Hasiči trénovali záchranu osob v jarní ledové kaši

Záchrana osoby z ledu patří k tradičnímu výcviku profesionálních hasičů. Chodit ale po ledě tlustém 30 a více čísel není žádné umění, a tak si jablonecká směna hasičů počkala až do jara, kdy je to obzvláště náročné.

„Při pohybu na silném ledu si člověk vypěstuje špatné návyky a falešnou představu o fyzické náročnosti takového zásahu. Proto vždy na jaře doplňujeme školení o zásah na bořícím se ledu, kdy se nedá „dojít“ k pevné hraně uměle vytvořeného otvoru, vytáhnout tonoucího a nechat se během okamžiku přitáhnout ke břehu,“ vysvětluje velitel čety B ppor. Tomáš Janoušek.

Jablonečtí hasiči mají tu výhodu, že mají od stanice zhruba jeden kilometr vzdálenou přehradu, a tak vyčkávali do chvíle, kdy má led ještě takovou nosnost, že se člověk s pomocí roznesení váhy neproboří. „V závislosti na průběhu zimy a následném tání je pro nás do posledního okamžiku velkou neznámou, jak se bude led chovat. Zatím nás pokaždé čekalo překvapení a to, co se nám jevilo jako nejlepší metoda jeden rok, nemusí už další fungovat. Jednou se na ledu vytvářejí dlouhé praskliny a člověk pozná, že se začíná propadat, jindy bez varování propadne pod hladinu, občas se led rozpadá na velké kry, jindy na jednotlivé „krystaly“ za vzniku ledové kaše,“ líčil podrobnosti Tomáš Janoušek.

Jako první na řadu přišly ve výcviku nastavovací žebříky, které si hasič střídavě posunuje dopředu. „Tato metoda je však velmi pomalá, a pokud se i s žebříky člověk proboří, tak má co dělat sám se sebou a žebříky, natož ještě někoho zachraňovat,“ popisuje Tomáš Janošek s tím, že na tenkém ledu nemá člověk vyhráno vylovením tonoucího, ale teprve, až se dostane na břeh. Hasiči mají sice svého kolegu připevněného na laně, ale cesta zpět může být delší a strastiplnější než cesta k tonoucímu, neboť je zatížení žebříků navýšeno o váhu zachráněného.

Kromě experimentování s vyfouklou vakuovou matrací umístěnou v evakuačních nosítkách SKED letos slavil největší úspěch SCOOP rám, se kterým se dalo plavat i vylézt na led a zároveň fungoval jako záchranářská deska, která se dá nasunout pod tonoucího. Navíc jablonečtí hasiči mají plovoucí variantu, takže je na rozdíl od žebříku nic netáhlo ke dnu.

Při tréninku se každý doplazil v ledu pro „svého“ tonoucího několikrát a zkusil si, kolik sil mu boj s tímto nevyzpytatelným živlem sebere.