Čtvrtek 23. listopadu 2017, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner DrägerCZ 970

Požáry ze svařování

Svářečské práce jsou častou příčinou požárů Jak tomu zabránit? Ilustrační foto:R.Půta HZS Praha

„Svařování, jímž se rozumí tepelné spojování, drážkování a tepelné dělení kovových i nekovových materiálů, pokud jsou prováděny

* Otevřeným plamenem
* Elektrickým obloukem
* Plazmou
* Elektrickým odporem
* Laserem
* Třením
* Aluminotermickým svařováním

jakož i používáním

* Elektrických pájedel a
* Benzinových pájecích lamp…“

Graf (viz fotogalerie) je ze statistiky HZS ČR resp.HZS hl.m.Prahy a definice z platné vyhlášky ministerstva vnitra č.87/00 Sb. kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování (a nahřívání živic). I když tendence křivek podílu svářečských prací má klesající tendenci, nemusí to být nutně důvod k oslavám, protože – jak bude zřejmé z dalšího textu – jsou ještě jiné údaje o požárech, iniciovaných některým ze zdrojů uvedených v definici.

Jestliže je zřejmý pokles počtu a tím i podílu „svářečských“ požárů, pak velice negativním rysem je nárůst usmrcených osob v posledních dvou letech. Hmotné škody jsou nestandardním ukazatelem, který ovlivňuje řada okolností – počínaje dobou od zpozorování k zavolání hasičské jednotky a skutečnou hodnotou napadeného objektu konče. I počet zraněných je dosti proměnlivý a je patrně ovlivněn i okolností leckdy neprováděného školení nebo provádění svářečských prací bez oprávnění. U řady případů figurují jako zranění i hasiči, na které mohou působit až průvodní jevy požáru,jako například vyčerpávající práce ve značně horkém prostředí

Legislativa

Jako nezbytnou součást základních informací považuji pravidla hry, která určuje legislativa, zákony počínaje, vyhláškami a některými technickými normami konče. Je proto na místě takové právní předpisy připomenout:

Především to je zákon o požární ochraně číslo 133/85 Sb., jehož úplné znění je ve Sbírce zákonů pod číslem 67/01 Sb. (dále jen zákon). Všech bez rozdílu se týká § 1, odstavec (2), který ukládá každému povinnostpočínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek.

V dalších ustanoveních novelizovaného zákona jsou stanoveny povinnosti právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických osob. I relativně malá firma je právnickou osobou a vztahuje se na ní povinnost zabezpečovat plnění povinností vyplývajících pro ni ze zákona o požární ochraně a všech navazujících " předpisů o požární ochraně". Zejména pak, jestliže ona firma (ale také podnikající jedinec) provozuje činnost určenou v § 4 zákona jako činnost se zvýšeným neřku-li s vysokým požárním nebezpečím.

Za zvýšené požární nebezpečí se považuje:

dle §4, odst.(2) písm.b) činnosti, při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších) se součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové plyny s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku (spočtěte si objem svých lahví)

dle téhož §, písm.f) pak činnosti, při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu s výjimkou topidel. (Řezání nebo sváření u hořlavých konstrukcí budov nebo sice ocelových konstrukcí, ale nad hromadou vysypaného odpadu uvedené podmínky splňuje!)

dle téhož §, písm. h) také činnosti ve stavbách pro shromažďování většího množství osob, ve stavbách pro obchod, ve stavbách ubytovacích zařízení a ve stavbách, určených pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace (např.pro děti do 7 let věku, ale i nemocnice a domy pro seniory)

A svařování ve výškových budovách (tj. budova o více než 15 podlažích nebo nad 45 metrů výšky) nebo v podzemí, kde se může současně vyskytovat 200 a více osob už může být považována za činnost s vysokým požárním nebezpečím!

Pro takové činnosti ukládá zákon další opatření a povinnosti. Povinnosti jsou uloženy ale také fyzickým osobám v § 17 odst (1), který specifikuje povinnosti z již citovaného §1, ale je tam také odstavec (3), který zapovídá v písm.b) provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy ( to jsou ty sousedské výpomoci bez průkazu nebo s průkazem prošlým).

