ÚVAHA: Google Glass u hasičů? Mokrý sen technologických nadšenců, v zásahové činnosti jsou nevyužitelné

Posledních pár dní se hitem stalo video představující budoucnost hasičského řemesla, další milník v těžké práci zasahujících hasičů a zároveň nikdy neutuchající naděje, že jednou bude líp. Jenže, pokud pomineme tzv. „hype“, je tomu opravdu tak?

Spousta článků, už i na českém internetu (umně a bleskově opsaných ze zahraničních webů) v podstatě neříká nic jiného, než „podívejte se na video, jak je to super!“ a všichni slepě opakují: „Podívejte se na video, jak je to super!“

Hasič sedící u stolu a vybíhající na požár budovy v 3656 Miller Ave, jedoucí po tyči k hasičskému vozidlu. Dozajista efektní ukázka technologie pro běžné, nic netušící lidi.

Ale zamysleme se, opravdu hasič potřebuje právě tohle? V čem je daná situace výhodnější, než když z repráku na stanici zní to samé, tedy: „Požár nízké budovy, Miller Ave, 3656?“ Člověk má bohužel omezený počet smyslů a aby hasič doběhl od stolu / z postele k cisterně, potřebuje hlavně zrak. Sluch pak může sloužit pro vjem dalších informací, tedy informací o zásahu.

A to nepočítáme, že aby všechno fungovalo „bez zvuku“ (proč?) museli by mít všichni hasiši na stanici brýle 24/7.

Záběr plynule přechází do akce, před tím, než hasič vběhne do „budovy“ vyžádá si pomocí jednoduchého příkazu „ok glass, show the foorplan“ plánek místa.

V kolika případech by hasičům „online“ plánek místa byl reálně k užitku? Hasič má při zásahu spoustu jiných starostí, než mít plochu před očima zabranou plánkem, kterému se stejně nemůže věnovat. Tohle není jako v hrách, kdy hlavnímu hrdinovi nad hlavou visí kolečko s mapou a jsou na něm vyznačeny zájmové body, hořící objekty a prostitutky stojící na rohu.

A zadruhé, dokážete si představit, mít pod poškrábanými maskami ještě nasazené Google Glass? A udržovat je tak, aby byly přesně v zorném poli? To je opravdu to poslední, na co má hasič při zásahu reálně čas. Termokamera je mnohem větším a reálnějším pomocníkem.

Následuje další střih, hasiči stojí u nehody a po příkazu „ok glass, show extraction diagram“ se (zřejmě velitel zásahu) objeví plánek auta.

Na první pohled efektní, na ten druhý si ale všímáme toho, že kromě velitele je kolem spousta kolegů. Jak už to tak u zásahu bývá, každý má na starosti něco, část jednotky vyprošťuje, část se stará o zraněné, část odpojuje baterie… Není to jednoduché.

A pokud by dotyčný obrázek viděl pouze velitel zásahu, je to v podstatě k ničemu. Nemá čas na to, aby vysvětloval, kde se baterie v autě nachází, protože on to vidí. Stejně tak nemá čas stále běhat kolem dokola a podle plánku automobilu instruovat ostatní.

Opět skoro pomíjíme tu variantu, že všichni musí mít brýle nasazené (což je v případě použití štítu u přilby jistě ne zrovna pohodlné).

A poslední záběr už je jak z akčního amerického filmu, řidič cisterny řvoucí na nasazené brýle „ukaž hydrant“.

To snad nepotřebuje ani komentář. Ještě lze přimhouřit oči při případné navigaci v očích řidiče, jenže jak je z praxe známé, navigace k místo zásahu bývá týmová práce („tudy neprojedeme“, „támhle doprava“, k tomu ještě instrukce od operačního z vysílačky), což je však v případě toho, že navigaci vidí řidič ve svém oku, dost naivní představa.

Nechápejte tuhle úvahu špatně. Budoucnost efektivity a správnosti zásahu je u hasičů skrytá v technologiích, stejně jako v armádě nebo jinde. Ale Google Glass? To není správná cesta, o tom jsou přesvědčení snad jen „geeci“ ve svých nočních snech. Snad bude stačit závěrem říci, že veškerá funkčnost brýlí vyžaduje internet…

Zkuste si například prohlédnout koncept helmy C-Thru. To je ta správná cesta a budoucnost.