Sobota 20. července 2019, od 07:00 bude sloužit směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner Stimax.cz 970

Požáry kulturních památek se nevyhýbají ani České republice, hasiči vyvíjí speciální dokumentační aplikaci

Za posledních 10 let (2009 – 2018) došlo na území České republiky k 133 požárům historických památek a škoda u těchto objektů je vždy velmi vysoká.

Nejčastější příčinou vzniku požárů v památkových objektech jsou nedbalost, technické závady, vadné komíny a úmyslné zapálení. Jako velmi rizikové hodnotíme provádění oprav, rekonstrukcí, filmařské práce v prostorách kulturních památek.

Podíváme-li se do minulosti, ničivé požáry mají za následek ztrátu mnoha významných historických památek. Navíc, pokud historický objekt vyhoří, ztratíme nejen hmotnou stránku, ale především duchovní odkaz, který má být předáván z generace na generaci.

Pokud si již další generace nebudou moci prohlédnout vzácné nástěnné malby, fresky nebo obrazy, přijdou tak o důležitou část historického odkazu. Chránit totiž musíme prostřednictvím hmotných památek i jejich vnitřní smysl a duchovní rozměr.

V době, kdy byly tyto objekty stavěny, nikdo na požární bezpečnost nemyslel. Konstrukčně památky neodpovídají dnešním normám. Stavební prvky, zejména střechy, jsou často z hořlavého materiálu, stavby jsou strmé, věže jsou vysoké a není možno se k nim dostat. Většinou také zcela chybí jakékoliv protipožární zabezpečení.

A právě možnostmi protipožárního zabezpečení se hasiči spolu s památkáři a vlastníky, případně nájemci nebo provozovateli hradů a zámků intenzivně zabývají. A nejde jim pouze o to, aby protipožární opatření a zařízení bylo funkční, řeší i to, jak by vše mělo vypadat.

Nejen účelná a účinná, ale i citlivá a estetická. Přesně taková by z hlediska hasičů a památkářů měla být požární ochrana kulturního dědictví,

říká plk. Ing Květoslava Skalská, ředitelka odboru prevence, MV – generální ředitelství HZS ČR.

Když už hoří, je to oříšek

Pokud již k požáru památkového objektu dojde, bývá to pro hasiče složitý oříšek. Potíže při hašení požáru památkových objektů vyplývají z jejich charakteru. Pokud si představíme například hrad.

Stojí na kopci, v obtížně přístupném terénu, kolem něj je mnoho porostu, na který se požár velmi snadno rozšíří. Na takové místo často není možné dostat se s těžkou hasičskou technikou. V zimě pak bývá terén zcela nepřístupný.

Na místo není možné dojet například ani s cisternou. Přitom právě v takovýchto objektech chybí zdroj vody k hašení a voda se musí zajistit dálkovou dopravou někdy i několik kilometrů.

Spolupráce s Národním památkovým ústavem

Tato znepokojivá situace vedla již v roce 2010 k zahájení spolupráce mezi Národním památkovým ústavem (NPÚ) a HZS ČR, která si klade za cíl lepší ochranu památek z hlediska požární bezpečnosti.

Spolupráce byly navázána také s Ministerstvem kultury, se kterým byla uzavřena Dohoda o spolupráci na začátku roku 2019. Tato dohoda obsahuje konkrétní objekty, které budou tento rok podrobně zhodnoceny z hlediska požární ochrany.

Jedním ze základních výstupů monitoringu požárního rizika na památkových objektech bylo, že toto riziko je zde velmi vysoké. Roli hraje složitý a členitý charakter stavby, množství uchovávaných předmětů z hořlavého materiálu, nepřístupnost objektů pro požární techniku, nedostatek hasiva a další.

Základním úkolem tedy je, minimalizovat rozvoj požáru, jeho šíření a snížení škod v takovémto objektu. Nejefektivnější způsob je instalace moderního protipožárního vybavení, jako jsou elektronické požární signalizace, protipožární dveře, okna, stabilní hasicí zařízení apod.

