Pátek 14. května 2021, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Hasičské LIAZky v neobvyklém provedení

Všichni je znáte, někteří je máte v práci, jiní u dobráků. V tomto článku představujeme jejich méně obvyklé verze a přestavby – technické automobily, chemické automobily a i civilní verze hasičských speciálů.

Když v roce 1985 po dlouhém vývoji a zásadních problémech konečně začala výroba CAS 25 K na podvozku LIAZ 101.860, bylo to ve své době jedno z nejlepších hasičských vozidel na světě, zejména kabina má svou velikostí dodnes jen velmi málo konkurentů. Jak je psáno, výroba byla zahájena roce 1985, kdy vznikla první dvacetikusová série. Pro ty, kteří to nepamatují, krátce připomeneme, jak vypadaly nástavby po konstrukční stránce. Rám nástavby byl ocelový svařenec onýtovaný ocelovým plechem, uvnitř nástavby se skrývala ocelová nádrž na vodu o objemu 2 500 l a v přední části nástavby pak plastová nádrž na pěnidlo o objemu 400 l. Přepážky, regály a přihrádky byly z překližky, skříně (včetně pracoviště strojníka) kryly zpočátku velmi nespolehlivé hliníkové roletky. O poličkovských roletách se toho řeklo a napsalo již mnoho, starší typ se otvíral jak chtěl, a tak mnohdy hasiči přijeli k případu a v nástavbě jim chybělo vybavení, lidé ho často našli na silnici a přivezli hasičům na stanici atd. Proto se po domácku řešil problém, jak rolety zabezpečit proti svévolnému otevření za pomoci různých „gumicuků“, pantů apod. Novější rolety jdou pro změnu otvírat poměrně nesnadno…

Kolem roku 1993 již byl montován vnitřek nástaveb z hliníkových plechů, postupem času začali v THT plechy na rám nástavby lepit, po roce 1996 byl inovován i podvozek na LIAZ řady 300, typové označení bylo LIAZ 18.29 XA. Vozidla jdou snadno odlišit podle jiného (níže posazeného) blatníku nad předním kolem a odlišných nábojů kol obou náprav (Rába). Vozidla řady 300 mají zcela jiný motor (stojatý oproti ležatému u řady 100/110), který má vyšší výkon (290 k) a synchronizovanou převodovku. Toliko k historii, která skončila v roce 2003 posledními vyrobenými LIAZy řady 300 a 400.

V devadesátých letech přišly na řadu nejrůznější modernizace a repase, které provádí nejrůznější firmy, nástavby však navenek vypadají téměř stejně. Ne tak u dvou zajímavě pojatých Liazek, které jsou k vidění v ČR. První je repase od firmy Hateco Adamovičová Pečky a slouží na stanici HZS JčK v Sušici a kdesi u HZS v Plzeňském kraji, druhá je od firmy Sehat Desenský a slouží dobrovolným hasičům v Dolních Jirčanech (Praha-západ). A čím jsou netradiční? Firmy využily téměř prázdného prostoru pod přední částí nástavby a přední roletky jsou prodlouženy po obou stranách až k dolní hraně nástavby (Hateco) respektive po levé straně k výklopné stupačce (Sehat) Jediná věc, která této úpravě musela ustoupit, byly vzduchojemy, které jsou nyní „schované“ mezi rámem. V provedení od firmy Hateco je prostor využit pro elektrocentrálu na jedné a vyprošťovací zařízení na druhé straně, u repase firmy Sehat pak pro uložení PS-12 nebo plovoucího čerpadla (LIAZka je jediné vozidlo dolnojirčanských hasičů, na soutěže tedy musí dovézt i PS-12).

