Neděle 24. června 2018, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner mototruck OK

Skandinavske listy – 0/2007

Timto se Vam dostava do rukou nulte cislo Skandinavskych listu. Skandinavske listy budou novou pravidelnou rubrikou zde na Pozarech.cz. Jak nazev napovida, budou prinaset zpravy ze zivota hasicu a zachranaru ze Skandinavie – Svedska, Norska a Danska – a prilezitostne i Finska a Islandu.

Cilem je zprostredkovat deni, zkusenosti, novinky, a aktualni temata ze zivota Skandinavskych hasicu a zachranaru ve forme kratsich zprav. Tyto zpravicky budou vychazet z monitoringu odborneho tisku, materialu publikovanych statnimi urady a zajmovyni sdruzenimi, tak i z odbornych konferenci. Skandinavske listy budou vychazet trikrat az ctyrikrat do roka (zima, jaro, leto a podzim) a v kazdem cisle naleznete pet az sest ruznych temat.

Problemy se zharstvim mladistvych

Svedsko trapi poslednich nekolik let problem zharstvi. Dle statistik je kazdy treti pozar umyslne zalozen. Za 60 % umyslene zalozenych pozaru jsou zodpovedne deti a mladistvi. Skoly a skolky jsou nejvicemi postizeny temito pozary. Napriklad od roku 1996 doslo k narustu poctu umyslne zalozenych pozaru skolek o 35%. Prikladem je obec Skövde, kde bylo behem jednoho mesice na podzim roku 2006 umyslne zapaleno pet skolek. U skol je situace jeste horsi. V roce 2006 horelo v 505 skolach. Jinymi slovy ve Svedsku dochazi kazdy den k minimalne jednomu pozaru skoly, z nichz je dle statistik 50% jasnym pripadem zharstvi. V soucasne dobe probiha celonarodni diskuse na toto tema. Mezitim vlna zharstvi pokracuje. V srpnu 2007 bylo pouze v Göteborgu behem jednoho jedineho tydne umyslne zapaleno pet skol.

Sirenen 8/2006, Swedish Fire Protection Association, Swedish Rescue Service Agency (Statistika zasahu 2006), Göteborgs Posten.

RZA se opet vraci ….aslepon tedy ve Skandinavii

V 60-tych a 70-tych letech byly RZA beznym jevem na hasicskych stanicich v Dansku a Svedsku. V prubehu 90-let, diky zvysujicimu se vykonu a zlepsujicim se jizdnim vlastnostem velkych CAS, RZA prakticky vymizely. Behem poslednich nekolika let se ale RZA zacaly opet vracet. Duvodem jsou vetsi pozadavky na flexibilitu jednotek, nedostatek hasicu s ridicskym opravnenim sk. C, dlouhe dojezdove casy, tak i snizovani stavu a nasazovani pouze zredukovanych druzstev. Soucasna RZA se znaci pouzitim modernich technologii, zejmena pak v pripade Danska. Ve Svedskych RZA prevlada hasici zarizeni Cobra, v Dansku pak vysokotlaka has. zarizeni v oblasti 20–25 MPa. Nadrze na vodu byvaji v rozsahu 200–600 l umoznujici neprerusovane haseni az po dobu 30 min. v zavislosti na hasicim zarizeni. U nekterych RZA je mozne nasadit i penu. Z jinych technologii stoji za zminku termo-kamery (i v montazi na prilbe), kombinovane vyprostovaci zarizeni, mobilni ”wearable” PC umoznujici se pripojit ke Crash Card system, apod. V poslednich nekolika letech bylo porizeno okolo 50 kusu takovychto RZA. Jejich prumerna cena se pohybuje od 2.5 do 3 mil. Kc. Vzhledem ke zvysujicimu se poctu novych RZA zahajila Swedish Rescue Service Agency projekt zamerujici se na vyvoj a standartizaci teto nove generace RZA pod nazvem “ofenzivni jednotka BAS-5”. Tento typ jednotky je vyvijen pro nasazeni u situaci jak zdravotnickeho razu, prvotniho zasahu u pozaru, dopravnich nehod, zachrany osob na vodni hladine, tak i podporu operacniho rizeni (pruzkumna jednotka). V ramci tohoto projektu se vytvari i nove takticke postupy a zkousi technologie, jez umoznuji efektivni nasazeni posadek 1+1 a to jak muz/muz, muz/zena tak i zena/zena.

Bi-lagan 1/2007, Sirenen 6/2006, Sirenen 1/2005, Swedish Rescue Service Agency.

Norske a Svedske HZS zkousi alternativni metody vyprostovani osob

Casopis Sirenen se behen poslednich dvou let nekolikrat vracel k tematu alternativnich postupu pri vyprostovani osob u DN. Jednim z nich je postup pouzivany u Norskych HZS, kdy jsou vozidla nebo jejich casti od sebe nasilne odtrzeny. Jedna se v podstate o drivejsi postup pred nastupem vyprostovacich zarizeni. V prvotni fazi jsou prestrizeny A-sloupky a nasledne jsou vozidla ci jejich casti odtrzeny pomoci navijaku na zasahovych vozidlech HZS stojich na protichudnych stranach priblizne 20 m od mista nehody. Norske HZS jiz takovymto zpusobem ”roztrzhly” pres 600 vozidel. Dle Norskych HZS a ZZS, se timto zpusobem usetri mezi 10 az 20 minutami. Ve Svedsku je ale tento postup vniman jako velmi kontroverzni. Casopis Sirenen zminuje v teto souvislosti alternativni zpusob. Svedsky HZS Falkenberg vyvinul postup, kdy jsou casti vozidla od sebe odtrzeny pomoci velkych rozpinaku, a to jak horizontalne, tak vertikalne. Zejmena je pak zminovan postup, kdy je vozdilo roztazeno vertikalne pomoci velkeho rozpinaku umistenym mezi strechu a zadni sedadla (postup muze byt doplnen prestrizenim C-sloupku). HZS Falkenberg dnes pouziva vice mene pouze tento postup a dle jeho zkusenosti se diky teto metode snizil jejich prumerny cas vyprostovani z 25 min. na 15–16 min.

