Hasiči v Jaroslavicích na Zlínsku zachránili zraněného srnce z kovové pasti

V pátek 27. února 2026, krátce před sedmou hodinou ranní, přijalo operační středisko hasičů tísňové volání, které nebylo jako ostatní. Nešlo o požár ani dopravní nehodu. Na druhém konci linky zazněla naléhavá prosba o pomoc pro bezbranného tvora – srnce, který uvízl v kovové bráně v chatové oblasti v Jaroslavicích.

Vyděšené zvíře se zaklínilo mezi kovové příčky a marně se snažilo vysvobodit. Každý další zoufalý pohyb však situaci jen zhoršoval. Příčky brány mu způsobily vážná poranění a bylo zřejmé, že bez rychlé pomoci nemá šanci se samo dostat ven.

Na místo byli okamžitě vysláni profesionální hasiči ze stanice Zlín. Přístupová cesta k chatové oblasti však neumožňovala příjezd těžké techniky. Hasiči proto museli poslední úsek zdolat pěšky a potřebné vybavení si nést s sebou.

Už při příchodu bylo patrné, že srnec je zraněný a vysílený. Jeho tělo neslo stopy zoufalého boje o svobodu. Každý pohled na něj připomínal, jak křehká může být hranice mezi volností přírody a překážkami lidských staveb.

Hasiči nasadili hydraulický rozpínák a s maximální opatrností začali roztahovat kovovou výplň brány, aby vytvořili dostatečný prostor pro vyproštění zvířete. Celý zásah probíhal ve velkém napětí. Srnec byl ve stresu a hrozilo, že by si prudkým pohybem mohl způsobit další zranění nebo nechtěně ohrozit samotné zasahující.

Hasiči proto zvíře po celou dobu uklidňovali, tiše na něj mluvili a snažili se jej bezpečně fixovat. Po několika minutách soustředěné práce se podařilo vytvořit dostatečný prostor a srnce šetrně vyprostit ze sevření kovové pasti.

Velitel zásahu si na místo povolal místního myslivce, který si zraněné zvíře převzal do své péče. Dnešní ranní zásah tak znovu ukázal, že práce hasičů není jen o boji s plameny a záchraně lidských životů. Je také o soucitu, odhodlání a ochotě pomoci tam, kde je to právě potřeba, i když jde o tichého obyvatele lesa, který se ocitl v nesnázích.