Mistrovství ve znamení rekordů.

II. Mistrovství světa v požárním sportu 24.-26.9. 2004 Bělorusko – MINSK

Nominace posledního závodníka pro reprezentaci ČR v Bělorusku byla provedená po nominačním závodě v Ostravě na Beskydském poháru. Už tento závod ukázal,že způsob přípravy a forma závodníků je načasována k vrcholu sezóny t.j. k MS. Několik osobních rekordů jednotlivců ,rekord ve štafetě v podání Plzeňského družstva časem 56,10 a rekord v útoku v podání Domažlic časem 21,80 dával předpoklady k tomu,že z nadcházejícího Mistrovství světa nemusíme odjíždět bez medaile.

Výprava ČR v Bělorusku :
Vedoucí delegace : plk.ing. Zdeněk Nytra – ředitel HZS MSK
Překladatel : plk.ing. Jaroslav Novotný – ředitel HZS ÚK
Vedoucí družstva : kpt. Emil Dopirák HZS PK ÚO Domažlice
Trenéři : kpt. Ivan Ressler HZS ZLK ÚO Uherské Hradiště
kpt. Josef Pěnča HZS JČK ÚO Strakonice
Masér-zdravotník : prap.Václav Maceček HZS ZLK ÚO Uherské Hradiště
Rozhodčí a TP : kpt.ing. Tomáš Lefner HZS MSK ÚO Ostrava
Redakce 112 : pprap. Jana Kemrová – GŘ HZS Praha
závodníci : Hrdlička Jaroslav – HZS PK ÚO Domažlice
Snášel Roman – HZS PK ÚO Domažlice
Provazník Martin – HZS PK ÚO Plzeň
Sloup Pavel – HZS PK ÚO Plzeň
Onderka Milan – HZS MSK ÚO Ostrava
Ryl Karel – HZS MSK ÚO Ostrava
Sejkora David – HZS MSK ÚO Karviná
Sádecký Pavel – HZS ZLK ÚO Uherské Hradiště
Vyvial Radek – HZS SČK ÚO Kolín
Kulhavý Martin – HZS LBK KŘ
řidiči autobusu : Náhlík Jaroslav – HZS MSK Ostrava
Ovčáčik Jiří – HZS MSK Ostrava

Poslední příprava probíhala ve dnech 15.-19. 9. 2004 na OUPO Brno,kde se měli zabezpečeny dobré podmínky včetně přípravy samotných překážek ale i stadionu za co bych jim chtěl poděkovat. V této přípravě jsme se zaměřili především na kolektivní disciplíny a to štafetu 4×100m a požární útok. Samozřejmě nechyběla ani celková regenerace a rehabilitace jak fyzických tak i psychických sil po předcházejícím náročném měsíčním závodění ( Velké ceny v PÚ, Memoriál Hradec Králové,MČR a Beskydský pohár ). Myslím,že Václav Maceček jako masér si na nedostatek práce nemohl stěžovat ani v přípravě a ani pak na samotném Mistrovství světa. Nenašel se nikdo kdo by jeho šikovnými prsty neprošel.

Odjezd z Ostravy byl 21. 9. 2004 služebním autobusem HZS MSK,který je pro tyto účely dostatečně dobře vybaven. Do dějiště konání Mistrovství hlavního města Běloruska – Minsku jsme dorazili dne 22.9. v dopoledních hodinách ,kde nás milé překvapilo zajištění a zabezpečení teto akce. Byly jsme ubytování v jednom z nejlepších hotelů a stravování probíhalo částečně formou švédských stolů. Od organizátorů nám byli přidělení dva jejich zástupci,kteří se o nás starali po organizační stránce velice dobře.

Dne 23.9. probíhali na krásném stadionu Dynama MINSK už tréninky na disciplíny výstup do 4.podlaží cv.věže a 100m překážek. Po předešlé poradě vedoucích bylo družstvo vylosováno jako třetí ve startovním pořadí., podle toho jsme měli taky vymezený čas na tréninky a to na věži od 15,15 – 15,30 a na 100m 18,30 – 18,45. Dopoledne jsme využili na krátkou prohlídku města s doprovodem po tzv. Starém Minsku

Mistrovství se zúčastnilo celkem 18 reprezentaci svých zemí a to : Maďarsko, Azerbajžán, Rakousko, Německo, Mongolsko, Iran, Uzbekistan, Lotyšsko, Polsko, Moldavsko, Estonsko, Kazachstan, Litva, Slovensko, Rusko, Ukrajina, domáci Bělorusko a Česká republika. Náročný program začal disciplínou 100m překážek dne 24.9. na dráze s tartanovým povrchem včetně potažení samotných překážek tímto materiálem. Už tréninky ukázaly, že na této dráze se dají očekávat vynikající výsledky. V základním kole t.j. po prvních dvou pokusech byl překonán první z rekordů tohoto šampionátu a to časem 15,48 s závodníkem z Běloruska Dmitrijem Šavlikem. O mistra světa však na těchto závodech bojuje prvních osm závodníků ze základního kola,kteří absolvuji ještě semifinálové rozběhy a samotný finálový běh.

II.
Mistrem světa v této disciplíně se stal Sergej Baranov,který ve finále zaběhl čas 15,86. Dmitrij Šavlik skončil na třetím místě. Naše reprezentace se po prvním dnu umístnila na 4.místě za družstvy Běloruska,Ukrajiny a Ruska. Nejlepší z našich se prvních šest umístnilo mezi 20. a 30.místem v jednotlivcích :
Kulhavý – 16,66 s ,
Onderka – 16,70.,
Hrdlička – 16,72.,
Provazník – 16,89.,
Sloup – 17,06.,
Sádecký – 17,07 .

