Úterý 11. prosince 2018, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner zeka 970 OK

Radek Kislinger: Přechod z vyšetřovačky na generální ředitelství byl těžký…

Hasičská veřejnost a zajisté i ta laická postřehla změnu na postu tiskového mluvčího GŘ HZS ČR, ke které došlo v lednu, resp. březnu letošního roku, kdy Petra Kopáčka vystřídal Radek Kislinger.

Takže Radku, jak hodnotíš svých dosavadních více jak 6 měsíců v nové funkci?

Asi tak, že si stále ještě zvykám na nové životní i pracovní prostředí. Jako vyšetřovatel požárů jsem hodně pracoval v terénu, tedy mimo kancelář. Navíc velké požáry, jakým byl například ten, který zachvátil Průmyslový palác, řešilo několik týmů a veřejnost informovalo mnoho pracovníků. Člověk byl stále obklopen jakousi „rodinou“, která stála neustále opodál, připravena kdykoliv pomoci. Moje současná práce je oproti tomu spíše dílem okamžiku, pokud například nastanou povodně, všichni očekávají nejdůležitější informace od nás a nejlépe hned, další ve velmi krátkých intervalech. Je to mnohem více stresující, odpovědnější a většinou se jedná o práci „od stolu“ v kanceláři.

Práce tiskového mluvčího je jistě náročná na čas, jak se s tím vyrovnáváš, když ti novináři volají třeba uprostřed noci o volném víkendu?

Tohle byl jeden z aspektů, se kterými jsem předem počítal. Bylo mi jasné, že to k profesi tiskového mluvčí patří. Ale určitě, někdy to nepříjemné je, člověk se musí třeba na výletě s dcerou zastavit, přepnout a pohotově reagovat. Pak zase přepnout a myslet na úplně jiné věci.

Na pozici tiskového mluvčího jste na MV GŘ HZS ČR dva. Máte nějak rozdělené to, o čem ty či kolegyně Ivana Svitáková informujete?

Z počátku ta snaha byla. Dříve zde byl systém nastavený tak, že jeden dělal spíše represi, druhý prevenci. Dnes je to tak, že se o přicházejících dotazech bavíme a vesměs se dohodneme, kdo co udělá. Také záleží na tom, zda třeba nemáme ještě nějaké jiné úkoly, zda nejsou povodně atd. Nicméně si myslím, že se teď oba snažíme dělat vše tak, abychom mohli vždy jeden druhého zastoupit. Novináře moc nezajímá, jestli je jeden spíše odborníkem na prevenci a druhý na represi. Většinou totiž nemají moc času čekat a potřebují odpověď nejlépe hned.

Existuje u vás třeba i nějaké rozdělení ,,služeb“, tedy práce mimo pracovní dobu či víkendy?

Ano. Nazvali jsme to mediální službou, která trvá celý týden. Je to hlavně pro potřeby našeho operačního a informačního střediska, který si může daného mluvčího kdykoliv povolat, třeba v případě kdy zasedá štáb v rámci řešení nějaké mimořádné události apod. Samozřejmě jsme touto službou také vyřešili problém s víkendy. Kdo má službu, řeší kontakt s médii. Druhý si může v klidu „vypnout“ mobil a odpočívat s rodinou.

Jak vnímáš rozdíly mezi výkonem tiskového mluvčího u HZS jednotlivých krajů a u vás na GŘ?

Určitě zde rozdíl je. Zatímco kolegové z krajů řeší každodenní případy, kdy jim mnohdy novináři pořád volají kvůli jednomu případu, tak tady je to přeci jen mnohdy o složitějších výstupech a dotazech, které mají celorepublikový přesah. Mnohdy také nebývají naše vstupy tak záživné a akční, jaké vytváří kolegové na krajích. Každopádně zde nezažíváme takové „mediální masírování“, kvůli jednotlivým případům jako na krajích. Výjimkou zatím byly povodně. To byl opravdu velký mediální záběr, který trval i několik dní v kuse.

