Hasiči chtějí spravedlivé odměny za služební pohotovost, stovky z nich se připravují na soudní spory
Čeští profesionální hasiči se ozývají. Stovky z nich se připravují na soudní spor s cílem získat adekvátní finanční ohodnocení za služební pohotovost, kterou dlouhodobě považují za nespravedlivě odměňovanou. Soudy se zatím neshodly na tom, jestli je povinnost výjezdu do 2 minut sama o sobě podmínkou pro plnohodnotné odměňování.
Hasiči ve střehu, ale s nízkou odměnou
Hasiči slouží ve 24hodinových směnách rozdělených na 16 hodin výkonu služby a 8 hodin pohotovosti. Během pohotovosti musí být na stanici připraveni vyjet do dvou minut. Přesto za tuto dobu dostávají pouze 35 % platu oproti běžné službě. Navíc se tato doba nezapočítává do výsluh a fondu odpracované doby, čímž se hasiči cítí poškozeni.
Nejvyšší správní soud má – na rozdíl od krajského soudu – za to, že délka doby stanovené pro výjezd příslušníků HZS (2 minuty od vyhlášení poplachu) sama o sobě není dostatečným rozlišovacím kritériem pro posouzení skutečné povahy služební pohotovosti. Požadavek na rychlou reakci HZS je jedním ze základních předpokladů výkonu činnosti jeho příslušníků a je dán jeho povahou (ochrana životů a zdraví osob, životního prostředí či majetku).
Stojí právo na straně hasičů?
Bývalý příslušník Hasičského záchranného sboru Jiří Plaček požadoval zpětné doplacení za pohotovostní služby a částečně uspěl u soudu. Krajský soud v Plzni i Nejvyšší správní soud potvrdily, že je nutné individuálně posuzovat, zda pohotovost nebyla fakticky výkonem služby. Tento precedens povzbudil další – právní kancelář LP Legal zastupuje nyní bezmála 500 hasičů.
Advokátka Michaela Anastázie Písařovičová upozorňuje, že evropská legislativa považuje za pracovní dobu i pohotovost, pokud zásadně omezuje volný čas zaměstnance. A přesně to podle ní u hasičů nastává.
Soud Jiřího Plačka
- Hasič Jiří Plaček, bývalý hasič – strojník u Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje (sloužil 2001–2022) podal žádost o doplacení mzdy za služební pohotovosti, které měl jako součást 24hodinových směn (16 hodin služby + 8 hodin pohotovosti).
- Tvrdil, že během pohotovosti vykonával v praxi tutéž činnost jako při výkonu služby – musel být do 2 minut připraven k výjezdu, byl přítomen na služebně, nemohl volně nakládat s časem.
- Chtěl proto, aby byly pohotovosti odměněny stejně jako běžná služba, případně aby se zpětně přepočítaly proplacené náhrady.
- HZS to odmítl – pohotovost podle sboru není služba a náleží za ni nižší příplatek (35 % či 70 % dle zákona o služebním poměru).
Nerovnost mezi uniformami
Další bolestivý bod představuje porovnání s jinými bezpečnostními složkami – například vojáci mají příplatek za pohotovost započítaný do platu, který se promítá do výsluh. U hasičů tomu tak není. Ministerstvo vnitra však zatím změny v systému odmítá, byť připouští, že je nutné případy posuzovat individuálně.
Slovensko spor vyřešilo novelou zákona
Na Slovensku byl obdobný spor vyřešen novelou zákona – od července 2025 dostávají tamní hasiči za pohotovost 50 % platu a za víkendy a svátky dokonce plných 100 %. Změna má podle slovenského ministra vnitra stabilizovat systém a zvýšit atraktivitu povolání.
Co bude dál?
Vedení Hasičského záchranného sboru ČR provádí analýzu dopadů, které by nastaly, pokud by služební pohotovost byla uznána jako výkon služby. Legislativní změny zatím nepřicházejí, čeká se na další rozhodnutí soudů. Pokud by se stát rozhodl pohotovosti uznat, mohlo by to znamenat nejen zpětné doplacení odměn až do roku 2004 (vstup ČR do EU), ale také systémovou reformu služebního zákona.
Tato kauza ukazuje, že rovnost v odměňování napříč profesemi stále není samozřejmostí.
Shrnutí v bodech
- Hasiči v ČR slouží 24hodinové směny: 16 hodin aktivní služby + 8 hodin služební pohotovosti.
- Za pohotovost dostávají pouze 35 % nebo 70 % platu oproti aktivní službě.
- Pohotovost se nezapočítává do výsluh ani odpracovaných hodin.
- K žalobě Jiřího Plačka – byť jinou formou – se přidává dalších přibližně 500 hasičů, kteří požadují zpětné dorovnání platu.
- Ministerstvo vnitra a vedení HZS ČR zatím vyčkávají, neplánují systémovou změnu.
Právní souvislosti
Podle Nejvyššího správního soudu je nutné zkoumat skutečný obsah pohotovosti – zda se neliší od výkonu služby. Evropská směrnice 2003/88/ES o pracovní době říká, že pokud omezení během pohotovosti zásadně omezují volný čas zaměstnance, jedná se o pracovní dobu. Ústavní soud v ČR již dříve rozhodl, že i přestávky na jídlo, pokud je zaměstnanec v pohotovosti, jsou pracovní dobou.
Srovnání se Slovenskem
Slovenská vláda v červnu 2025 schválila novelu zákona, kde pohotovost se započítává do týdenní pracovní doby. Odměna za pohotovost vzrostla z 15 % na 50 % ve všední dny a ze 30 % na 100 % o víkendech. Maximální pracovní týden je 48 hodin, výjimečně 72 hodin se souhlasem zaměstnance.
Argumenty hasičů
Během pohotovosti musí být fyzicky na stanici, připraveni k výjezdu do 2 minut. Nemohou odpočívat jako jiní zaměstnanci v pohotovosti (např. doma s telefonem). Odměna podle hasičů neodpovídá náročnosti a omezením režimu. Rozdíl oproti vojákům, kterým se pohotovost započítává do výsluh.
Možné dopady
Pokud bude pohotovost uznána jako pracovní doba, bude pravděpodobně nutná změna služebního zákona. Hrozí také zpětné doplacení odměn od roku 2004 (vstup ČR do EU), což může mít finanční dopad na státní rozpočet. Bude také nutná změna systému směn a plánování služeb.
