Sobota 20. dubna 2024, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Fotoreportáž našeho čtenáře u kolegů v sousedním Německu

Dne 4. 8. 2007 jsem se vypravil do Německa, abych si vyfotil stanici dobrovolných hasičů do Marktredwitzu. Bohužel jsem nic neměl domluvené, a tak jsm zjistil, že se na stanici nikdo nenachází. Čekal jsem tam asi hodinu a furt nic.

Nevěšel hlavu a v městě jsem vyhledal policejní stanici, kde mě přivítal usměvavý policista a ptal se, co mne trápí. Svěřil jsem se mu, že jsem až z Prahy a že bych si chtěl vyfotit hasičskou stanici. Usmál se a řekl, že udělá vše, co půjde, aby mi pomohl. Telefonoval asi čtvrt hodiny a pak přišel a řekl, že velitel stanice je na své chatě za městem. Zavolal tedy nějakému strojníkovi, který přislíbil, že se ve dvanáct hodin dostaví na stanici. Dorazil jsem opět na hasičskou stanici, kde na mne čekalo asi osm hasičů. Dobrovolní hasiči v Marktredwitzu mají k dispozici 13 vozidel, mezi nimiž je i pár nádherných veteránů. S pár vozy mi vyjeli před budovu, abych pořídil kvalitní fotografie. Jako první výjezdové vozidlo slouží Mercedes Ateco od firmy Rosenbauer: Toto vozidlo je staré asi přes rok a stále září novotou. Dále mě na stanici zaujaly vozy Mercedes a Man: Jsou to vozy na likvidaci chemických havárií, mají vlastní dekontaminační linky a vše, co je potřeba k dekontaminaci, „všichni známe". Když už jsem si myslil, že mě na stanici nemůže nic překvapit, tak mě tamní hasiči vzali do svého muzea, kde byly opravdu vzácné kousky (staré uniformy, modely aut, dýchací přístroje a masky, odznaky, koňky a požární stříkačky). Nakonec mě provedli zázemím stanice, kde jsem spatřil dokonce i výcvikový polygon, který mají např. hasiči u nás v Praze na letišti v Ruzyni. V Německu se opravdu na zázemí hasičů nešetří a mohou mít vlastně cokoliv, na co si vzpomenou. Dále mě zaujala sušárna hadic, kde hasiči mokré hadice pouze položili na pohyblivý pás, ten hadice umyl a pověsil do sušárny. Potom se se mnou všichni rozloučili a dali mi několik propagačních materiálů, mezi nimiž nechyběla ani dvousetstránková kniha o tomto sboru. Jsem vděčný, že mi tato návštěva byla umožněna.

Josef Rychlý

-wej-
Sdílet