Učitelé vysvětlují žákům, jak se mají chovat při mimořádných situacích

29. 4. 2002 se ve spolupráci všech složek Integrovaného záchranného systému uskutečnila v areálu Střední zdravotnické školy v Praze 4, ul. 5.května 51 , akce " Záchranný bezpečnostní systém hl.m.Prahy", jejímž cílem bylo seznámit studenty s preventivními opatřeními a zabezpečením ochrany obyvatelstva při mimořádných situacích v hl.m.Praze.

Od 1. ledna 2001 byl úsek civilní ochrany převeden z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra, do podřízenosti Hasičského záchranného sboru ČR.Proto se i na našich stránkách bude častěji objevovat i problematika ochrany obyvatelstva.


Dne Součástí akce bylo i metodické zaměstnání k přípravě a provedení praktických cvičení na školách , určené pro učitele základních a středních škol, kteří jsou pověřeni zabezpečováním výuky tématiky „Ochrana člověka za mimořádných situací "

Od 1. 9. 1999 mají všechny školy poskytující základní a střední vzdělání postupovat podle Pokynu MŠMT (č.j. 34776/98–22 z 4. 5.1999). Pokyn byl zveřejněn ve Věstníku MŠMT č.6.

Po probrání témat se doporučuje po třídách, v rámci ročníku, nebo v rámci školy provést praktické cvičení k ověření získaných znalostí a dovedností.

Z uskutečněného zaměstnání se ukázala potřeba shrnout dosavadní poznatky do podoby metodického materiálu, který by učitelům pomohl v přípravě a provedení praktického cvičení na škole.

1.Prohlídka protipožárních prostředků ve škole

a Hasicí přístroje

Ověřit si , které hasicí přístroje škola vlastní. Objasnit, že látky, které lze s přístroji hasit jsou rozděleny do čtyř základních skupin, označených písmeny A,B,C,D. Lze je charakterizovat zhruba takto : A- organické látky (dřevo, papír) B-hořlavé kapaliny,C-hořlavé plyny, D-hořlavé lehké kovy a jejich slitiny a směsi.

Podle použitého hasiva rozeznáváme několik druhů hasicích přístrojů:

Vodní jsou určeny pouze pro třídu A, nesmí se jimi hasit předměty pod el.napětím.

Práškové závisí na konkrétním druhu hasiva, obvykle bývají univerzálně použitelné na všechny hořící materiály.

Přístroje CO2základem je oxid uhličitý (CO2). Hodí se k hašení el.zařízení a předmětů pod napětím.

Halonové jsou určeny k hašení hořlavých kapalin, elektrických zařízení pod proudem.Nesmí se používat k hašení požárů lehkých kovů.

Pěnové – hasí se jimi především hořící kapaliny a tuhé hořlavé látky.

Způsob použití :

Hasicí přístroje mohou používat pouze osoby starší 18 let, fyzicky a duševně způsobilé, které jsou obeznámeny s jejich obsluhou. Hasicí přístroje mohou být použity v závislosti na druhu hasební látky pouze k hašení třídy požáru, která je vyznačena na typovém štítku přístroje. Postup použití hasicího přístroje je znázorněn na typovém štítku pomocí piktogramů a textu.Hašení elektrických zařízení pod napětím je přípustné pouze tehdy, je li to uvedeno na typovém štítku spolu s omezujícími podmínkami, které musí být z bezpečnostních důvodů dodrženy. Hasicí přístroje naplněné vodou a CO2 se nesmí používat u hořlavých kovů.U hasicího přístroje s náplní nesmí být překročena provozní teplota.Pozor při použití tohoto typu přístroje v malých a špatně větratelných místnostech a prostorách.