Je tvoje spolupráce s mluvčími HZS jednotlivých krajů bezproblémová? Z mé pozice novináře je hodnotím čím dál kladněji, máš stejný pocit?

Já jí jako bezproblémovou vnímám.

Co tě na této práci nejvíce baví a jak si vůbec dospěl k tomu, že bys tiskového mluvčího chtěl dělat?

Sešlo se to nějak všechno najednou. Bylo to zrovna v době, kdy jsem tak nějak přemýšlel sám nad sebou a prací, kterou jsem do té doby dělal. Přemýšlel jsem hodně o zdravotních rizicích, které jsou spojeny s vyšetřováním příčin požárů. V té době jsem se totiž zabýval vlivem zplodin hoření na organizmus a zjistil jsem docela hrozné věci. Když jsem si spočítal, že jsem za deset let byl osobně u více než tisícovky požárů a u velké většiny z nich nepoužíval „dejchák“, protože se s ním prostě nedalo dělat nebo již bylo na požářišti takzvaně „dýchatelno“, tak jsem si začal říkat, co se asi bude s mým tělem dít, když to takto budu dělat dalších deset let. Pak samozřejmě riziko spojené s dopravou na místo požáru. Asi si dovedete představit, jak je asi bezpečná jízda na majáky po Praze. Mimo to zde byl také samozřejmě můj zájem o média a občasné narážky mých známých, že bych měl dělat mluvčího, protože na to mám nějaké předpoklady. Nicméně to vše mě ještě samotného nemotivovalo k tomu, abych si novou práci hledal. Asi tomu chtěl osud, ale právě v tuhle dobu, kdy jsem takto přemýšlel a vnímal vše kolem sebe, MV – generální ředitelství HZS ČR vypsalo výběrové řízení. Přemýšlel jsem o tom nějaký čas a nakonec si řekl, že je asi opravdu čas udělat změnu a využít nové šance a že to zkusím. A tak jsem se přihlásil do výběrového řízení a dnes jsem jeho mluvčí.

V dnešní době politici připravují a schvalují nejrůznější úsporná opatření, jak se ti informuje o této pro mnohé velmi citlivé věci?

Zde je důležité, jaké informace jsou „veřejné“ a jaké interní. Nemyslím, že bychom něco tajili, ale jsou situace, kdy se musí komunikace časovat, aby mezi lidmi například nevznikla panika. Člověk někdy opravdu váží každé slovo, protože i to jedno špatně vypuštěné slovo může nadělat více zla než užitku při neočekávaně vzniklých situacích.

Tiskový mluvčí prezentuje stanovisko svého zaměstnavatele, ovšem ne vždy s ním musí souhlasit, měl si s tím již někdy problém?

V tomto ohledu si myslím žádný problém nemám. Chápu, že má vše své důvody a nějaký smysl. Jsem myslím profesionál, který ví, kde je jeho místo a co má dělat.

Do kompetence GŘ HZS ČR metodicky spadají i druhé profesionální jednotky, o kterých se však moc nemluví, nepíše, tedy placení hasiči podniků, jenž jsou ve velké míře nedílnou součástí IZS. Myslíš si, že je to jen chyba jejich zřizovatele? To samé by se dalo říct i o dobrovolných jednotkách.

Myslím si, že je velký rozdíl v metodickém řízení a v pravomocech za někoho mluvit nebo někomu něco přímo rozkazovat. V tomto ohledu je to opravdu jen věcí soukromých subjektů, jak sebe samotné presentují.

Samotná funkce tiskového mluvčího vytváří mediální obraz HZS před veřejností, myslíš si, že je i tvým přičiněním v současné době na velmi dobré úrovni?

