Pořízení starší cisterny ze zahraničí? Žádný problém, ale…
Na naší redakci se obrátilo mailem několik zástupců z řad jednotek SDH s dotazem, zdali můžeme být nápomocni radou, jak mají postupovat, pokud si chtějí pořídit např. starší cisternovou automobilovou stříkačů ze zahraničí, konkrétně ze zemí EU. Na toto téma proběhlo na webu POŽÁRY.cz i několik diskuzí.
Do naší republiky bylo různým způsobem dovezeno určité množství starší „západní“ mobilní požární techniky. Je jedno, zdali se jednalo o koupi či např. dar od hasičů z tamní spřátelené obce. Jisté je jen jedno – až na výjimky je tato technika zařazena na výjezdu a tudíž i v IZS – aniž by musela projít přes nějaký certifikační úřad.
Zádrhel se občas naskytl na krajském odboru IZS v rámci HZS a to například se špatným barevným provedením vozidla apod. Hasiči dali techniku do podoby odpovídající naší legislativě a jezdí.
Že tento postup není zcela v souladu se zákony a předpisy, je nasnadě – na druhou stranu stát dobrovolným hasičům nepřispívá financemi tak, jak by měl, aby šlo pořídit adekvátní a novou techniku, tudíž je i v tomto případě řekněme přimhouření očí jakýmsi gestem benevolence a potřebnosti jednotlivých JPO SDH pro úkoly v rámci IZS.
Nyní se dle dostupných informací právě na tomto poli ze strany HZS poněkud „přitvrzuje muzika“ a po možných kupcích zahraniční ojeté techniky z řad JSDH budou vyžadovány veškeré zákonem dané dokumenty k požárnímu automobilu, pořízenému jako použitý v zahraničí.
Spousta hasičů z dobrovolných jednotek však přesně neví, na čem nyní je. Pokusíme se tuto ožehavou a důležitou problematiku poněkud více osvětlit.
Obrátili jsme se na obě instituce, kterých se přímo týká dovoz starších zásahových automobilů ze zahraničí. První z nich byl Technický ústav požární ochrany, dále jen TÚPO, jenž má zde roli pouze certifikačního orgánu. Za něj nám odpověděl Ing. Vladislav Straka:
Závazné předpisy hovoří o tom, že každé požární vozidlo (popř. typ), nově zařazené do výjezdu, by mělo projít posouzením shody s platnými předpisy.
Upozorňuji, že „nově zařazené“ nemusí nutně znamenat pouze „nově vyrobené“, ale může se jednat i o starší zakoupená či darovaná vozidla nebo o vozidla, která prošla zásadní rekonstrukcí.
Požadavek na povinnost posouzení shody stanovených výrobků je dán obecně zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a dále konkretizován v NV č. 173/1997 Sb., ve znění NV č. 88/2010 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody (vč. zásahových požárních automobilů).
Konkrétní technické vlastnosti a parametry, které by měly dané vozy splňovat, jsou pak dány především vyhláškou č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění změny č. 53/2010 Sb. Tato vyhláška stanoví ve spojení s celou řadou dalších norem technické požadavky na požární zásahové automobily.
Dle výše uvedeného v ČR nesmí být zařazeno do zásahu vozidlo, které neprošlo posouzením shody a neobdrželo příslušný certifikát. Skutečnost, že tomu tak není, je věc jiná, a je na nadřízených hasičských orgánech, jak se k dané věci postaví. Řešení tohoto problému není v kompetenci TÚPO.
V souvislosti s případným posouzením shody a certifikací u starších zakoupených automobilů bych dále rád upozornil na některé skutečnosti s tímto procesem spojené.
Především každý posuzovaný zásahový automobil musí splňovat požadavky výše uvedené vyhlášky a souvisejících norem. Proto doporučujeme, ještě před podáním žádosti o posouzení, porovnat stávající stav automobilu s požadavky této vyhlášky. Z naší praxe zjišťujeme, že starší automobily není možno často certifikovat právě proto, že dané požadavky nesplňují.
Dále upozorňuji, že před zahájením certifikace vyžadujeme základní technickou dokumentaci a návody pro obsluhu v češtině, revizní elektro zprávu, zrovna tak jako kopii českého technického osvědčení.
K úspoře času (a též peněz za zkoušky) může přispět, když žadatel poskytne též platné zkušební protokoly z některé řádně akreditované zkušebny, ze kterých by bylo patrné, že byly provedeny zkoušky podle evropských norem, odpovídajících normám používaných též českou stranou.