Při použití hasicích přístrojů chraňte oči a pokožku před stykem s hasební látkou. Při hašení je nutné zaujmout vhodnou pozici s ohledem na směr větru a vlastní ochranu před sálavým teplem nebo zplodinami hoření, nepřibližovat se příliš k ohnisku požáru, jednat klidně a uvážlivě. Pevné hořlavé látky haste odspodu přerušovanými výstřiky, hořlavé kapaliny haste vějířovitě.Při požáru v motorovém prostoru automobilu opatrně pootevřete kapotu a vzniklou mezerou haste požár.

b) Hydrantové systémy

Zde učitel seznámí s hydrantovým systémem školy a způsobem jeho použití. Na závěr je potřebné zdůraznit nutnost udržovat protipožární prostředky v řádném stavu, nedovolit jejich poškozování.

2.Činnost učitele a žáků při vzniku požáru ve škole (evakuace školy)

Evakuací rozumíme činnost směřující k rychlému opuštění nebo vyklizení objektů nebo území při hrozícím nebezpečí.

Průběh evakuace popsaný na modelové situaci:

Probíhá výuka, děti sedí ve třídách, vyučující přednáší látku. Vzniká požár v prostoru šaten, kde neznámý pachatel úmyslně zakládá požár, který se rychle šíří mezi uloženými textiliemi. Vzniká značné množství jedovatých zplodin hoření, které se šíří po chodbách. Kouř a následně požár zpozoroval školník, který prováděl opravu oken na chodbě. Pokouší se provádět prvotní hasební zásah, když zjistí, že situaci nezvládá uzavírá všechny dveře v jeho dosahu, tak aby zabránil masivnímu šíření kouře do dalších komunikačních prostor školy. Okamžitě volá "smluvené heslo“ a běží ohlásit požár na ohlašovnu požáru, která je v ředitelně.

1.Ředitel nebo jeho odpovědný zástupce, kteří jsou v evakuačním plánu určeni jako odpovědné a řídící osoby používá rozhlas a informuje učitele (řekne smluvené heslo pro požár) o tom, že je nutné opustit budovu. Přičemž zdůrazní, které komunikace nesmí být použity. Dále pak musí zaznít, kde se budou žáci s učiteli shromažďovat, aby mohla být provedena kontrola počtů.

Není vhodné říkat do rozhlasu pravdu, aby mezi dětmi nevznikla panika. Nikdy nemůžeme vědět, jak jednotlivci reagují na skutečnost, že v jejich blízkosti vznikl požár.

2.Učitelé vyzývají žáky, aby si vzali své věci a začali se řadit ve vyrovnaných zástupech u dveří. Učitel bere třídní knihu a vysvětluje žákům cestu, kterou budou společně opouštět budovu. Otevírá dveře a provádí kontrolu zda je možné použít komunikační prostor. Pokud je vše v pořádku nechá vyjít děti před třídu. Pohledem do třídy se ujistí, že všichni žáci opustili třídu. Třída za učitelkou opouští budovu po stanovené únikové cestě. V žádném případě nelze připustit, aby se žáci svévolně pohybovali mimo stanovený směr úniku.

Je nutné zajistit, aby všechny únikové východy byly odemčené. Klíče není možné hledat ve chvíli, kdy jsou přede dveřmi nahromaděni žáci. Osvědčeným a účinným doplňkem dveří, která se běžně zamykají je panikové kování, které umožňuje otevírat zamčené dveře zevnitř.

3. Žáci se shromažďují na stanoveném místě před školou. Vyučující provádí kontrolu žáků podle seznamu uvedeném v třídní knize. Stav žáků hlásí osobě, která organizuje pohyb osob na shromaždišti a zjišťuje případně první pomoc zraněným.

V zimních měsících je nutné zajistit teplé místo pro shromažďování dětí. Děti totiž opouští budovu zpravidla v přezůvkách a v oblečení, které měli na sobě v době výuky.

Upozornění: lidé mají snahu opouštět objekt stejnou cestou, kterou do něj vešli a to i v případě, že nouzový východ bývá označen a blíž než východ jimi zamýšlený.

Během praktického cvičení je vhodné sledovat a upozornit na jevy, které mohou negativně ovlivnit průběh evakuace. Jedná se zejména o vznik paniky.