Další kapitolu tvoří nejrůznější úpravy a přestavby na technické automobily, provedené někde samotnými hasiči, ale většinou přímo nástavbáři.
První zmiňované vozidlo je „podomácku“ upravená CASka, která slouží podnikovým hasičům v bývalé Papírně Štětí, dnes firmy Mondi Packaging, kde požární ochranu v podniku zajišťuje firma Pedus service, sídlící v Praze. Z vozidla je vyjmuta ocelová nádrž na vodu, zachována je jen 400 l nádrž na pěnidlo, ve které je voda pro prvotní zásah, jinak je nástavba uzpůsobena pro přepravu technického vybavení, jako odsavač VTA-60, elektrocentrála BLA-4, vyprošťovací zařízení Narimex a další vybavení pro technické a chemické zásahy. V zadní části kabiny, kde byl původně prostor pro sedm hasičů, jsou uloženy další prostředky (dýchací přístroje Saturn, protichemické a protižárové obleky, křísící přístroje, nářadí apod.). Prostor je od kabiny strojníka a velitele oddělen pevnou přepážkou.
„Čistokrevný“ technický automobil jezdí ve službách HZSP DP Praha, článek o něm máte zde, i tento automobil byl v minulém hasičském životě obyčejnou CASkou, kterou ve výjezdu nahradila CAS-24 Scania.
Další Liazka sice není ve službách hasičů, ale hasiči ho obsluhují. Jedná se o vozidlo přepravující nakolejovací zařízení, které je v majetku Správy vozidel Metro DP Praha. Původně byla dvě, ale jedno již bylo nahrazeno novým automobilem Iveco EuroCargo. Z boku vypadá téměř jako klasická cisterna, má z každé strany tři roletky, rozdíl je v poněkud zvýšené střeše nástavby, která má krom postranních rolet i vnitřní prostor přístupný dveřmi uprostřed zadní části nástavby, ve kterém je uloženo další příslušenství. Pod zadní roletou jsou na místě, kde má CASka hrdla, skříně pro uložení těžkých hydraulických agregátů – na pravé straně benzínový a na levé elektrický. I tento automobil je vybaven modrým VRZ, k zásahům s ním vyjíždějí podnikoví hasiči DP Praha.

Třetí skupinou jsou speciální technické automobily, které byly přímo vyrobeny za tímto účelem. První automobil vznikl za poměrně velkých „porodních“ bolestí ve spolupráci Karosy Polička a bratislavského požárního útvaru, jednalo se o standardní podvozek LIAZ 101.860 s nástavbou velmi podobnou klasické CAS K25, která však měla zkrácený poslední pár rolet zhruba na polovinu a za nástavbou byla na rámu namontována hydraulická ruka československé produkce HR3001. Uprostřed nástavby byl prostor pro výměnné kontejnery, se kterými bylo možné manipulovat za pomoci HR. Vozidlo bylo vybaveno třífázovou elektrocentrálou, el. kalovým čerpadlem, motorovou pilou, rozbrušovacím adaptérem, později i vyprošťovacím zařízením a zvedacími vaky. Vozidlo dodnes slouží u HaZZ Bratislava, ovšem po několika modernizacích a výměně HR za modernější a výkonnější Panoba. O tento speciální automobil posléze projevily zájem i další požární útvary, dnes slouží například v Mostě, Ústí nad Labem nebo Vítkovických železárnách, ovšem nástavba již nemá poslední pár rolet zkrácený, celá nástavba je dost odlišná od prototypu. Mostecká, která má sice starší podvozek – bývalou CAS, ale novější nástavbu (THT, r.v. nástavby 1997), s HR Ostroj české výroby, ústecká (ještě Karosa, r.v. 1992) pak s rakouskou HIAB 050. Všechny tyto automobily jsou kromě HR vybaveny i 5 t navijákem poháněným hydraulicky od podvozku.
Poslední technický automobil slouží podnikovým hasičům v Chemopetrolu Litvínov. Jeho výrobcem je rakouská firma Rosenbauer, na prodlouženém rámu podvozku je opět osazena HR HIAB, vyroben byl v roce 1989, v té době se jednalo o nejlépe vybavený technický automobil v Československu.
Jediný technický automobil vznikl i na modernizovaném podvozku Liaz 18.29XA, nemá na zádi HR, jedná se o chemicko-technický automobil pro jednotku HZSP Spolchemie Ústí nad Labem, do jeho vybavení patří protichemické obleky, VDP, elektrocentrála, pila, rozbrus, agregát na lehkou pěnu či vyprošťovací zařízení.
Velmi zajímavá nástavba na podvozku L101.860 vznikla v Rostroji Rousínov pro hasiče v Brně, jedná se o protiplynový automobil. Nástavba je skříňová, přístupná dveřmi po obou stranách a zezadu, ve vybavení kromě DP, obleků, měřících přístrojů a dalšího základního vybavení nechybí ani stanoviště první pomoci s lůžkem, sprchový kout a další vybavení. Vozidlo je zařazeno ve výjezdu na CPS Brno-Lidická.

