Plošná částka, nebo procenta? Proč stejné přidání pro všechny rozbíjí platovou tabulku

Vláda představila plán, jak mají v příštích letech růst platy policistů, hasičů, celníků a vězeňské služby. Platy by měly v příštích třech letech růst každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) ČT řekl, že do tarifů půjde jen třináct set korun. Stejnou sumu dostanou příslušníci formou stabilizačního příspěvku. Jde tedy opět převážně o pevné částky. Pro běžného příslušníka to zní srozumitelně: každý dostane stejně. Z pohledu platového systému je to ale cesta, která tabulku postupně rozkládá.

K čemu tabulka slouží

Základní tarif příslušníka se určuje podle tarifní třídy a tarifního stupně. Třída odráží náročnost služebního místa a požadované vzdělání, stupeň délku praxe. Tabulka tedy není jen seznam částek, ale soustava poměrů. Říká, o kolik víc má brát velitel než řadový hasič a o kolik víc zkušený příslušník než nováček. Tyto poměry někdo při tvorbě tabulky záměrně nastavil.

Co udělá pevná částka

Vezměme modelový příklad: jeden příslušník má tarif 30 000 Kč, druhý ve vyšší třídě a s delší praxí 60 000 Kč. Druhý tedy bere dvojnásobek.

Když oba dostanou 1 300 Kč, první si polepší o 4,3 %, druhý o 2,2 %. Po třech letech stejného navýšení mají 33 900 a 63 900 Kč. Poměr klesl z 2,0 na 1,89, aniž by o tom kdokoli rozhodl. Pokud se tak postupuje opakovaně, rozdíly mezi třídami a stupni se stále zmenšují.

Při procentním navýšení o stejný podíl zůstává poměr zachován a tabulka dál plní svou funkci.

Inflace počítá v procentech

Ceny rostou procentně pro všechny. Při modelové inflaci 3 % ročně by příslušník s tarifem 60 000 Kč po třech letech potřeboval zhruba 65 600 Kč, aby si udržel stejnou kupní sílu.

S tříletým plošným navýšením bude mít 63 900 Kč, tedy si reálně pohorší, přestože mu každý rok „přidali“. Příslušník s nižším tarifem si naopak reálně polepší. Plošná částka tak přesouvá reálnou hodnotu platu od zkušenějších a výše zařazených k níže zařazeným.

Dopad na motivaci

Rozdíl v tarifu je jedním z důvodů, proč si příslušník doplní vzdělání, přihlásí se do výběrového řízení na velitelskou funkci a převezme odpovědnost za družstvo, četu nebo stanici. Když se tento rozdíl zmenšuje, klesá i ochota postupovat.

Totéž platí pro tarifní stupně: pokud se odměna za odsloužené roky relativně snižuje, oslabuje se stabilizace zkušených lidí, o kterou bezpečnostním sborům jde stejně jako o nábor.

Pevné částky vyplácené mimo tarif, jako je stabilizační příspěvek, se do tabulky nepromítají vůbec. Pomáhají okamžitě, ale strukturu platů neřeší.

Plošné částky mají tradici

Nejde o nový přístup. Plošné navýšení tarifů o pevnou částku se použilo už za ministra Jana Hamáčka. Při vyjednávání o platech na rok 2025 pak ministr Vít Rakušan oznámil navýšení o 1 500 Kč ve všech tarifních třídách a předseda Unie bezpečnostních složek Aleš Lehký uvedl, že se s ministrem shodli, že správnější bude rozdělit stejnou částku všem příslušníkům.

Výjimkou byl rok 2026, kdy se tarify navýšily o 5 %. Předtím se ale od 1. července 2025 plošně zvýšil stabilizační příspěvek, a to o 3 000 korun každému příslušníkovi.

Opakované plošné navýšení je politicky dobře vysvětlitelné. Nivelizaci tabulky, kterou způsobí, ale bude jednou nutné opravit, a to jednorázově a draze.

Argumenty pro pevnou částku

Zastánci plošného navýšení mají racionální důvody. Při stejném objemu peněz dostanou nejníže zařazení příslušníci víc, což pomáhá náboru a stabilizaci v prvních letech služby, kdy odchází nejvíc lidí. Nižší příjmy jsou také rostoucími cenami zasaženy nejcitelněji.

Vláda navíc sleduje cíl padesátitisícového nástupního platu po absolvování základní přípravy, se kterým kabinet podle Metnara počítá v roce 2029, a toho lze plošnými částkami dosáhnout levněji.

Je také nutné říct, že procenta nepřinesou víc peněz všem. Se stejným rozpočtem pouze jinak rozdělí stejnou částku a nováčci dostanou méně než při plošném navýšení.

Možné řešení

Oba cíle se nevylučují. Nástupní platy lze řešit cíleně, úpravou nejnižších tarifních stupňů nebo náborovým příspěvkem. Celoplošný růst by však měl probíhat procentně, aby tabulka zůstala nástrojem, který odměňuje kvalifikaci, odpovědnost a praxi. Plošná částka pro všechny dělá obojí najednou a ani jedno pořádně.