Jsem tiskovým mluvčím teprve od března letošního roku, ale mám jednodušší pozici v tom, že například podle průzkumu Reader’s Digest jsou hasiči v EU v oblibě u 92 procent populace, u nás dokonce u 97 procent. Ale budu vycházet ze současných zkušeností s novináři. Určitě jsem si všiml toho, že oceňují moje více než desetileté osobní zkušenosti s požáry, to je něco co mívá i málokterý mluvčí v jiném oboru. Samozřejmě se snažím novinářům a všem co se na nás obrací, co nejlépe a nejrychleji vyhovět a pomoc, protože v médiích jde velmi často o čas. Druhou částí jsou samotné písemné výstupy ve formě tiskových zpráv apod. Poslední dobou jsme psali jen ty nejnutnější. Já osobně jsem zatím ještě nezačal realizovat nějaké novinky a nápady. Doufám, že se to časem změní. Mám vymyšlených pár věcí, které bych chtěl realizovat. Musím se ale přiznat, že se stále učím, jak jsem již říkal existovat v novém životním i pracovním prostředí.

Prestiž všech hasičů se ještě více zvedla po srpnových povodních, domníváš se, že o nich byla veřejnost dostatečně informována?

Podle mého názoru byla o těchto povodních veřejnost informována dostatečně, a to jak o jejich rozsahu, tak o práci samotných hasičů. Také odezva ze strany veřejnosti byla, jak jistě sami víte, velmi pozitivní. Bylo také zajímavé sledovat, jak ovlivnil obsah televizního zpravodajství České veřejnoprávní televize Facebook. V případě živého zpravodajství to bylo u nás úplně něco nového a využitelného i pro naši práci.

Před nástupem do funkce tiskového mluvčího si pracoval jako vyšetřovatel příčin požáru u HZS HMP, zvykl si rychle na zcela jiné pracovní zařazení? Předtím služby, výjezdy, vyšetřování, tiskový mluvčí má přeci jen práci naprosto odlišnou o vyšetřovatele…

Přiznám se, že se s touto změnou peru dodnes. Přechod z vyšetřovačky na generální ředitelství byla pro mě mnohem těžší změna, než jsem si vůbec dovedl představit, protože ovlivnila v mém životě úplně vše. Pokud bych mohl dnes něco navrhnout pro rozvoj kariérních postupů všech hasičů, pak je to asi příprava na osobní dopady v souvislosti s kariérní změnou. Každopádně krok, který jsem udělal, stále vnímám jako krok kupředu. Jako něco, co mě rozhodně vnitřně obohatilo a přináší nové dovednosti. Už dnes mám na mnoho věcí z „druhého břehu“ úplně jiný názor.

Jako novinář si již kdysi působil (Děčínský deník, Alarm Revue, Večerník Praha), pak přišel na několik let server POŽÁRY.cz, kde došlo na naší spolupráci a díky kterému si to také dotáhl až na pozici šéfredaktora odborného Rescue Reportu, který se tvým přičiněním rapidně zvedl ze samého dna a stal se poměrně prestižním oborovým časopisem. Jak vnímáš svá bývalá novinářská působiště nyní?

Jakékoliv moje mediální působení pro mne bylo vždy koníčkem. Byl jsem prostě takový, že ve chvíli, kdy jsem měl pocit, že mohu cokoliv svým názorem nějak ovlivnit, tak jsem to řekl nebo napsal. V tomto ohledu mi bylo nějaké novinářské nadání dáno. To, že jsem pak společně s dalšími lidmi dokázal realizovat vznik nějakého hasičského serveru, nebo postavit na nohy nějaký časopis už bylo spíš otázkou náhody, určité zaujatosti pro danou věc, každodenní práce nebo neustálého přemýšlení o tom, jak to či ono zlepšit, aby server nebo časopis lépe fungoval nebo se jen líbil. To, že se pak postupem času dostavila nějaká uznání, například v podobě opakovaného předního umístění v soutěži Zlatý středník, jsem již považoval za jakousi třešničku na dortu. Každopádně dnes vím, že pokud člověk opravdu něco chce, tak toho většinou dosáhne.

Práce novináře byla jistě dobrou průpravou pro nynější práci tiskového mluvčího, v případě, že bys třeba jednou na této pozici skončil, vrátil by ses zpět na ,,pražskou hasičskou pátračku“ či někam do medií?

