1967: Tři astronauti uhořeli při simulaci startu Apolla 1

V lednu 1967 měl být proveden simulovaný start lodi a nakonec nácvik nouzového opuštění lodi Apollo 1. Zajímavostí je, že tentokrát měly být v těsné kabině 4 osoby. Něco se však nepovedlo…

Spolu s astronauty chtěl do kabiny nastoupit i ředitel letových operací posádek a kandidát na astronauta – Donald Slayton. Virgil Grissom totiž před osudným testem vyzval hlavního manažera lodi Joa Sheau, aby se s nimi zúčastnil simulovaného startu a na vlastní oči se tak přesvědčil, že loď stále trpí množstvím závad.

Shea odmítl s tím, že bude vše pozorně sledovat z řídícího bunkru. Slayton se rozhodl, že by se mohl přesvědčit o skutečném stavu věcí a byl připraven spolu s posádkou do lodi nastoupit.

Na místě však zjistil, že by jeho přítomnost nebyla mnoho platná, musel by ležet na podlaze pod sedačkami, a navíc pro něho nebyla k dispozici komunikační aparatura. Těžko by tak věděl, s jakými problémy se posádka potýká.

Komplikace, samé komplikace

Test začal s hodinovým zpožděním, protože při nástupu do kabiny ucítila posádka zvláštní zápach. Následoval rozbor vzduchu, který neodhalil nic podezřelého, a následně odvětrání kabiny.

Kabina byla natlakována čistým kyslíkem na 110 % atmosférického tlaku. Toto není normální stav – jednalo se o opatření pro kontrolu netěsností. Raketa nebyla naplněna pohonnými hmotami a proto nebyly v pohotovosti záchranné složky.

Neustále se vyskytovaly problémy se spojením. Časté rušení a praskání statické elektřiny ve sluchátkách dávalo tušit závadu v elektrických rozvodech.

Zhruba po třech hodinách v čase T minus 11 minut bylo odpočítávání zastaveno a technici se snažili odhalit závadu na spojových linkách. V průběhu této přestávky se odehrála tragédie.

Něco se děje…

V 18:30:21 se Whiteovi prudce zvýšil tep, pravděpodobně zaregistroval první náznak problému. V 18:30:50 došlo k prudkému poklesu napětí jednoho elektrického okruhu lodi – došlo zde ke zkratu.

Po asi deseti sekundách následoval výkřik Chaffeeho „*Požár! Máme požár na palubě*“. V tomto okamžiku vstávají Grissom a White ze svých sedadel a pokoušejí se otevřít vstupní průlez. Chaffee zůstává podle předpisů na místě a udržuje komunikaci.

Grissom se snaží otevřít vyrovnávací ventil a srovnat tlak v kabině s tlakem venku, což se mu nepodaří, oheň mu odřízl cestu. V 18:31:16 Chaffee: „Máme tady hrozný požár! Dostaňte nás odtud! Hoříme!“ Pak se spojení přerušilo.

V tuto chvíli dosahoval tlak v lodi 200–275 % tlaku atmosférického, což znemožňovalo otevření dovnitř otevíraného poklopu. Kabina nebyla stavěna na tyto podmínky, a její stěna praskla.

Vyvalil se dým, a techniky, kteří se snažili pomoci z tzv. „bílé místnosti“ ze které se nastupuje do lodi, zasáhla tlaková vlna, žár a kapky roztaveného materiálu.

Průlez se povedlo vypáčit po 5 minutách, většina z přítomných skončila s otravou kouřem v nemocnici, protože jejich ochranné masky byly určeny na ochranu při úniku paliva, ne pro nasazení v kouři z požáru a propouštěly kouř.

Hasit nebylo potřeba

Oheň vyčerpal všechen kyslík a uhasl. Astronauti utrpěli popáleniny, nikoliv však smrtelné. Smrt nastala udušením dýmem.

Pravděpodobnou příčinou požáru bylo poškození izolace kabelu poblíž vstupního otvoru, dalším podezřelým byla kabeláž nacházející se pod sedadlem Virgila Grissoma.

Vzhledem k destrukci interiéru nebylo možné určit přesné místo. Kabely, které byly zcela volně vedeny po celé lodi, se mohly prodřít prakticky kdekoliv a v kyslíkové atmosféře stačila malá jiskra.

Analýza a následné opatření

Po analýze příčin nehody došlo k přijetí řady opatření, z nichž nejvýznamnější bylo, že pro zmírnění rizika požáru byla napříště atmosféra velitelské kabiny Apollo v době, kdy raketa stojí na startovní rampě nebo se nachází v předorbitální fázi vzletu, tvořena směsí 60 % kyslíku a 40 % dusíku.

Byla provedena náhrada všech hořlavých materiálů, např. tzv. nehořlavou textilií beta a změny v systému otevírání vstupního průlezu.

NASA rozhodla, že neuskutečněný tragický let AS 204 bude nadále nést označení Apollo 1 a následující let, t.j. 4. uskutečněný let programu Apollo, ponese označení Apollo 4. Žádnému letu tak nebylo přiřazeno označení Apollo 2 či Apollo 3.