O víkendu hrozí požáry až na 80 % území. Evropa přitom prožívá jednu z nejničivějších sezon
Přetrvávající sucho, návrat tropických teplot a místy zesilující vítr vyženou o tomto víkendu riziko vzniku a šíření přírodních požárů na nejvyšší stupeň prakticky po celém Česku – podle předpovědi až na 80 % území.
Úlevu má přinést začátek pracovního týdne, nejprve v Čechách, poté snad na Moravě. Dlouhodobý výhled je ale nepříznivý: bez vydatnějších srážek se situace znovu zhorší. To vše ve chvíli, kdy je Evropa uprostřed jedné z nejhorších požárních sezon za poslední dvě desetiletí.
Víkend ve znamení maximálního rizika
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) drží výstrahu před nebezpečím vzniku a šíření požárů pro celé území republiky, a to až do odvolání. Meteorologové upozornili, že v důsledku déletrvajícího sucha, rostoucích teplot a o víkendu i místního zesílení větru bude riziko dále narůstat. Na většině území mají teploty přesáhnout 32 °C.
Kombinace extrémně vyschlé vegetace, nízké vlhkosti půdy a nárazového větru posouvá riziko šíření požárů na nejvyšší stupeň – podle předpovědi zasáhne nejvyšší kategorie o víkendu až 80 % rozlohy státu. Nejkritičtější zůstává jih Moravy, kde je nejvyšší požární riziko prakticky konstantní už řadu dní. Podle vědců z ústavu CzechGlobe, kteří provozují portál FireRisk, je za této situace mimořádně nebezpečná jakákoli manipulace s otevřeným ohněm – táboráky, kempování v přírodě i práce v lesích a na polích. Jediná nepozornost může založit rozsáhlý požár.
Že nejde o teoretickou hrozbu, ukázaly zásahy z posledních týdnů, mezi nimi například požár lesního porostu v náročném terénu na Příbramsku či lesní požár na Klatovsku, kde museli hasiči nasadit i vrtulníky.
Kdy přijde úleva
Určitou naději přinášejí bouřky. Srážky by se podle předpovědi mohly objevit v neděli, a to hlavně v Čechách. Výraznější zlepšení požární situace se proto očekává v pondělí v Čechách, na Moravě snad v úterý. Jde ovšem o dílčí a nerovnoměrnou úlevu – bouřky bývají lokální a plošné promáčení krajiny nezajistí. Další přeháňky a bouřky, doprovázené ochlazením, meteorologové avizují na příští týden.
Dlouhodobý výhled: bez srážek se riziko vrátí
Klíčové sdělení dlouhodobé předpovědi je ovšem varovné. Pokud nepřijdou vydatnější a plošné srážky, riziko požárů se po přechodném zlepšení znovu zhorší.
Rok 2026 patří podle meteorologů zatím k nejsušším od roku 1961 a srážkově se vyvíjí ještě hůře než loňský rok. Od začátku roku do 10. srpna spadlo podle předběžných údajů zhruba 289 milimetrů srážek, což odpovídá jen asi 66 procentům normálu z let 1991 až 2020. Deficit vody v krajině znamená, že i po krátkém deštivém období vegetace i svrchní vrstvy půdy rychle znovu vyschnou a nebezpečí se vrátí.
Evropský kontext: jedna z nejhorších sezon v historii
České riziko není izolovaným jevem, ale součástí kontinentálního obrazu. Podle Evropského informačního systému o lesních požárech (EFFIS), který vychází z družicových dat programu Copernicus, shořelo v zemích EU do 11. srpna 2026 přes 552 tisíc hektarů při více než 1 600 evidovaných požárech. To je sice mírně méně než ve stejném období rekordního roku 2025, ale zhruba dva a půl násobek dvacetiletého průměru pro tuto část roku. Zásadní změnou posledních sezon je posun kalendáře – červenec dnes není rozjezdovým, ale vrcholným obdobím a požáry se stále častěji šíří i mimo tradiční středomořský pás.
Nejhůře zasaženými zeměmi jsou opět státy jihozápadní Evropy:
- Španělsko letos čelí největšímu požáru ve své historii a patří k nejpostiženějším zemím sezony.
- Francie zaznamenala národní rekord v rozloze spálené plochy v moderní historii a musela přistoupit k největší evakuaci v době míru.
- Řecko bojovalo s megapožárem západně od Atén v oblastech Attika a Boiótie; při srážce dvou hasičských vrtulníků tam přišli o život dva členové posádek.
Napříč Evropou si požáry v roce 2026 dosud vyžádaly nejméně 14 obětí a v jihozápadní části kontinentu přinutily opustit domovy více než třetinu milionu lidí. Odhady přímých i nepřímých škod se pohybují až kolem 19 miliard eur.
Pro srovnání: rekordní zůstává loňský rok 2025 s více než 1,03 milionu spálených hektarů v EU za celou sezonu; do té doby platil za mimořádný rok 2022 s téměř 660 tisíci hektary. Odborníci setrvale poukazují na roli klimatické změny – delší a intenzivnější sucha spolu s vyššími teplotami vytvářejí podmínky, za nichž se běžné zahoření snáze mění v rozsáhlou katastrofu.
Co to znamená pro Česko
Přestože rozsah přírodních požárů v ČR zdaleka nedosahuje středomořských rozměrů, trend je stejný. Většinu požárů v krajině zakládá lidská činnost, zatímco proměněná a vysychající krajina jejich šíření napomáhá. Analýzy dlouhodobě upozorňují, že česká krajina není na rostoucí požární riziko dostatečně připravena a že klíčová jsou adaptační a preventivní opatření.
V praktické rovině proto o víkendu platí jednoduché zásady: v přírodě nerozdělávat oheň, nevypalovat trávu ani strniště, nekouřit v lese a neodhazovat nedopalky. Za současného stavu vegetace může i drobná nedbalost přerůst v zásah trvající celé hodiny až dny.
