horní Měcholupy, Dubeč, Dolní Měcholupy a Kolovraty likvidovaly požár stohu slámy na ploše cca 20×60m. Pravděpodobnou příčinou vzniku požáru, kterým byl stoh zcela zničen, bylo samovznícení.


Požár hromady kůry na volné ploše v areálu podniku Rašelina a.s., provoz Mažice, vzniklý samovznícením, likvidovaly jednotky SDH Veselí nad Lužnicí, HZS Soběslav a SDH Mažice. Při našem příjezdu zasahovala jedním proudem C jednotka HZS Soběslav s CAS-32 Tatra 815. Požár byl již lokalizován. My jsme nejprve jedním proudem C a později z obou lafetových proudnic CAS-32 Tatra 148 hromadu zkrápěli vodu z druhé strany.

Později se na místo dostavila i jednotka SDH Mažice, která za pomoci PPS-12 a přívodního B vedení doplnila vodu do naší Tatry z nedaleké požární nádrže. Pomocí nakladače a bagru podniku Rašelina a.s. byla hromada rozebrána a nalezené ohnisko požáru jsme ulili vodou z proudu C. Jako příčina požáru bylo stanoveno samovznícení.


Většinou se nevyplácí stohy hasit, jedině v případě že je sláma či seno uskladněno v seníku tak je nutné zachránit budovu. Pokud je na volném prostranství pak je možné,jak uvádí Bojový řád, „Pokud by náklady na zdolání požáru osamoceně stojícího objektu, jako je například stoh nebo sklad píce, mohly být s ohledem na hodnotu takového objektu považovány za náklady vynaložené nehospodárně a průzkumem bylo potvrzeno, že nejsou ohroženy životy osob nebo zvířat anebo životní prostředí, je velitel zásahu povinen zvážit účelnost zásahu a případně jej ukončit, aniž by bylo dosaženo cíle činnosti jednotek při zdolávání požáru…“.

Toho se nedržel např. velitel zásahu v Praze a výsledkem byl téměř dva dny trvající zásah s velkým množstvím nasazených jednotek a zbytečné náklady na zásah.

Sdílet
Banner hts jirny vole ne žádný slabý 970 OK