A už jsme se dostali k zvláštnímu předpisu, kterým je vyhláška č.87/2000 Sb. a kterou (patrně) všichni znáte. S definicí, vysvětlující co je předmětem té vyhlášky jste se již seznámili. Další povinnosti (při požárně nebezpečných pracích nemáte moc práv, ale za to hodně povinností) určují její paragrafy, z nichž jen k oblasti zahájení, provádění a skončení sváření připojuji poznatky hasičů, ke kterým dospěli v každodenní praxi:

§ 2 (co se čím rozumí)

– písm.c) prostor s nebezpečím požáru
takovým prostorem může být i na stavbě vytvořené smetiště (zvící několika nákladních aut) ze stavebního odpadu, nebezpečným prostorem je tehdy, jestli je nad ním například budovaná ocelová konstrukce stavby, obsypaná pracujícími svářeči

– písm.d) přilehlý prostor
je to opravdu pod, nad a vedle, přičemž „vedle“ je třeba komora kam ústí potrubí nebo „nad“ je mezistropí, kudy vede trubka likvidovaného topení. „Pod“ je prostor několika pater pod otevřeným technologickým prostupem i když měl průřez jen 40 × 40 cm, jenže tři patra pod bodováním konstrukce el.obloukem byl polystyren (!)

§ 3 – podmínky pro zahájení svařování

* odst.(5) (opatření proti vzniku a šíření požáru)
- písm. d) vybavení hasebními prostředky
optimální jsou hasicí přístroje, jenže je ve vlastním zájmu svářeče zjistit, zda je zkontrolovaný a funkční. Na opravované střeše byl dokonce pojízdný „sněhák“ s dvěma lahvemi, jenže ke kontrolám je nikdo nechtěl spouštět kontrolorovi a tomu se nechtělo na střechu. Škoda vzniklým požárem, který mohl být v zárodku likvidován a nebyl, představovala několik milionů korun, plocha požáru byla asi 2.000 m2

- písm. f) ochlazování konstrukcí
praxe potvrdila již mnohokrát, že šíření tepla vedením nejsou báchorky, ale že učebnice a učitelé mají pravdu. Tato okolnost souvisí s prohlédnutím prostorů „vedle“ místa sváření, např. kovový nýt o průměru 10 cm, procházející nehořlavou střešní konstrukcí ovšem do dřevěného trámu, byl k upevnění nahřát tak dostatečně, že jeho teplota způsobila doutnání a později plamenné hoření střešní konstrukce jedné historické budovy v Praze

* odst.(10) (kdy se nesmí svařování zahájit)
- písm. d) svářeč na svářečském pracovišti se nemůže prokázat
tato novinka by neměla být přehlížena. Hasičským orgánům jsou už dobře známá tvrzení, že průkazy má mistr a on je zrovna v Chebu, v Praze, v Třinci nebo jinde hodně daleko. Teď by se měl každý prokázat alespoň kopií svého průkazu, přičemž nejde jen o prokazování, ale o splnění podmínky k zahájení práce (ostatně třeba podnikoví řidiči si také nenechávají řidičský průkaz u svého ředitele, že?)

§ 4 podmínky po skončení svařování

* odst. (1) (dohled po skončení svařování)
- léta letoucí platí osmihodinový dohled, nyní je jednoznačně určeno, že musí být nepřetržitý a navíc, je-li to odůvodněno, má být i delší než 8 hodin

* odst. (3) (kdy dohled být nemusí)
- na druhou stranu však vyhláška bere v potaz zabezpečovací techniku a stanovuje v písm.a) tohoto odstavce, že dohled být nemusí, jestliže je v místě sváření a v přilehlých prostorech elektrická požární signalizace a stabilní hasicí zařízení. Ta dvě silná „a " znamenají, že to musí být obojí, samo čidlo EPS požár neuhasí, na to tam musí být někdo (dohled), kdo je schopen zasáhnout

Mezi legislativní prameny patří kromě citovaných předpisů také ustanovení Českého úřadu bezpečnosti práce spolu s Českým báňským úřadem ve vyhlášce číslo 324/90 Sb. o bezpečnosti práce a technických zařízeních při stavebních pracích. Uvedená vyhláška je dosud platná, novelizována nebyla a v § 96 – natavovací zařízení na propan – butan se v odst.(1) uvádí:

* při používání ručních hořáků a natavovacích vícehořákových přístrojů musí být obsluha zařízení na propan – butan odborně způsobilá

S ohledem na definici sváření, která se dotýká i tepelného spojování i nekovových materiálů otevřeným plamenem, je třeba tento příkaz odborné způsobilosti akceptovat i v oboru izolatérství. Odbornou způsobilost v tomto směru zajišťují tzv."plynoví technici“ – bližší na inspektorátech bezpečnosti práce.