Sirenen 2/2005, Sirenen 1/2007.

Utoky na zachranare nejsou pouze ceskym fenomenem

Problem napadani zachranaru neni problem, ktery by trapil pouze Cesko. Dansko a Svedsko celi podobnemu problemu. Oproti Cesku se nejedna o excesy jednotlivych osob v opilosti, ale o utoky skupinami a gangy mladistvych. Nejproblematictejsi jsou predmesti Kodane, Malmö, Göteborgu a Stockholmu. Prikladem konfrontaci je blokovani cesty zasahovym vozidlum, hazeni vajec, kameni a lahvi na zasahujici a jejich vozidla, v extremnich pripadech ostrelovani vzduchovou pistoli. V nekterych pripadech dochazi az k takovemu vyhroceni, ze zasahujici jsou nuceni prerusit zasah, ci dokonce opustit misto zasahu dokud policie nedostane situaci pod kontrolu. Jednim z poslednich pripadu je napadeni posadky ZZS ve Svedskem meste Sundsvall letos v srpnu. Sanita ZZS, jez prijizdela k nahlasenemu pripadu mlade zeny s dychacimi problemy, byla obliklicena gangen, jez zacal kopat do vozidla, rozbil predni sklo a skakal po predni kapote. Utocnikum se podarilo i castecne vniknout do kabiny a ukrast rucni radio stanici. Posadce se nakonec podarilo s jejim vozdilem dostat z obkliceni do bezpeci. ZZS se opet vydala k nahlasenemu pripadu az za asistence policie.
Svenska Dagbladet, Dagens Nyheter, Samverkan 112, Ambulansforum, BeredskabsInfo.dk.

Vetrne elektrarny a jejich pozarni bezpecnost

Vetrne elektrarny se stavaji beznym koloritem dnesni krajiny. Kdo nekdy cestoval po Dansku nebo severnim Nemecku nemohl minout cele ”parky” vetrnych elektraren. Casopis Brand & Sikring se venuje tematu jejich pozarni bezpecnosti v jednom ze svych cisel. V dnesni dobe jsou vetrne elektrarny vice mene standartne vybaveny detektory a pozarni signalizaci. Toto, dle autoru, ma ale v praxi velmi omezeny dopad z hlediska zachrany hodnot u techto elektraren. V pripade pozaru dochazi prakticky vzdy k jejich uplnemu zniceni, nebot moznosti HZS jak ucinne celit jejich pozarum jsou velmi omezene. Toto ale neni nejvetsi problem, kteremu HZS celi. Dnesni vetrne elektrarny jsou az 100 m vysoke a jejich rotorove listy odpovidaji svou velikosti kridlum dopravnich letadel. Pokud dojde ke vzniku pozaru v dobe udrzby, je extremne obtizne jakymkoliv zpusoben evakuovat personal provadejici udrzbu. Mimo samotnou konstrukci elektrarny je to zejmena mnozstvi hydraulickeho oleje v transformatoru a moznost jeho exploze, jez je nejvetsim rizikem. Riziko zriceni horici elektrarny je rovnez nezanedbatelne. Clanek zminuje instalaci automatickych hasebnich zarizeni pouzivajicich vodni mlhu, jakozto jedno z mala moznych reseni. Vyhodou vodni mlhy je v tomto pripade jednak absorbce tepla, vnikani do vsech prostor strojovny a jeji ochlazovani. Samotne reseni a installace takovychto zarizeni, ale neni jednoducha z duvodu ztisnenych prostor strojovny, neustale vlhkosti a znacneho rozsahu provoznich teplot. Vzhledem k celosvetovemu rozsireni vetrnych elektraren autori zduraznuji potrebu dalsiho vyzkumu a vyvoje automatickych hasicich zarizeni pro takoveto typy elektraren.

Brand & Sikring 1/2007.

Falesny velitel …tentokrat ale v Anglii

Udalost, ktera neunikla vetsine hasicskych casopisu ve Skandinavii, je falesny velitel, jenz ridil zachranne prace pri letosnich povodnich v Anglii. Muz, jenz se vydaval za veliciho dustojnika z Liverpoolu, prijel na misto udalosti ve voze s magnetickym modrym majakem a ukradenou uniformou veliciho dustojnika z hasicskeho muzea. Po cele ctyri dny velel muzstvum, zadaval jim ukoly a sam se podilel na zachrannych pracich. Mimojine poslal jedinou dostupnou CAS v oblasti, kde se nachazel, k cerpani vody ze zatopene hospody. K jeho odhaleni doslo az pote co ho v jednom televiznim vysilani poznal policista z mista jeho bydliste. Muz celi v soucasne dobe nekolika obvinenim a ceka na soudni preliceni.

Sirenen 5/2007, BeredskapsInfo.dk, BBC, Times.

Pro Pozary.cz Jirka Trnka

-wap-
Sdílet
Banner VIP: Vochoc 970x150 OK