WPFG 2011: Den šestý – další medaile a zmatky

Je to stále stejná písnička, která hraje ze všech stran. Hry jsou špatně koordinované, sportovci nic neví, online výsledkové listiny nefungují, interní napodobenina facebooku pro sportovce je úplně k ničemu a za všechno prý může hurikán Irene.

Rozladěná nálada je cítit na každém kroku. My jsme se dnes (v úterý) rozdělili na dvě skupiny, protože na ostrově Randall Island probíhala „královská“ disciplína – TFA, zde zvaná jako Ultimate Firefighter. Zároveň v akreditačním centru probíhaly silové sporty, futsal a finále v jedné z kategorií veslování.

Ultimátní fajrfajtři byli na ostrov nahnáni v 06:30, ještě v 08:30 však nebylo jasné vůbec nic. Kdo přišel později, rozhodně neprohloupil. My, zvyklí na (velmi) vysokou úroveň podobných českých závodů, přirovnáváme organizaci a průběh zdejšího TFA k „hraní si na hasiče před ázerbajdžánskou školkou“.

Čtyři disciplíny – podrobně vysvětlené ve videu – každá část v jiný čas, s přestávkami. Že by to hasiči měli zvládnout v kuse? Ale kdepak, dle neověřených informací zdejší hasiči potřebují přestávky, protože jinak je to moc náročné.

Z finále veslování dvojic jsme se museli bohužel přesunout do billiard klubu, abychom natočili rozhovor se včera stříbrnou Evou. Jakmile budeme vědět jakékoliv přesné výsledky, nebojte se, že si je necháme pro sebe. V současné době (48 hodin po ukončení atletiky) jsou v systému zaneseny pouze výsledky „šipek“.

DOPLNĚNÍ: Obdrželi jsme výsledky od sportovců:

Veslování

• 3. místo – Mirek Šín a Roman Viej (závod dvojic)

Ultimate Firefighter

• 1. místo – Roman Viej (Senior A)
• 2. místo – Vladimír Vysocký (Grand Master A)
• 2. místo – Josef Vlk (Master)
• 3. místo – Josef Nečas (Senior B)
• 5. místo – Jaromír Barcuch (Grand Master B)
• 6. místo – Josef Kroupa (Senior B)

Pokud to vypadá, že si stále jen stěžujeme a nesnažíme se, není tomu tak. My se snažíme seč to jde, ale pokud nám i sám sportovec řekne „dozvěděl jsem se to tři hodiny před začátkem“, tak je jednoduše něco velmi, velmi špatně.

E-mailový kontakt pro novináře zůstává bez odezvy již dlouho, organizátoři na místech se snaží vyjít vstříc, ale sami přiznávají: „já nevím, mě se neptejte, já sám se musím zeptat šéfa“.

Plán na zítra nemáme, protože prozatím všechny naše plány selhaly a pokud někde vidíme českou vlajku na dresu, jednoduše jdeme pozdravit…

Na závěr snad jednoduchý překlad příspěvku Dana Smithe z facebookové stránky her:

Jako 23letému studujícímu automechanikovi mi 11. září 2001 změnilo život. 2. října 2009 jsem se stal hasičem – co jiného můžu udělat pro vyjádření pocty těm, kteří tehdy padli, než zúčastnit se nyní, po deseti letech, hasičských her.

Strávil jsem dlouhých osm měsíců přípravou, utratil jsem 2500 dolarů za přípravu, abych tento sen učinil skutečným. Jenže jedno krásné sobotní ráno organizátoři oznámili, že běh do schodů, moje jediná disciplína, je zrušen. V pondělí jsem odjel domů.

V úterý organizátoři oznámili, že běh zrušen vlastně není, nalezli náhradní místo a závod se uskuteční. Já už se bohužel vrátit nemohu. Neplivu na organizátory, situace po hurikánu mohla být jistě horší. Nicméně po mnoha výstrahách, evakuacích a dalších opatřeních sem dorazil jen déśť…

Nechci brečet nad rozlitým mlékem, ale mohlo to skončit jinak… Lépe.

To je tedy jeden z příběhů, příběh hasiče. Takových zde dnes nalezneme více jak 15.000.