Středa 22. listopadu 2017, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner Dufek OK

Bojový řád 8/N: Nebezpečí poleptání

Poleptání vzniká přímým působením chemikálií nebo ve spojení s dalšími látkami (např. voda, pot). Poranění může být zevní nebo vnitřní, různé svou hloubkou a rozsahem s okamžitým nebo pozdním účinkem. Většina poranění poleptáním vyžaduje lékařské ošetření.

Zevní poleptání – poškození povrchové vrstvy kůže; při silnější koncentraci žíraviny nebo jejím dlouhodobějším působení může dojít k poškození do hloubky. V závislosti na koncentraci žíraviny může dojít k poškození nebo zničení biologických tkání.

Vnitřní poleptání – při vnitřní kontaminaci organismu dochází zejména k poleptání vnitřních orgánů (např. sliznic, plic); může dojít i ke vstřebávání látky a k intoxikaci organismu s dlouhou dobou latence. Dle rozsahu vnitřní kontaminace mohou nastat komplikace ohrožující základní životní funkce organismu včetně poškození nebo zničení biologických tkání.

Zvláště nebezpečné jsou pozdní účinky vdechnutých žíravých látek – poleptání sliznic, dýchacích cest a plic a nebezpečí edému plic. Doba latence v rozmezí 8 až 24 hodin.

Příznaky poleptání nebo nebezpečí poleptání:

  1. vnější poleptání pokožky – palčivá bolest kůže; kůže po potřísnění může být zarudlá, může se odlupovat a mohou se na ní tvořit puchýře,
  2. poleptání očí – intenzivní bolest v postiženém oku, světloplachost, postižené oko může být křečovitě sevřeno, možné zarudnutí, otok a nadměrné slzení,
  3. rozpadávající se oděv, změna barvy potřísněného oděvu; žíravé látky reagují s okolními látkami a mohou poškodit používanou požární techniku a věcné prostředky,
  4. praskot, sykot v konstrukcích, probíhající chemické reakce za vzniku tepla a par. Při chemické reakci žíravých látek s jinými látkami, může docházet k uvolňování hořlavých plynů (např. vodík) a může hrozit nebezpečí výbuchu; chemické reakce žíravých látek bývají doprovázeny uvolňováním tepla,
  5. charakteristické obaly a značení na místě zásahu.

K poleptání může dojít v prostorech kde se zpracovávají, používají, přepravují, skladují a vznikají žíravé látky, kterými jsou především kyseliny a louhy. Žíravé látky mohou být plynné, kapalné i pevné, mohou vznikat i jako zplodiny hoření při požárech. Jsou většinou rozpustné ve vodě.

Nebezpečí poleptání lze očekávat zejména v objektech chemického průmyslu, laboratořích, skladech chemikálií, akumulátorovnách, při požárech kabelů, u sportovišť BŘ – ML č. 8/N str. 1 s umělým chlazením, ve chladírenských provozech apod. Nebezpečí poleptání lze očekávat také při přepravě nebezpečných látek a zejména při dopravních nehodách.

Únik žíravin ze stacionárních nebo mobilních zdrojů (technologického zařízení, potrubních rozvodů, automobilových cisteren). Hoření zejména plastů nebo jiných látek, které vyvíjejí chlorovodík nebo jiné žíravé látky.

Sdílet
Přiložené soubory
n.08 poleptani.pdf zobrazit online PDF 180 kB
Banner happyend OK