Cvičení IZS Karlovarského kraje

Rozsáhlé cvičení složek IZS s mezinárodní účastí na nádraží Vojtanov.

V úterý dne 20. 9. 2005 proběhlo na třech místech chebského regionu rozsáhlé taktické cvičení Integrovaného záchranného systému HZS Karlovarského kraje.

Jak jsme již sdělovací prostředky informovali, jeho námětem byla situace, která se může skutečně přihodit. Snadno si dovedeme představit, že na železniční trati č. 147 vedoucí z Chebu do Vojtanova dojde, třeba kolem 15. hodiny, zhruba na 71. kilometru k úniku značného množství benzínu ze železniční cisterny. Únik byl zpozorován pozdě, a proto vlaková souprava s vadnou cisternou dojela až do stanice Vojtanov. V průběhu jízdy byl nejenom silně kontaminován železniční svršek, ale i okolní životní prostředí. Benzín se postupně dostal až do řeky Ohře, na 235. km jejího toku. Mezitím po sousední koleji stanice Vojtanov projel osobní motorový vlak, který způsobil výbuch benzínových par. Výbuchem byl zasažen cisternový železniční vagon přepravující čpavek. Výbuch a unikající čpavek usmrtil 15 lidí, dalších 15 lidí těžce zranil, 10 lidí utrpělo střední a 10 lehká zranění. Trať č. 147 byla vyřazena z provozu.

Není pochyb, že se jedná o katastrofu s rozsáhlým plošným postižením, a tomu odpovídal i způsob jejího řešení. Byl aktivován Integrovaný záchranný systém, dále krizový štáb HZS Karlovarského kraje, krajský krizový štáb a krizový štáb města Cheb. Okamžitě byl informován i dispečink Povodí Ohře, vodoprávní orgán a Česká inspekce životního prostředí. O pomoc byl požádán též Vojenský záchranný útvar v Rakovníku, Letecká záchranná a pátrací služba AČR v Plzni – Líních a v rámci dohodnuté mezinárodní spolupráce i záchranáři ze Spolkové republiky Německo.
Prvním místem, kde hasiči spolu s vojáky přehradili řeku Ohři nornou stěnou, byla louka u příjezdu do Nebanic. Nornou stěnu, zachycující vzniklé znečištění, vybudovali nad jezem. Dalším místem, kde vybudovali nornou stěnu tentokrát pracovníci Povodí Ohře, bylo opět místo v okolí jezu, za obcí Tršnice. Tato místa byla zvolena především proto, že umožňovala i těžké technice přístup k říčnímu toku. Také u Tršnice se podíleli na likvidaci ropného znečištění též hasiči a vojáci.

Nejdramatičtější část záchranných a likvidačních prací se odehrála v železniční stanici Vojtanov. Zde byly nasazeny největší síly a prostředky všech zúčastněných, zejména hasičů, zdravotníků, policie, armády a také záchranářů z Německa. Byla neprodleně vybudována velitelská, zdravotnická a týlová stanoviště koordinující činnost všech zasahujících jednotek, poskytující dočasný úkryt raněným a podmínky pro jejich prvotní ošetření, roztřídění a přípravu na převoz do zdravotnických zařízení, ať již sanitkami nebo vrtulníky. Zajímavé bylo také prověření systému při zdolávání nejsmutnější stránky katastrof – vyhledání, identifikace a umístění osob, které neštěstí nepřežily (15). Současně hasiči ochlazovali cisternu s kapalným čpavkem proudy vody, aby nedošlo k výbuchu a současně i vodou neutralizovali unikající čpavek.

Na každém stanovišti byli také určení pozorovatelé a rozhodčí, kteří sledovali počínání jednotek a zejména jejich spolupráci. Co nejúčinnější vzájemná spolupráce všech vyjmenovaných složek záchranného systému včetně složek zahraničních – to byl hlavní úkol cvičení.

Po skončení cvičení proběhlo na hlavním velitelském stanovišti celkové zhodnocení, kterého se zúčastnili všichni velitelé, včetně pozorovatelů, rozhodčích a některých hostů. Účastníci se shodli na tom, že cvičení splnilo svůj účel. Komplexní analýza jeho průběhu bude probíhat ještě dlouho. Už dnes je ale jasné, že činnost jednotek probíhala na vysoké profesionální úrovni a s nasazením „jako by šlo o skutečný případ“. Vzájemnou součinnost je však zapotřebí cvičit častěji.

Závěrem ještě několik údajů. Cvičení se zúčastnilo celkem 30 jednotek hasičů (HZS ČR, HZS ČD, SDH), policie, armády a zdravotníků, dále 3 jednotky záchranářů ze SRN. Přímo v terénu cvičilo téměř 170 lidí, 25 záchranářů z Německa. K těmto číslům musíme ještě připočíst figuranty ze zdravotnické školy z Chebu. Dále členy krizového štábu kraje, krizového štábu HZS Karlovarského kraje a krizového štábu města Chebu, který zasedal přímo v objektu stanice HZS Cheb. Slavnostní zahájení cvičení, kde byli hosté – především hosté z Německa – seznámeni s jeho programem, proběhlo v obřadní síni chebské radnice. Tohoto setkání se aktivně zúčastnili také starosta města Cheb a hejtman Karlovarského kraje. Cvičení skončilo podle plánu vyhodnocením na centrálním velitelském stanovišti před 23. hodinou.

František Petr, tiskový mluvčí HZS Karlovarského kraje