Konkrétní případy požárů, iniciovaných svářením

Podíl požárů způsobených svářeči na celkovém počtu se pohybuje kolem 1,5% , ale důsledky mohou být daleko vážnější než u jiných příčin. Co je ale nutné si uvědomit – jestliže pracuji se známým nebezpečím, které je očekávané a lze jej odvrátit, musím učinit vše proto, aby k požáru nedošlo. O tom, že se tak neděje, svědčí následující příklady dvou pražských požárů.
24.června 2001 hořelo v Praze – Uhříněvsi, kdy byla zasažena nejen střecha, ale i konstrukce výrobní haly strojírenského podniku. Na místo byla vyslána jednotka HZS hl.m.Prahy o síle 7 družstev, dále byly na místě a hasily jednotky 3 podniků a 4 dobrovolných sborů z okolí. Při dojezdu jednotek byl požár na ploše asi 100 m2 , avšak po devastaci dřevěné konstrukce ztratily stropy nosnost a zřítila se i střecha na ploše cca 2.000 m2 . Hmotná škoda byla vyčíslena v částce 2,6 mil.Kč a 3 hasiči byli při zásahu zraněni.

Jako verze vzniku požáru byl uvažován jednak vliv elektrické instalace resp.její závady nebo vliv svářečských prací. Protože v průběhu šetření vyšlo najevo, že zahraniční dělníci používali k uvolnění zrezavělých šroubů v systému vzduchotechniky, byla verze elektroinstalace vyloučena. Když jeden z dělníků ukázal na místo jejich práce a to bylo shodné se zjištěným ohniskem požáru, byla příčina potvrzena. Vlastní iniciací bylo sálavé teplo hořáku na dřevěnou konstrukci a pod tímto místem byl nalezen hasicí přístroj, kterým se dělníci patrně snažili doutnající oheň uhasit, ale s ohledem na silný vítr to bylo marné a požár se rozhořel. Bylo porušeno co se dalo, zákonem o požární ochraně počínaje a vyhláškou č.87/00 Sb. konče.

K dalšímu závažnému požáru v důsledku nedbalosti při svářečských pracích došlo 17.září 2001 v objektu bývalého provozu jatek a skladů masa v Praze – Libuši. Při zásahu 8 jednotek HZS hl.m.Prahy a 4 družstev dobrovolných hasičů bylo likvidováno plamenné hoření textilií a obuvi ve skladu, jehož okolí si „upravoval“ sám nájemce. Mimo jiné odřezával různá potrubí jednak plamenem, jednak el.obloukem, aniž by k takové práci měl oprávnění, aniž by zamezil možnému požáru třeba odklizením skladovaného zboží od stěny, kterou potrubí procházelo. Důsledkem toho byla nejenom hmotná škoda 1,775 mil.Kč, ale také 6 zraněných hasičů. Ti museli především vyhledat a zachraňovat 5 zaměstnanců, kteří v budově zůstali a potom zasahovat v rozsáhlém, nepřehledném komplexu bývalé skladovací budovy, která byla totálně zadýmená kouřem nejen ze skladovaných materiálů, ale také z izolace bývalých chlazených skladů. Dalším z negativních jevů bylo sálavé teplo, které také způsobilo zvýšenou únavu, hraničící s kolapsem organizmu. To si vlastně nájemce a samozvaný svářeč neuvědomoval. Okolnost, že se na místě pracovalo obloukem i plamenem dokládal nález obou zařízení – elektrická svářečka v hale, u níž hořelo, souprava byla i s neodmontovaným hořákem před hasiči vyvezena v průběhu požáru za objekt, kde jí našel policista. Při šetření okolností požáru bylo shledáno, že nejen nájemce pracoval proti předpisům, ale požární ochrana v podniku nebyla vůbec nijak organizována, natožpak řízena. K podezření na trestný čin svářeče se vyjádří soud, nečinnost vedení podniku ohodnotily hasičské orgány ve správním řízení.

Autor:pplk.V.Hladík ředitel odboru zjišťování příčin požárů.
Zdroj.HZS hl.m.Prahy
Sdílet
Banner Partner & VIP: Pavliš a Hartmann 970x150 OK