Panika a její vznik

Při jakékoliv mimořádné události může snadno dojít ke vzniku situace, kdy jednotlivci přestanou jednat jako lidé. Doslova se rozpadne dosavadní systém společenských vztahů, racionálních vztahů a hodnot, převládnou pudy, instinkty, iracionalita. Jednotlivci se změní v dav.

Každý kolektiv lidí je psychicky ovlivnitelný. Je známé, že mnoho psychických stavů je nakažlivých, ať už se jedná o úzkost, strach nebo i radost a jásání. Propadnou-li lidé emocím jakými jsou děs, hrůza a strach mohou reagovat těmi nejnižšími pudy. Dav lidí překvapený vzniklou katastrofou nedokáže najít racionální východisko ze vzniklé situace. Jestliže se nenajde nikdo, kdo by byl již v začátku schopen jednat, pak v davu vzniká panika, která dělá z lidí běsnící dav. Stupeň emočního jednání je totiž přímo úměrný nikoliv velikosti nebezpečí, nýbrž nedostatku informací. Stará zkušenost ukazuje, že lidé se dokáží postavit ohrožení, které chápou, jehož důsledky mohou zvážit, i když může jít o ohrožení života.

Emoce davu může přerůst do nepříčetného stavu, kde se jednotlivci snaží zachránit za každou cenu, mnohdy neváhají obětovat své blízké. Stává se, že reakce davu není úměrná závažnosti situace. Při evakuaci velkého počtu osob z ohrožených prostor došlo mnohokrát k ušlapání nebo zadušení spousty lidí, kteří zdaleka nebyli v přímém ohrožení života.

Také panika může probíhat dvěma odlišnými způsoby. Buďto se projeví ve formě jakési kolektivní apatie, beznaděje, kdy nikdo není schopen jakékoliv činnosti. Nebo se projevuje panickým, slepým a nekoordinovaným útěkem nebo bezúčelnou bouří pohybů, provázených sníženým vědomím a dezorientací. Je to reakce, která může přetrvat i po vymizení nebezpečí.

Pravidelným prováděním nácviků evakuace školy lze předejít negativním jevům, které se mohou v průběhu mimořádné situace projevit, včetně nezbytné koordinace činností osob, které jsou za provedení evakuace odpovědny.

3. Zásady chování při opuštění pracoviště, bytu, domu. Evakuační zavazadlo.

Učitelé ZŠ a SŠ by měli ve své výchovné činnosti připravovat děti a studenty na vznik nenadálých mimořádných událostí, jako jsou živelné pohromy (povodně, požáry, sesuvy půdy, laviny apod.), havárie s únikem nebezpečných látek, radiační havárie a další, které mohou ohrozit životy a zdraví obyvatel. Proto je při těchto ohroženích potřeba dodržovat určité zásady chování, které zahrnují:

·uhašení otevřeného ohně v topidlech;
·vypnutí elektrických spotřebičů (mimo ledniček a mrazniček);
·uzavření přívodu vody a plynu;
·ověřit, zda i sousedé vědí, že mají opustit byt;Dětem vložit do kapsy oděvu cedulku se jménem a adresou;
·kočky a psy si vzít s sebou;
·ostatní domácí zvířata, včetně exotických zvířat, ponechat doma a dobře je předzásobit vodou a potravou;
·vzít evakuační zavazadlo, uzamknout byt a dostavit se na určené evakuační středisko.

Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění objektu v důsledku vzniku mimořádné situace nebo nařízené evakuace. Jako evakuační zavazadlo poslouží každé běžné cestovní zavazadlo, např. batoh, cestovní taška nebo kufr.

Obsahuje:

·základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb a hlavně pitnou vodu;
·předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor;
·osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti;
·přenosné rádio s rezervními bateriemi;
·toaletní a hygienické potřeby;
·léky, svítilnu;
·náhradní prádlo, oděv, obuv, pláštěnku, spací pytel nebo přikrývku;
·kapesní nůž, zápalky, šití a další drobnosti;
·zavazadlo označit visačkou s vaším jménem a adresou.

