Pondělí 30. června 2025, od 07:00 bude sloužit směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Mají hasiči dostat zaplaceno nejen za výkon služby, ale i za část pohotovostí? Nejvyšší správní soud se hasiče ve sporu s HZS zastal

Nejvyšší správní soud se zabýval kasační stížností proti rozsudku plzeňského Krajského soudu v souvislosti s žalobou bývalého příslušníka HZS Plzeňského kraje, kterou se domáhal doplacení služebního příjmu za pohotovost v místě výkonu služby, a to do sta procent výše.

O co šlo

  • Hasič J. P., bývalý hasič – strojník u Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje (sloužil 2001–2022) podal žádost o doplacení mzdy za služební pohotovosti, které měl jako součást 24hodinových směn (16 hodin služby + 8 hodin pohotovosti).
  • Tvrdil, že během pohotovosti vykonával v praxi tutéž činnost jako při výkonu služby – musel být do 2 minut připraven k výjezdu, byl přítomen na služebně, nemohl volně nakládat s časem.
  • Chtěl proto, aby byly pohotovosti odměněny stejně jako běžná služba, případně aby se zpětně přepočítaly proplacené náhrady.
  • HZS to odmítl – pohotovost podle sboru není služba a náleží za ni nižší příplatek (35 % či 70 % dle zákona o služebním poměru).

Krajský soud dal žalujícímu hasiči za pravdu s tím, že je třeba zkoumat reálný obsah pohotovosti. Tedy nejen to, co je „formálně“ napsáno v zákoně (§ 53 odst. 5), ale co skutečně hasiči dělají. Pokud se ukáže, že pohotovost není fakticky odpočinková, ale prakticky jde o výkon služby, má být odměněna stejně. Zrušil tedy rozhodnutí HZS a nařídil, aby sbor věc posoudil znovu se zohledněním materiální podstaty pohotovosti.

Hasičský záchranný sbor se ale brání. Podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu s tím, že zákon o služebním poměru jasně rozlišuje pohotovost a službu, a proto není potřeba zkoumat „skutečnou povahu“.

Při posuzování, zda příslušníkovi Hasičského záchranného sboru sloužícímu v režimu hasičské směny podle § 53 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, vznikl nárok na odměnu za služební pohotovost nebo nárok na služební příjem za dobu, kdy formálně drží služební pohotovost, je nutno zkoumat skutečnou povahu vykonávané činnosti a rozdíl mezi držením služební pohotovostí oproti samotnému výkonu služby.

Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl a potvrdil rozhodnutí Krajského soudu. HZS tak musí zjišťovat reálný průběh pohotovosti – tedy jestli hasiče někdo reálně omezoval, musel být připravený, nesměl opustit služebnu atd. Pokud se ukáže, že během pohotovosti hasiči de facto slouží, nemohou být odměňováni méně za tutéž práci.

HZS musí znovu prošetřit průběh služební pohotovosti a zvážit, zda hasič nemá nárok na vyšší odměnu. Soud neřešil samotné aspekty rozvrhu výkonu služby, neboť tato problematika nebyla součástí ani samotné žaloby příslušníka, ani kasační stížnosti. Posuzoval výhradně požadavek o dorovnání finančního ohodnocení.

Celý rozsudek je přílohou článku.

Sdílet
Přiložené soubory
rozsudek.pdf zobrazit online PDF 197 kB