Neděle 7. března 2021, od 07:00 bude sloužit směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Nový Rescue report je super!

Rozhovor s šéfredaktorem Radkem Kislingerem o tvorbě a podobě nového Rescue reportu. Jako první přinášíme pohledy na některé stránky tohoto „nového“ časopisu.

Na začátku roku jsme Vám přinesli článek, ve kterém nám šéfredaktor sliboval, že v novém Rescue reportu, který vznikne pod jeho vedením, nezůstane stát kámen na kameni. Zjišťoval jsem, jak obstál. Exkluzivně jako první přinášíme pohled do nového Rescue reportu.

Radku, sliboval jsi, že v Rescue reportu nezůstane kámen na kameni. Jak to dopadlo?
No, myslím, že Rescue report už není takový, jaký býval. Myslím, že jsem v tom starém kamenolomu opravdu nenechal kámen na kameni. Vlastně už je to dnes úplně jiný kamenolom.

Možná by některé lidi mohlo zajímat, jak jsi se vlastně na pozici šéfredaktora Rescue reportu dostal.
Myslím, že ty moc dobře víš, jak to bylo. To jsme si tak společně seděli na pivečku (Kozel to myslím nebyl) a domlouvali nějakou spolupráci s paní Bradáčovou. Tenkrát se hlavně jednalo o Exlive a další rozvoj a spolupráci s Požáry.cz. Paní Bradáčová tam jen tak letmo poznamenala, zda bychom jí nechtěli pomoct dělat Rescue report. Třeba, že bych já dělal šéfredaktora a tak. Vůbec nevím, jak na to přišla. Možná jsem vlastně zbyl do počtu. Ty jsi šéfredaktor Požárů, Martin Exlivu a na mě… zbyl Rescue report. Živě si pamatuji, jak jste s Martinem přitakali s tím, že to určitě zvládnu, že tomu rozumím. V tu chvíli jsem si myslel, že si ze mě děláte legraci. Je fakt, že jste se trochu jízlivě usmívali, moc dobře jste totiž věděli, v jakém stavu tenkrát Rescue report byl.

V jakém stavu podle Tebe minulý Rescue report byl? Co sis o něm vlastně v tu chvíli myslel?
Určitě jsem myslel na to, že je to strašný průšvih. Ten časopis, tak jak dřív vypadal, se mi vůbec nelíbil. Obsahově byl hodně roztržitý. Nelíbila se mi jeho grafika. Málokdy mě něčím oslovil. Vlastně jsem ho kolikrát jen prolistoval a nechal ležet bez povšimnutí na stole.

Je fakt, že jsi na té schůzce nevypadal moc šťastně, když Ti byla pozice šéfredaktora nabídnuta. Proč jsi do toho tedy vlastně šel?
V jednu chvíli jsem si opravdu myslel, že je to totální šílenství. Pak jsem se trochu pral s odporem vůči starému Rescue reportu. Ale znáš to, ta myšlenka byla na světě, byla mi hozena rukavice. Byla to výzva, se kterou jsem měl čím dál tím větší chuť se poprat. Mohl jsem si udělat skutečný časopis podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Někde uvnitř se ve mně probudila touha ten úkol zvládnout. Teď to beru jako velkou příležitost se tak trochu rekvalifikovat. Nikdy nevíš, co nás může v hasičském životě potkat.

Podle náhledů se opravdu razantně změnil vzhled časopisu. Změnil jsi tedy i grafika?
V úplném počátku jsem měl velké nutkání to udělat. Stávajícímu grafikovi Jirkovi Doležalovi z Brna jsem moc nedůvěřoval. Říkal jsem si, že když grafik vypustí ze své dílny takové dílo, jakým starý Rescue report byl, pak asi nebude stát za nic. Postupem času jsem ale měnil názor. Pochopil jsem, že Jirka byl donucen udržovat nastolený styl a nemohl příliš zasahovat do grafického obsahu časopisu.

Takže grafika použitá v novém Rescue reportu je jeho dílo, které ve velké nedočkavosti vytáhnul ze šuplíku?
Ne tak docela. Ze začátku jsem měl s Jirkou docela dlouhé debaty o tom, jak bude nový Rescue report vypadat. Trvalo nám skoro měsíc, než jsme se dohodli na jeho podobě. Já mu pořád nosil vzorové časopisy, zahrnoval ho různými úvahami a nápady. On mi pořád trpělivě posílal nové a nové náhledy. Byl to docela komplikovaný porod. Jirka je dobrý grafik.

Změnili jste úplně logo, bylo to nutné?
Pro mě rozhodně. Chtěl jsem jednou provždy vymazat jakékoliv asociace se starým Rescue reportem a k novému grafickému pojetí se staré logo nehodilo. Vedle loga bych ale rád upozornil ještě na jeden grafický prvek. Je to ten průhledný pruh, který provází celý obsah časopisu. Ten pruh má symbolizovat schopnost časopisu prohlédnout danou problematiku skrz na skrz. Schopnost vidět i věci a události, které mají zůstat raději skryty.

Jak si vlastně sháněl obsah do časopisu?
No to bylo taky dobrodružství. Nejprve jsem si obvolal stávající dopisovatele, pak lidi, které znám a vím o nich, že mají a umí k danému tématu co říct, pak jsem měl pár vlastních nápadů. Chvilku to trvalo, ale trpělivě jsem šel za svým cílem. Byl jsem strašně mile překvapen, jak ochotně mi zveřejnění autoři pomohli. Musím říct, že tahle ochota mě hrozně povzbudila k další práci. Najednou jsem měl pocit, že to s tou záchranářskou komunitou není zas tak špatný. Trochu mě mrzí, že jsem do prvního čísla nemohl dát vše, co mi tito spolupracovníci poslali. Ale dost toho, co mi napsali, určitě použiji v dalším čísle Rescue reportu. Kus pořádné práce také odvedl editor Dušan Stuchlík.

Kde se dá koupit nové číslo Rescue reportu?
Bohužel se Rescue report nedá (zatím) koupit na stáncích. Všechno je o penězích. Časopis si lze objednat v ČR na adrese IKARIA CZ, a.s., Lidická 51, Brno. Pro Slovensko na adrese IKARIA s.r.o., Holubyho 27, Pezinok. Lze to také vyřešit emailem predplatne@ikaria.cz nebo telefonicky +420 531 010 9­10. Časopis bude stát 69 Kč nebo 89 Sk. Zájemcům se myslím jednoznačně vyplatí předplatné, které činí za 4 čísla na rok 260 Kč nebo 320 Sk, což není zas tak špatný obchod.

A co bude v dalších číslech Rescue reportu?
Úplně to prozrazovat nechci. Mám docela dost dobrých nápadů a nechci je jen tak nabídnout konkurenci. Potkal jsem docela zajímavé lidi, kteří se nebojí napsat i kritické články. Určitě nechci psát články o matonkářích (to jsou ti, co sedí za jednacím stolem a před sebou mají minerální vody, pozn. redakce). Nicméně to bude zase zajímavé a hodně čtivé číslo Rescue reportu.

Nezbývá než popřát hodně úspěchů v započaté práci.

Otázky kladl Luboš Samec
Sdílet