4. Příprava prostředků k improvizované ochraně osob

K objasnění základních otázek je potřebné využít část IV. Metodické pomůcky Sebeochrana obyvatelstva vydanou MV – GŘ HZS ČR v roce 2001 (s.35–39), kde je mimo jiné uvedeno, že základním principem improvizované ochrany je využití vhodných oděvních součástí, pomocí kterých je možné chránit jak dýchací cesty, tak celý povrch těla.

Žákům a studentům je nezbytné zdůraznit, že improvizovanou ochranu dýchacích cest lze chápat jen jako snížení vdechované koncentrace, především k překonání nebo úniku ze zamořeného prostoru. V praxi byly vyzkoušeny tyto maximální koncentrace u tří škodlivin, které jsou v ekonomice ČR nejvíce frekventovány : chlor, amoniak, oxid siřičitý.

Chlor ...... 5 ppm
Oxid siřičitý.....­..200 ppm
amoniak ....... 400 ppm

ppm ( pars per milion) je v toxikologii běžné vyjadřování koncentrací plynů ve vzduchu,je to koncentrace v objemových částech v milionu, 1 ppm je jedna částice v milionu částic vzduchu neboli desetisícina objemového procenta.

Realizace improvizované ochrany dýchacích cest proti škodlivinám spočívá v použití tkaniny, napuštěné roztokem chemikálie, běžně dostupné. Škodlivina při dýchání přes impregnovanou tkaninu reaguje s chemikálií a tím se neutralizuje. Postup přípravy tkaniny pro ochranu před chlorem a oxidem siřičitým je následující : tkanina, nejlépe froté, se ponoří do roztoku zažívací sody, který se pořídí rozmícháním této látky v půl litru vlažné pitné vody, tkanina se mírně vyždímá a na dvakrát přeložená se převáže šátkem přes dýchací cesty. Analogický postup se aplikuje pro improvizovanou ochranu před amoniakem s tím, že místo roztoku sody se použije kyselina citronová nebo vinná, šťáva z citronu nebo ředěný ocet. Dále se aplikuje polyetylénový sáček na ochranu očí.

5. Zásady chování v případě velkých záplav

Z hlediska možných záplav je Praha a především její historické jádro ohrožena tokem velkých řek Vltavy a Berounky. Proto je potřebné, aby školy, které se nacházejí v tomto území, věnovaly této problematice zvýšenou pozornost.

Na podnět Magistrátu hl.m.Prahy byl zpracován matematický model, jehož základem je průtok vody dosažený v noci z 3.na 4.září 1890 (tzv. stoletá voda).O nebezpečí povodní by byli občané , tedy i učitelé,žáci a studenti informováni sdělovacími prostředky, v případě nutnosti varováni signálem Všeobecná výstraha ( signál nebezpečí zátopové vlny byl zrušen).

Před povodníje nezbytné: připravit si evakuační zavazadlo
Při povodni: opustit ohrožený prostor

6. Zásady chování v případě havárie s únikem nebezpečných látek

Vyjít z konkrétní situace školy a okolí, zda se zde nacházejí možné zdroje ohrožení nebezpečnými škodlivinami. Jde zejména o objekty, kde jsou skladovány škodliviny -např. čpavek a chlor, v množství větším než 1 t. Mohou to být především průmyslové provozy, zimní stadiony, vodárny.

Žákům a studentům zdůrazníme, aby se v žádném případě nepřibližovali k místu havárie. Jako zásadní se jeví vyhledání úkrytu. Zde je nutné žáky a studenty upozornit, že hledat úkryt ve sklepích a podzemních prostorech je naprosto nesprávné, vzhledem k tomu, že škodlivina může tyto prostory zaplnit. Správné je tedy přejít do vyšších pater a pokud možno místnost utěsnit. Musí být zabezpečeno sledování zpráv sdělovacích prostředků, zejména pro případ, že by byla nařízena evakuace.