Určitě všechny své znalosti a zkušenosti budu schopen využít i na jiných pracovních pozicích. Uvidíme, co přinese čas.

Vnímají tě novináři jako svého bývalého kolegu?

Novináři se často v redakcích mění. Ti, kteří mne znají, oceňují to, že mám zkušenosti jak z hasičského terénu, tak jako novinář. Myslím si ale, že mě stále více vnímají jako hasiče, který „dělal“ do novinařiny.

Jak to v mediích chodí, dobře víš a znáš ze svého působení v nich, hodí se ti to při komunikaci s novináři?

Moje mediální zkušenosti mi hodně pomáhají. Třeba dokážu velice rychle předvídat, o co se v určitou dobu budou média zajímat a co výsledně z informací opravdu využijí.

Díky své funkci ses stal mediálně známou tváří, poznávají tě lidé na ulici a ptají se na něco z hlediska problematiky hasičů?

Jsem teprve ve fázi, kdy mě sotva poznávají samotní hasiči, natož pak lidé z davu :-) Každopádně mi někdy televize pomáhá v tom, že mě moji příbuzní a známí vídají častěji, než tomu bylo dříve:-) Odpovědi na otázky kolem hasičské problematiky řeším od té doby, co pracuji u hasičů.

Jak vnímáš tzv. mokré hasiče? Přeci jen, ty jsi nikdy nepracoval jako klasický hasič na výjezdu, i když práce vyšetřovatele s výjezdem velmi úzce souvisí.

Tahle otázka je pro „suché“ hasiče vždy trochu zákeřná. Dělí naší komunitu na ty, kteří jsou těmi zaslouženými hrdiny a těmi, kteří se zdánlivě jen vezou. Doufám, že jednou přijde doba, kdy se to takto dělit nebude. Ze své zkušenosti musím říci, že znám hodně „suchých“ hasičů, kteří jsou srdcem i duší více hasiči, než ti, kteří to mají napsané ve své pracovní smlouvě. Při své praxi vyšetřovatele jsem měl možnost pozorovat hodně hasičů při jejich práci. Viděl jsem nejen ty velice inteligentní, slušné, statečné a srdečné hasiče, ale bohužel občas i ty poblázněné, přechytralé, hloupé a arogantní. Vše je prostě jenom o lidech. Myslím si ale, že mnoho „mokrých“ hasičů vůbec nedoceňuje to, jak jim při jejich práci pomáhají právě ti „sušší“. Například si mnoho z nich vůbec neuvědomuje, do jaké míry jim doslova kryjí záda ti, kteří se starají například o dodržování minimálních požadavků na požární bezpečnost staveb.

Jakou nejvážnější či nejhorší věc jsi musel coby tiskový mluvčí veřejnosti sdělit?

Bohužel za sedm měsíců mého působení postihly Českou republiku dvakrát rozsáhlé povodně, které se bohužel neobešly bez ztrát na životech. Takové informace člověk nikdy neposílá rád. Na druhou stranu bych mohl ironicky přidat, že pro mnoho lidí bylo tou nejhorší zprávou, když jsem napsal, že se zrovna ruší zkouška sirén. Tolik negativních reakcí na tuto informaci jsem opravdu nečekal.

Otázka závěrem, potřeboval jsi někdy ty osobně pomoc hasičů?

Ano, ale naštěstí ne v životně důležité chvíli. Bohužel při poslední zimě, která byla extrémně bohatá na sníh, nám při jeho postupném tání zamrzla voda v okapu a tající voda odtékala za omítkou do domu. Pomohli hasiči, kteří sníh ze střechy odstranili, dokonce poradili, jak se tomu v dalších sezónách vyhnout. Byli rychlí, slušní a velice ochotní. Takže maximální spokojenost.

Díky za rozhovor a přeju ti mnoho osobních i pracovních úspěchů.

Sdílet
Banner DrägerCZ 970