Letná – jaká byla světová soutěž?

Počátkem října se v Praze konalo světové mistrovství ve vyprošťování osob z havarovaných vozidel. Dovolil jsem si napsat pár řádek z pozice účastníka soutěže.

Začnu nejdříve tím pozitivním. Viděli jsme třicet týmů z celého světa, se kterými jsme měli možnost porovnávat naše znalosti a dovednosti. Poučili jsme se jak to dělají jinde, oni zase od nás. To je v podstatě hlavním cílem těchto setkání. Nicméně všichni jsme se také cítili jako závodníci, kterým šlo o dobré umístění.

V první řadě bych chtěl porovnat česká a světová pravidla. U nás je přesně dáno co se musí z vozidla odstranit (všechny dveře a střecha). Dále je jasně řečeno, jaká zranění mají figuranti. Ve světových pravidlech (resp.hlavně anglických) není určeno co se musí z vozidla odstranit, přičemž je kladen důraz na péči o pacienta. Ten je na rozdíl od našich pravidel pouze jeden, přičemž se u něj zajišťuje poze krční páteř a dýchací cesty. Je pravdou, že anglická pravidla jsou blíže realitě, nicméně česká jsou podle mého názoru lépe hodnotitelná. U světových pravidel se hodnotí více podle celkového dojmu a jména (asi jako v krasobruslení). Není proto divu, že vítězi se stala anglická a australská družstva. Většina rozhodčích byla totiž z těchto zemí, přičemž čeští rozhodčí hodnotili pouze zkušebně. Navíc, jak jsme se dozvěděli mezi čtyřma očima, stalo se i to, že naši rozhodčí napsali hodnocení, přišel americký a celé jim ho přepsal. Američtí rozhodčí jsou kapitola sama pro sebe. Jejich arogance s jakou nám dávali najevo, že oni všechno vědí nejlépe se chvílemi nedala unést. Většina českých týmů měla při jednání s nimi pocit, že jsme z nějaké rozvojové země a oni nás musí poučovat. Výsledky soutěže pak hovoří za vše. Koneckonců pořadatel soutěže, Světová organizace záchranářů, je angloamerickou organizací a tyto země mají největší slovo.

V našich pravidlech je přesně určeno co je nutné udělat a lépe se bodují. Nejsou sice příliš blízko realitě, ale to jak soutěžící ovládají nástroje ukážou stejně dobře. Je v nich méně možností pro rozhodčí, jak subjektivně ovlivnit výsledek. Je jich více (obvykle 3–5) a hodnotí vše, kromě zdravotnické části. U anglických pravidel je vždy jen jeden rozhodčí na každou část disciplíny. Domnívám se proto, že z hlediska soutěžního, je náš systém soutěže lepší.

Tolik z mého pohledu účastníka soutěže. Stejné pocity jako my mají i hasiči z ostatních českých a slovenských týmů. Zaslechl jsem i názor že Praha uspořádala mistrovství Anglie a nikoliv světa.

Díky patří Hasičskému záchrannému sboru hl.m. Prahy, zejména za dokonalou (s drobnými chybičkami) organizaci celé akce. Světové organizaci záchranářů děkovat nechci. Dokázali mi totiž, že Českou republiku mezi sebe jen tak nepustí.

Tento článek vyjadřuje pouze názor autora.