V katastru obce Svárov na Kladensku zavalila zemina dělníka ve výkopu, ten svému zranění podlehl

Krátce po čtvrté hodině odpoledne byla na linku tísňového volání HZS Středočeského kraje oznámena událost o zavaleném dělníkovi ve výkopu v katastru obce Svárov na Kladensku.

K místu okamžitě zamířily jak profesionální, tak dobrovolné jednotky. Při příjezdu na místo a provedeném průzkumu bylo zjištěno, že dělník je zcela zasypán a není vidět. Hasiči okamžitě zahájili záchranné práce. V 16 hodin a dvacet minut se podařilo odkrýt hlavu. Přizvaný lékař však konstatoval smrt.

Záchrana osob z výkopů je velmi náročná práce, která nese velké riziko pro zachránce. Hasiči jsou nuceni pohybovat se v místech, která jsou nestabilní a hrozí jejich další zřícení, a tím i zavalení hasičů. Aby se takové situaci předešlo, jsou speciálně vycvičení hasiči, kteří se na tento typ práce připravují. Zároveň je i speciální technika, kterou u těchto zásahů hasiči využívají.

Obecně se dá říci, že postup činností se dělí na dvě kategorie. Záchranu, kdy se bojujeme o čas a hasiči se snaží rychle a maximálně bezpečně zachránit zavaleného. A za druhé na vyproštění, kdy je jasné, že osoba ve výkopu zemřela. Zatímco v prvním případě postupují jednotky rychleji a toleruje se vyšší dávka rizika pro hasiče, ve druhém případě se práce zpomalí a vše musí být naprosto bezpečné.

I zde se nejdříve pracovalo v režimu záchrany. První věcí je zajistit si bezpečný přístup. Proto se zpevňují hrany výkopu položením OSB desek. Ty rozkládají váhu a snižují možnost zborcení hrany výkopu. Dalším krokem je vložení speciálně vytvořených desek, které zajistí boky výkopu. Tyto desky se rozepřou a vytvoří protitlak do stěny výkopu, čímž zabrání jeho zborcení. Vše probíhá rychle, protože jednotlivé komponenty jsou dopředu připravené. Teprve nyní je možné vstoupit bezpečně do výkopu a zahájit práci. V tomto konkrétním případě to netrvalo ani osm minut.

Při odhrabování se postupně dostávají hasiči pod vytvořené pažení, proto se vkládají dlouhé fošny. Když je podhrabe, fošna se spustí níže a vytvoří stěnu okopu. Samozřejmě se musí zpevňovat rozpěrnými válci, protože samotná fošna by nemohla tlak boční stěny udržet.

Proč dochází ke zborcení výkopu? Nejčastěji je to skutečností, že vykopanou zeminu klademe na hranu výkopu. Váha vykopané zeminy pak působí na stěnu výkopu a ta může povolit. Vše pak proběhne neuvěřitelně rychle a než si člověk uvědomí co se děje, je po všem.

Na místě zasahovala profesionální jednotka z Kladna a s ní dobrovolné jednotky obcí Braškov a Unhošť. Dobrovolná jednotka Žilina mezitím zajišťovala zálohu stanice Kladno pro případ, že by se stala jiná událost. K místu byl povolán sací bagr ze Záchranného útvaru HZS ČR z dislokace Zbiroh.

Sací bagr je stroj, který dokáže rychle a efektivně nasát suché i mokré materiály, jako je zemina, suť a bahno, a urychlit tak záchranné i vyprošťovací práce. V podstatě dokáže vysávat zeminu stejně jako se vysává prach vysavačem. Jeho nasazením se zkrátila doba zásahu, a tím i riziko pro zasahující. V tomto případě sací bagr urychlil zásah řádově o hodiny.

Vlastním vyproštěním těla však práce nekončí. Nebezpečné pro zasahující je i samotné rozebírání pažení. Postup je tedy i v tomto případě opatrný a postupuje se přesně opačně než při tvorbě pažení.