Pondělí 18. unora 2019, od 07:00 bude sloužit směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner DrägerCZ 970

1929: Rudé nebe nad Prahou, těžký sníh a velké mrazy – náročné období zaměstnalo pražské hasiče

Deník Národní listy ze 13. ledna 1929 sděloval čtenářům, že pražský hasičský sbor likvidoval minulou noc 14 požárů. Hořelo skoro vše, garáž, byt, hořelo i v sušárně břevnovské továrny na nábytek.

To byl však jen zlomek toho, co třeskutá zima před více než 70 lety pražským hasičům přinesla.

Nejzávažnější noční požár vypukl v časných ranních hodinách. Přesně v 5:04 hod. 13. ledna 1929 byli přivoláni hasiči z několika stanic k požáru střechy známého podolského porodnického sanatoria na Rašínově nábřeží. První se na místo dostavily čety z ústřední stanice v Sokolské ulici, ale v době jejich příjezdu byla střecha již v plamenech.

Zcela byl zachvácen půdní prostor. Vzhledem k tomu, že bylo sanatorium plně obsazeno, museli pracovat hasiči obzvláště rychle. Ani se nechce věřit, že pacienti do poslední chvíle netušili, co se jim vlastně nad hlavami odehrává. Dochované fotografie svědčí o rozsahu požáru. Trval přes dvě hodiny, než byl úplně udolán.

Ve vypjatých lednových dnech roku 1929 byl vrchní požární rada Oldřich Uher nemocen, takže informace z tohoto zásahu dostával alespoň po telefonu. Pravděpodobnou příčinou požáru střechy sanatoria byla závada na komínovém tělese.

A proč byl požár tak rozsáhlý?

Bývá zlozvykem odložit na půdu vše nepotřebné. K tomu přičtěme poškozený komín… a neštěstí je hotové. I dnes běhá hasičům mráz po zádech, když vidí, co vše půdy či sklepy ukrývají.


První dva měsíce roku 1929 sužovaly Evropu tuhé mrazy. Dodnes žijí pamětníci nejnižší teploty, která kdy byla na našem území naměřena, a to v Českých Budějovicích – více než 40 stupňů mrazu! Nejen sníh a mráz ničil evropské země, byly to i požáry, které se nevyhnuly ani Praze.

Zcela bezkonkurenčně nejhorším byl požár skladu modelů Českomoravské Kolben – Daněk. V neděli 17. února kolem půl jedenácté dopoledne obdržela ústřední stanice telefonickou zprávu o vznikajícím požáru v Libni. K případu vyjelo několik stanic. Hned první čety poznaly, že je zle, velmi zle.

Celá modelárna se třemi přilehlými budovami už byla v jednom plameni. Kolem pobíhali členové závodního hasičského sboru, jejichž tváře poznamenalo ohromné zděšení. Navíc v hydrantech byl tak slabý tlak, že se nedalo vůbec hasit. V prvních chvílích se místní snažili použít ruční přístroje, ale byla to marnost nad marnost.

První starostí profesionálů bylo obstarat co nejvíce vody vlastními silami. Vodárny tlak v hydrantové síti nezvýšily, takže musela nastoupit výkonná čerpala hasičů. Ani v tom se však spása nenašla, a tak plameny dokonaly dílo zkázy. Obrovským žárem došlo ke zřícení nosných pilířů budov a vše bylo pohřbeno pod rozvalinami. Plamenům podlehly všechny modely výrobků, které kdy podnik vyráběl, požárem byli přímo ohroženi samotní zaměstnanci ČKD.

Vedení firmy tehdy uklidňovalo veřejnost sdělením, že škody nejsou zdaleka tak velké, jak prezentuje některý tisk. Dokonce byl požár považován za lokální záležitost. Podle hasičů však byla skutečnost poněkud jiná – došlo k obrovským materiálním škodám.

Ještě třetí den po ohni na spáleništi pilně pracovalo družstvo hasičů ze Sokolské a likvidovalo skrytá ložiska požáru. Na místě neštěstí se v asistenční službě vystřídali ještě kolegové z Libně, Střešovic a Smíchova.


A nyní k dalšímu případu. Na pražském Výstavišti se v roce 1898 najednou objevila dřevěná stavba, skrývající poslední dílo malíře Luďka Marolda. V té době malíř sice spal svůj věčný sen, ale o vytvoření panoramatického obrazu bitvy u Lipan (30. 5. 1434) se postarali jeho spolupracovníci.

Přizván byl krajinář Jansa, koně namaloval specialista Vacátko, plastiku terénu vytvořil Karel Štapfer. Ke spolupráci byli ještě přizváni malíři Rašek a Hilšer. Ti všichni spojili své síly, aby vytvořili ojedinělé dílo. Pro ochranu panoramatického díla byla postavena zvláštní stavba, a to těsně u vstupu do Stromovky.

Posuňme se však do pondělí 25. února roku 1929. Hodiny ukazovaly 12:45. Když se náhle v konstrukci stavby ozval podezřelý praskot a krátce na to vše zmizelo ve zvířeném sněhu a prachu. Celá Evropa v té době byla pod příkrovem sněhu a mrazy dosahovaly polárních hodnot.

Tak i v Praze byla střecha Maroldova panoramatu pod silnou sněhovou vrstvou, jejíž váha vykonala své. Obyvatelé okolních domů i náhodní chodci mysleli v první chvíli, že budova hoří.

Když sníh a prach klesl, objevilo se dílo zkázy. Z celého objektu zůstala jen jedna stěna, vše ostatní se složilo jako domek z karet. Nad troskami seděla střecha jako bílá čepice. Hasičská četa ze střešovické stanice přijela jako první a záchranné akce byly řízeny přímo vrchním požárním radou Uhrem, velitelem Patetlem a cvičitelem Josrem.

Hasiči se snažili vytáhnout z trosek vše, co se ještě zachránit dalo, ale moc toho nezůstalo. Plátno bylo zčásti potrhané, zbytek zavalily trosky. Figuríny a další vybavení panoramatu bylo pokryto vrstvou letitého prachu, sněhem a zpřelámanými prkny a trámy.

Hasiči alespoň zabezpečili jedinou stojící stěnu před zřícením. Bylo to nutné, neboť kolem Maroldových „Lipan“ se totiž chodilo do Stromovky. Zhroucením stavby byla dokonce poškozena i restaurace na Výstavišti, na kterou trosky také dopadly.

Ten rok nám dala zima pořádně zabrat. Tyto případy jsou pouhým zlomkem toho, s čím se museli hasiči potýkat.

npor.Milan Krchov
bývalý archivář pražských hasičů

Foto: Archiv HZS hl. m. Prahy – snímky pořízeny při požáru ve skladišti modelů, truhlárny, slévárny a dřevěného materiálu v Česko-moravské továrně 17. 2. 1929

Sdílet
Banner MIBAG_2012 OK