Prostě u hasičských sborů lze mnohdy spatřit svépomocí upravené Karosy, které se od těch „klasických“ liší jen v maličkostech. U hasičů jezdí repasované Liazky, většinou od THT Polička, ale i od dalších firem. Nová nádrž, upravená kabina pro osádku 1+5, neboť již x let platí nový předpis o počtu požárního družstva a stav 1 + 8 je tedy zbytečný, vyměněné rolety, ale jinak se zásadně neliší. Kromě již popsaných vozidel.

Samostatnou kapitolou jsou Liazky s „hasičskou“ kabinou, co však u hasičů nejezdí. Asi nejznámější tyto automobily jsou ve službách dopravních podniků měst ČR a i SR. Některé jsou na hasičském podvozku L101.860, jiné na Liazu řady 110, jen nástavba je jiná. Vozidla slouží jako montážní automobily s plošinou na opravu trolejového vedení. Ale i mezi nimi jsou rozdíly, Dopravní podnik hl. m. Prahy má tyto vozy upravené dle své představy, oproti ostatním mají jen troje dveře, zadní levé jsou zavařené. V rámci pohotovostní služby byl v Praze na tyto vozy dříve namontován i modrý maják a VRZ, ale dnes mají zpět pouze oranžové.
Další zajímavou variantou hasičského podvozku je tlakový čistič Woma. Vyráběla se jako originál ve firmě Karosa pod označením ČA 2,5 WOMA. Občas ji lze vidět např. v Praze, od hasičské verze se na první pohled neliší, jen barevné provedení je jiné – Woma je žluto-modrá.
Pak jsou zde přestavěné bývalé hasičské Liazky, ze kterých zůstal jen podvozek s dlouhou kabinou a v jednom případě ani ta kabina. Ty slouží u různých firem většinou jako valníky. Je z nich tedy odňata hasičská nástavba a místo ní je na rám přimontována korba. Tyto vozy můžete vidět např. u brněnské firmy Trymet, cirkusu Pacifik atd. Bohužel k nim nemáme fotografie. Pak je zde ještě Liazka s hákovým nakladačem kontejnerů. Ta má však z hasičské verze jen kabinu, a to poloviční. Její zadní část, kde se přepravuje osádka, je odříznutá a kabina je také na jiném podvozku.
A aby byl výčet upravených či předělaných Liazek „snad“ úplný, musíme také zmínit CAS K 25 slovenských drážních hasičů z požární stanice Žilina. Rozdíl od klasické Karosy je patrný na první pohled. Nemá totiž rolety, ale dveře. Díky špatnému stavu nebylo rolety možno dál používat jako kryt skříní s vybavením, tak se místo nich namontovalo do nástavby šest párů dveří. Dle dostupných informací by podobně upravená Karosa měla jezdit i kdesi u našich hasičů.

Člověk by si řekl hasičská Karosa. Co na ní zvláštního či zajímavého můžeme vidět a hle, ono je toho dost. Nejrůznější varianty těchto vozidel jsou vskutku rozmanité. A že Liazky nejezdí jen u nás, to je také holý fakt. Např. v jedné nejmenované africké zemi je dodnes jako první výjezd právě tento automobil, a to přitom hned vedle něj stojí moderní Mercedes od Rosenbauera. Je to jistě k podivu, ale vysvětlení tamních hasičů je prosté. V jednoduchosti je síla a ta kabina… Spoustu těchto automobilů můžete stále vídávat v zemích bývalého socialistického bloku, jejich dodávky tehdy zajišťovala RVHP.

Zde máte odkaz na článek o hasičském podvozku Liaz 6×4, který byl vyroben pro Pakistán.


Hynek Obroučka a Václav Porkát

Foto: Hynek Obroučka, Petr Svoboda, Branislav Petrovič – HaZZ MPZ Bratislava, Hateco, Karosa, www.liaztrucks.com, Václav Porkát a web
Sdílet