Pro případ delšího pobytu v zamořeném území, za situace, kdy by nebyly dostupné ochranné masky, je nutné si připravit improvizovanou ochranu.

7. Zásady poskytování první pomoci

V průběhu praktického cvičení v závislosti na časových možnostech doporučujeme soustředit se na stavy, které ohrožují bezprostředně život :
a) zástava dýchání
b) zástava srdeční činnosti
c) prudké krvácení (žilní, tepenné, smíšené)
d) zlomeniny
e) šokové stavy
f) úrazy hrudníku, pneumotorax

Z toho vyplývá :
a) při bezdešší – zajistit průchodnost dýchacích cest, příp. vyčistit dutinu ústní, provést záklon hlavy, pokud spontánně nedýchá, provádíme dýchání z plic do plic

Metoda :
-z úst do nosu
-z úst do úst (dospělí) 16–20 /min
-z úst do nosu i současně ( u dětí) 24–26/min

b) zástava srdeční činnosti- uložení na pevnou podložku, uvolnění oděvu, kontrola dechu a srdeční činnosti.Při bezdešší a nehmatnosti tepu ani na velkých tepnách,srdečním hrotu,vyhledáme místo na hrudní kosti (2 prsty nad mečovitý výběžek položíme hřbet ruky a druhou ruku přes) stlačujeme hrudní koš proti páteři (4–5 cm) v součinnosti s umělým dýcháním, poměr 15:2, u dětí 5:1.

c) postup při stavění krvácení
žilní: volně vytéká krev, přiložíme tlakový obvaz;
tepenné: vystřikuje periodicky krev, přiložíme tlakový obvaz a v případě, že je neúčinný;přiložíme zaškrcovadlo s lístečkem doby zaškrcení(doba je orientační pro lékaře) zaškrcovadlo nikdy nepovolujeme;
smíšené: např. amputace, přiložit zaškrcovadlo a amputovanou část přikrýt sterilním krytím,přiložit lísteček s dobou zaškrcení.

Tlakový obvaz se skládá ze sterilní části, tlakové vrstvy(1–3×) a obinadla.

d)zlomeniny
otevřené: sterilně lehce kryjeme a zadlahujeme
zavřené: dáme na dlahu nebo šátkový závěs
s tepenným krvácením: nad ranou přiložíme zaškrcovadlo s lístečkem doby zaškrcení a otevřenou část lehce kryjeme, dáme do dlahy.

e)šokové stavy
z vykrvácení, bolesti, ztráty tepla, tekutin aj. Předcházet těmto stavům: správná první pomoc a pravidlo „5T“- (tišení bolesti, teplo, tekutiny, ticho, transport).

f)při úrazech hrudníku:
úrazy žeber – přiložíme elastické obinadlo na místo volných žeber a v polosedě dopravíme do nemocnice úrazy hrudníku s otevřením do plic – poloprodyšný obvaz na ránu a dopravíme do nemocnice
Činnosti uváděné v částech a až f, doporučujeme procvičit jako samostatná pracoviště.

Pro všechna témata je možné vedle již uvedených příruček využít videokazetu,vydanou GŘ HZS ČR, která obsahuje čtyři videofilmy (1. Povodně a ochrana člověka, 2. Havárie s únikem nebezpečných látek, 3. Než přijede záchranka, 4. Ochrana obyvatelstva za mimořádných situací). Videokazeta byla v období leden – březen 2002 distribuována do všech základních a středních škol na území hl.m.Prahy.

Zpracovalo v květnu 2002 oddělení ochrany a přípravy obyvatelstva Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy
Tel. 21412225

Ve spolupráci s Profesní komorou požární ochrany,
Střední zdravotnickou školou v Praze 4,
oddělením zjišťování příčin požárů,
oddělením chemickotechnické služby HZS hl. m. Prahy