Též požadujeme doložení protokolu o vykonání zkoušky statické stability (náklonu). Pro tuto zkoušku bohužel nemáme vybavení a je konána ve VTÚPV Vyškov. Dále požadujeme přistavení vozidla ke zkouškám vybaveného příslušným požárním příslušenstvím.
Častou domněnkou ze strany uživatelů požární techniky (hasičů, zřizovatelů apod.) je přesvědčení, že náš certifikační orgán má pravomoc rozhodovat o tom, zda výrobek může být zakoupen a uveden do provozu. Toto je zásadní omyl, certifikační orgán pouze konstatuje, zda výrobek splňuje požadavky či ne a vydaný certifikát je vlastně vyjádřením tohoto konstatování.
Rozhodnutí o koupi a uvedení do provozu je na příslušných pracovnících nakupující instituce a je na nich, zda budou konstatování certifikačního orgánu akceptovat či ne.
Dle zásad pro činnost certifikačních orgánů TÚPO přímo nesmí z důvodu zachování nestrannosti vůči jednotlivým výrobcům rozhodovat o tom, zda automobil bude či nebude zakoupen a zda bude zařazen do výjezdu. Toto rozhodování spadá do kompetence jiných nadřízených hasičských orgánů, nikoliv naší.
Druhou povolanou osobou, na kterou jsme se obrátili, byl pplk. Ing. Jaroslav Maděra z generálního ředitelství HZS ČR. Jak se k této problematice staví GŘ HZS ČR, nám bylo jeho ústy odpovězeno:
Generální ředitelství HZS ČR ani HZS jednotlivých krajů nebrání zařazení starší požární techniky k jednotce PO, pro plnění úkolů jednotek SDH obcí. Musí však splňovat všechny zákonem a technickými předpisy dané podmínky.
Základním právním předpisem je vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění změny vyhlášky č. 53/2010 Sb., která je notifikována příslušnou komisí Evropské unie.
Pokud je pro požární automobil vydán v zemi původu certifikát zaručující plnění technických požadavků evropských norem jako například EN 1846, pak dovozce takového automobilu může po projednání konkrétních podmínek s autorizovanou osobou zažádat o certifikaci pouze podle národního práva.
Základní podmínkou pro jakoukoliv certifikaci je však to, že požární automobil splňuje podmínky pro provoz na pozemních komunikacích v ČR a zde bývá často ten největší problém.
Certifikace podle národního práva může ušetřit významné finanční prostředky dovozci, tím prakticky i zákazníkovi, tedy jednotce SDH obce.
Nově zařazený požární automobil musí prostě splňovat naší legislativu a je opravdu jedno, zdali se jedná o nový či starší, tzv. ojetý požární automobil, v každém případě doporučuji jako první krok telefonickou konzultaci, aby dobře míněná snaha neskončila rozčarováním.
Redakce serveru POŽÁRY.cz za dobu svojí činnosti již několik vozidel, pořízených či darovaných ze zahraničí viděla, a nutno konstatovat, že ve většině případů se jedná o dobrou, svému věku odpovídající techniku.
Cena, za kterou lze pořídit ojetou cisternu na západ od našich hranic, je skutečně lákavá a pokud se podíváme na různé automobily, jenž lze pořídit u nás, je to „nebe a dudy“.
Za peníze, za které si v ČR pořídíte rozpadající se vydechlou liazku, do které by se muselo hodně investovat v rámci repase, lze z ciziny dovést CASku v solidním stavu, co vydrží při provozu u JSDH léta. Ovšem pozor, i v zahraničí si můžete pořídit neskutečnou „paštiku“!
Pokud se rozhodnete pro pořízení použitého hasičského vozu ze země EU, rozhodně tak nečiňte pouze na základě internetového inzerátu, což už se v ČR také stalo.
Ano, tam si vůz najdete, pokud se vám při nejrůznějším srovnání s jinou technikou zdá dobrý, zajeďte se na něj podívat, pořádně prohlédnout, zkontrolovat i po stránce dokumentů, důležitých pro jeho zlegalizování, resp. provoz v ČR v rámci IZS a dbejte na to, má-li TÚPO certifikát ze zahraničí uznat, je nutné aby bylo doloženo, že byl vystaven na základě platných zkoušek konaných dle požadavků evropských norem.
V TÚPO je poté možno vykonat pouze zkoušky týkající se národních požadavků, vyplývajících z vyhlášky 35/2007 Sb., respektive 53/2010 Sb.
Dobrovolní kolegové, jednoduchá rada na konec, pročtěte si tento článek a před koupí zahraničního vozu používejte hlavu, ať to vše klapne.
