Probrali jsme zásadní vychytávky vojenských hasičských cisteren: V čem se liší od těch civilních?
Většina z nás zná červené Tatry státních hasičů, které potkáváme u nehod nebo požárů domů. Jenže v armádních prostorech a vojenských újezdech operují stroje, které na první pohled vypadají jako z jiného světa.

V podcastu webu POŽÁRY.cz rozebírají tvůrci nedávnou masivní obměnu techniky u vojenských hasičů a porovnávají jejich nové cisterny s těmi, které běžně využívají státní hasiči. Ukazuje se, že vojenská technika má kvůli odlišnému způsobu nasazení celou řadu unikátních specifik.
Na první pohled zaujme ochrana a maskování vozidel. Vojenské cisterny mají na oknech mříže, které chrání kabinu před větvemi při průjezdu těžkým lesním terénem. Z důvodu maskování, a to i na základě poznatků z války na Ukrajině, se navíc přechází z tradiční červené na zelenou (khaki) barvu. Tento nátěr se netýká jen samotné karoserie, ale i doplňků, jako jsou žebříky nebo střešní plechy, aby vozidlo co nejlépe splynulo s prostředím.
Další úpravy se týkají lepšího pohybu v terénu a celkové soběstačnosti posádky. Vozidla jsou vybavena elektronickým centrálním huštěním pneumatik se třemi režimy, které řidič snadno ovládá přímo z kabiny. Pro zvětšení předního nájezdového úhlu mají navíc chytře schovaný naviják až za předním nárazníkem. Protože vojáci často zasahují ve vzdálených výcvikových prostorech nebo na zahraničních misích daleko od základen, vozí si rezervní kolo rovnou na střeše, odkud jej mohou pohodlně sundat pomocí integrovaného zasouvacího jeřábku.
Zajímavé je také přizpůsobení aut pro dlouhodobé stání mimo garáž. Cisterny disponují nezávislým vyhříváním nádrží s vodou a mají vlastní elektrický kompresor. Ten dokáže udržovat potřebný tlak vzduchu v brzdové soustavě a podvozku i během několikadenního kempování v lese, a to zcela bez nutnosti startovat a túrovat hlavní motor.
Zásadní roli hrají v armádě i moderní technologie. Na kabině velitele je standardně umístěna termokamera, která najde skvělé využití například při ochraně vojenských letišť. Opravdovou technologickou třešničkou je pak prototyp dálkově ovládané cisterny Tatra vybavený pokročilými lidary. Tato úroveň autonomie umožňuje bezpečný zásah bez přítomnosti lidské posádky, což je naprosto ideální řešení pro střežení nebo hašení nebezpečných muničních skladů. Přestože by mnohé z těchto úprav byly pro běžné civilní zásahy nadbytečné, pro armádní účely dávají obrovský smysl a některé praktické prvky se již postupně začínají objevovat i u speciální lesní techniky státních hasičů.



