Pátek 5. března 2021, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Na návštěvě v Severním Porýní – Westfálsku

Další družební setkání dobrovolných hasičů z pražských Kolovrat a německých kolegů z města Wuppertal.

Ve dnech 24. – 27. 8. 2006 jsem se jako součást oficiální delegace Sboru dobrovolných hasičů Kolovraty zúčastnil návštěvy družebních sborů ve Wuppertalu. Spolupráce Wuppertalu a Kolovrat má v letošním roce dvacetileté výročí. Vše začalo v roce 1986, kdy do Prahy přijela návštěva hasičů ze SRN a po návštěvě tehdejšího Požárního útvaru Praha projevili hasiči z Wuppertalu přání navštívit jim bližší dobrovolné hasiče. Po zralé úvaze tehdejších náčelníků byl vybrán právě pražský sbor v Kolovratech, který byl jako jediný dobrovolný sbor v ČSSR vybaven novou CAS 32 Tatra 815. Na této návštěvě byla postavena spolupráce, která trvá dodnes. Hasiči z Kolovrat navštívili Wuppertal již v roce 1987 a od té doby se sbory pravidelně navštěvují.

Přestože jsem byl již opakovaně zván, abych se zúčastnil výletu do SRN, z různých důvodů mi to vyšlo až v letošním roce. Ráno 24. 8. 2006 tedy zamířila kolona osobních vozů na západ, u Norimberka jsme minuli odbočku na Ausfahrt, ale vzhledem k tomu, že reportáž z tohoto města již na „požárech“ proběhla, neodbočili jsme a pokračovali dál. Cílem cesty bylo město Wuppertal ve spolkové zemi Severní Porýní – Westfálsko, tedy nejprůmyslovější části Německa. Samo město Wuppertal vzniklo v roce 1930 spojením obcí v údolí řeky Wupper (Wuppertal – údolí Wupperu), město se rozkládá po obou březích řeky a na stráních nad řekou, je cca 20 km dlouhé a jen 10 km široké, v současné době má cca 330 tis. obyvatel. Město je známé díky ZOO (údajně nejkrásnější v Německu) a Schwebebahn – zvláštní visuté dráze jedinečné v celé Evropě. Jak návštěva ZOO, tak i jízda Schwebebahnem byly součástí návštěvy. Dráha sama důmyslně spojuje oba konce města a vzhledem k tomu, že je z větší části nad řekou, nenarušuje tak provoz v ulicích. Ve městě se rovněž nachází továrna farmaceutické společnosti Bayer. Nyní k tomu, co nás zajímá nejvíc, tedy k hasičině.

Ve městě jsou dvě profesionální stanice a sedmnáct dobrovolných, k tomu se ještě musí připočítat hasiči koncernu Bayer. Během našeho pobytu jsme navštívili postupně sbory FF Beyenburk, Sonnborn, Ronsdorf, Langerfeld, Vohwinkel a Hanerberg, kde v té době probíhal výcvik několika jednotek na dvoře stanice. Dále jsme navštívili stanici BF wache 1 Elberfeld a novou BF wache 2 v centru města, která nahradila původní z roku 1930 a na níž má kancelář i velitel všech dobrovolných sborů ve Wuppertalu. Na BF 1 slouží v jedné směně 50 osob, BF 2 40 osob. BF 1 dále dělá údržbu hadic pro celý Wuppertal, BF 2 zase údržbu dýchacích přístrojů; že jsou všechny DP ve městě stejné od firmy Dräger, je snad jasné. Za svou kariéru dobrovolného i profesionálního hasiče jsem neviděl stanici jako je BF 1 s padesáti garážovými stáními a padesáti hasiči na směnu. Stejně jako jinde v SRN provozují profesionální hasiči i záchrannou službu včetně převozu novorozenců v inkubátoru.

Teď něco k „dobrákům“. Ve městě u nich převládá přísná účelnost a hospodárnost, stanice jsou malé, ale účelné se dvěmi či třemi vozidly LF či TLF, některé sbory mají rovněž mikrobusy pro osobní přepravu (těmito mikrobusy byla zajištěna i naše doprava po městě). Každá stanice má prostor pro posezení s barovým pultem, kde jsme byli pohoštěni. Tam, kde byla společenská místnost malá, byly stoly postaveny v garáži. Bylo nezvyklé vidět stanice dobrovolných hasičů v centru města, jejich nasazení je však poměrně velké, některé za sebou mají v letošním roce již sto výjezdů. Byli jsme rovněž svědky cvičení FF Ronsdorf, kdy sbor věděl o chystaném cvičení, ale neznal adresu a námět, dále nikdo nevěděl o autobusu pozorovatelů, který je čekal na místě po příjezdu. K dalším postřehům patří absence velkých cisteren, největší jsem viděl 5000 l MB s nástavbou firmy Schlingmann, převažují LF 1600 l a TLF 2500 l vody. Díky perfektní hydrantové síti a pojízdným navijákům na LF je zásobování vodou u zásahu bez problémů. Dalším postřehem bylo rozmístění materiálu ve vozech – u automobilů stejného typu bylo po celém Wuppertalu prakticky identické. Další zajímavostí byla takřka úplná absence nevratných PET lahví, používají se vratné plastové či skleněné (ochranné nápoje na vozech jsou ve skleněných lahvích v přepravkách). Všechny sbory používají zvláštní varovné zařízení na kontrolu osob nasazených v dýchacích přístrojích, které u zásahu visí na žebříku u strojníka a čas tam běží pozpátku, když se blíží konec, ozve se varovný signál. Ale abych vše nechválil, nově nakupované vozy Iveco Magirus jsou vesměs přijímány s rozpaky a nostalgicky se vzpomíná na staré MB s nástavbou Schlingmann.

Součástí návštěvy byla účast na slavnosti hasičů Beyenburg, kam jubilanty přivezlo několik veteránů. Jubilanti prošli špalírem hasičů a slavnost pokračovala taneční zábavou. Jak oslava, tak zábava byly hojně navštíveny občany městské části Beyenburg, ale i odjinud. Postavení hasičů je tam stále lepší než u nás. V průběhu oslavy došlo rovněž na setkání velitele SDH Kolovraty se zástupkyní primátora Wuppertalu. Jako profesionální hasič jsem měl na sobě nový stejnokroj, který byl značně obdivován, nikdo ale nechápal, proč je jiný a na moje vysvětlení, že jsem profesionální hasič, mi mnoho německých kolegů odpovědělo „no dobře, ale proč máte jinou uniformu“. Tam jsou všichni hasiči města v podstatě bez rozdílu. Kromě oficiálních oslav a návštěv byl celý sbor (tedy všichni přítomní účastníci výletu) SDH Kolovraty přijat v domě bývalého velitele FF Beyenburk pana Lippy.

Slovo závěrem: Přesto, že jsem již opakovaně navštívil SRN ať již soukromě či služebně včetně dvou veletrhů „Der Rote Hahn“, něco z toho, co jsem viděl ve Wuppertalu, bylo i pro mne překvapením. Doufám, že připojené fotografie také něco návštěvníkům těchto stránek přinesou.

Pozn. Na případné dotazy jsem připraven odpovědět mailem – vorisekdolme@seznam.cz

Jiří Voříšek vel. SDH Dolní Měcholupy

PS: Kolegům ve Wuppertalu byla jako dar od kolovratského sboru předána v počtu několika kusů kniha Automobily ve službách českých hasičů (SDH Kolovraty v ní má i svojí casku Scania), všem se tento obrazový atlas našich požárních vozidel velmi líbil. Slova chvály se snad ani nedají popsat.
Sdílet