Dne 25.9. proběhli dvě disciplíny a to výstup do 4.podlaží cvičné věže a štafety. Ve výstupu na věž svoji prioritu potvrdili závodníci z Ruska a Ukrajiny. Do semifinále postoupilo pět Rusů a tři Ukrajinci. Nový rekord v této disciplíně překonal Ruslan KOSENKO už v základním kole časem 13,57 s,když tento vylepšil ještě v samotném finále na čas 13,39 s a stal se Mistrem světa. Jako družstvo jsme si stále drželi čtvrtou příčku za družstvy Ruska,Ukrajiny a Běloruska. Nejlepší z našich kluků
Vyvial – 14,63 (14,93 v I.pok.).,
Ryl – 15,31.,
Sádecky – 15,32.,
Hrdlička – 15,39.,
Onderka – 15,44.,
Kulhavý – 15,51.

Poprvé na tomto šampionátu jsme prožívali trpké chvíle,když po doběhu první štafety jsme zjistili,že oheň v nádrži,který měl být na čtvrtem úseku uhašen stále hoří a nad nim je zvednutý červený praporek rozhodčího,který signalizoval neplatnost pokusu. Slabou náplasti pro nás bylo to,že jsme takto neskončili sami,ale i favorizována družstva,které byli před námi : domáci Bělorusko,Ukrajina, taky Slovensko které nám šlapalo na paty a dalších pět družstev u kterých chyběl první čas ze štafety. Takže se prakticky začínalo znova tzv. štafety na jeden pokus. Obdivuhodné bylo,že i za tohoto stavu družstvo Ukrajiny dokázalo překonát další z rekordů na šampionátu a to časem 54,91 s. Druhé Rusko dosáhlo času 54,95 a třetí Bělorusko 57,04.
Naše druhá štafeta se časem 58,15 zařadila na sedmou příčku v této disciplíně.
V celkovém pořadí jsme si však stále drželi čtvrté místo.

Náš velký den „ D „ přišel dne 26.9. , kdy byla na pořadu poslední disciplína a to požární útok. Věděli jsme,že jestli chceme aspoň nějakou medaili,tak je to poslední příležitost a možnost jak si poupravit smolný včerejší den. Všechen materiál potřebný pro provedení teto disciplíny jsme obdrželi od pořadatelů přesně jednu hodinu
před prvním útokem. V tu chvíli se nenašel nikdo z výpravy kdo by dokázal jen tak nečinně přihlížet. Rozjela se drobná mravenčí práce na veškerém nářadí a výzbroji od pilování,brou­šení,převazová­ní hadic jejich přeměřování
přemotávaní savicových spojů,odstraňování některých zábran pro diváky na dráze,které by nám mohli při provádění útoku překážet až po samotné naměřování vzdálenosti na dráze a vytýčení pomocných značek.
Že to s medaili a hymnou na stupních vítězů myslíme vážně potvrdil už první pokus , kdy jsme v novém světovém rekordu poupravili čas v této disciplíně časem 40,03 s. Útok se nepovedl družstvu Ruska,které po prvním kole skončilo na posledním místě,když se jim nepovedlo nastartovat stroj jejich výroby GEJZÍR na kterém se konají Mistrovství světa.
Ve druhém pokusu jsme si ještě světový rekord vylepšili na čas 39,93 s a čekalo se na to jak to zvládnou Rusové,kteří měli start.číslo 18 t.j. poslední. Na to aby jsme byli třetí jsme potřebovali aby družstvo Ruska skončilo v této disciplíně na devátém a horším místě.
Naše radost mohla naplno propuknout po skončení posledního pokusu šampionátu,když se na světelné tabuli zastavil čas 50,39 pro družstvo Ruska,který pro ně znamenal 15 místo v disciplíně a pro nás ZLATO a světový rekord v požárním útoku a CELKOVÉ TŘETÍ MÍSTO na II. Mistrovství světa.
Celkové výsledky : prvních 5

1.Bělorusko.,
2. Ukrajina.,
3.ČESKÁ REPUBLIKA.,
4.Rusko.,
5. Slovensko

Určitě je zde na místě poděkování Všem zúčastěným na tomto Mistrovství. Nejde tady nikoho vyzvedávat nebo kritizovat. Vždy je to sport,který podporuje kolektivní pojetí a každý je zodpovědný za úspěch či neúspěch družstva a jsem osobně rád,že se podařilo vytvořit takové seskupení lidí,které dokáže reprezentovat svou vlast nejen na závodním poli s kvalitními výsledky ale i mimo něj. Svým chováním a určitou dávkou humoru jsme si získali přízeň a úctu nejen u soupeřů ale i u diváků a pořadatelů.
Toto všechno bylo taky oceněno s poděkováním od samotného Ministra pro mimořádné situace Běloruska,
Valerijem Petrovičem Astapovem když za námi přišel na stadion,každému podal ruku poblahopřál k výsledkům a projevil uznání kolektivní práce.

Chtěl bych touto cestou poděkovat Všem,kteří se věnuji požárnímu sportu a podporuji ho na svých pracovištích,sta­nicích ať už v práci nebo ve svém volnu a přispívají tak k propagaci a dobrému jménu nejen sobě ale potažmo i celé České republice, kterou Ti nejlepší z nás mohou zastupovat na světových závodních tratích a dosahovat co nejlepších výsledků.

V Domažlicích dne 4. 10. 2004
Vedoucí družstva : Emil Dopirák