Do popředí se v posledních letech dostává i estetické provedení těchto prvků požární ochrany. Již samotná instalace požární signalizace, stabilních hasicích zařízení a dalších prvků požární ochrany je v historických objektech velmi obtížná, a pokud je realizována necitlivě a nepromyšleně, působí pak v interiérech rušivě, neesteticky a v horším případě může způsobit i nedozírné materiální a historické škody.

Od samého počátku byli proto do spolupráce zapojeni i výrobci protipožární techniky, která má být navrhována tak, aby plnila svůj účel, ale zároveň nenarušila umělecký ráz památky.

Zachování celosvětového, národního či regionálního dědictví od ničivého ohně by mělo být považováno za zachování naši historické paměti pro budoucí generace.

Za předpokladu, že dojde k úzké spolupráci mezi všemi úřady či osobami, které mají řešit požární bezpečnost (např. majitele budov, požární a záchranné služby, poradenství požární bezpečnosti, památkáři, architekti, zaměstnanci a návštěvníci), historických budov a movitých památek budou zachovány pro mnoho dalších let,

dodává k tomuto problému plk. Ing Květoslava Skalská.

Vzniká nová dokumentační aplikace

Požáry historických památkových objektů jsou jedny z nejsložitějších zásahů, se kterými se hasiči mohou potkat. Je to dáno několika faktory. Tyto objekty jsou zpravidla velmi špatně přístupné pro zásahovou techniku, orientace a pohyb zasahujících uvnitř těchto objektů je velmi složitá, především střešní konstrukce historických objektů jsou z vysoce hořlavých materiálů.

To vše vychází z historie, kdy tyto objekty byly stavěny v místech špatně dostupných kvůli ochraně, a používali se materiály, které z dnešního hlediska požární ochrany jsou velmi nebezpečné. Pokud se jedná o objekty v městské zástavbě, tak zde je dostupnost pro zasahující lepší, ale zpravidla historická centra měst a obcí neumožňují dostatek prostoru pro potřebné množství zásahové techniky.

V Karlovarském kraji splňuje všechna vyjmenovaná nebezpečí například hrad v Lokti na Sokolovsku či zámek a hrad v Bečově nad Teplou. A právě ve spolupráci s bečovským státním zámkem a hradem vyvíjejí karlovarští hasiči unikátní pomůcku, která má za úkol významně pomoct veliteli zásahu při požáru historických památných objektů.

Hasiči nebezpečí v těchto objektech vůbec nepodceňují, naopak si velmi uvědomují zhoršené podmínky pro rychlý a především efektivní zásah. Pro všechny tyto objekty je zpracovaná takzvaná Dokumentace zdolávání požárů.

Tuto dokumentací tvoří operativní plán zdolávání požárů a operativní karta zdolávání požárů, které upravují zásady rychlého a účinného zdolávání požárů a záchrany osob, zvířat a majetku v objektech právnických osob a podnikajících fyzických osob.

Účelem dokumentace zdolávání požárů je vytvořit dokument pro jednotku požární ochrany, který by jí poskytl informace o objektech takového druhu, že ji upozorní na ne zcela zřejmá nebezpečí nebo na možné komplikace při zásahu a pomůže eliminovat složitost těchto objektů.

Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje dlouhodobě spolupracuje se Státním hradem a zámkem Bečov. Cílem spolupráce je významným způsobem zvýšit požární bezpečnost této památky. Od roku 2018 společně vyvíjí unikátní aplikaci, která posouvá dokumentaci zdolávání požárů vybraného objektu do digitální sféry.

Tento nový sytém má sloužit jako pomůcka velitele zásahu a převádí papírovou formu dokumentace zdolávání požárů do digitální formy a 3D prostředí.

Systém má být použitý pro objekty a areály, kde jsou složité podmínky pro zásah, je nedostatečná či chybějící dokumentace samotné stavby, jsou zde vysoké hodnoty samotné památky či mobiliáře a předpokládá se v případě požáru evakuace osob a předmětů.

Každý objekt před zanesením do aplikace musí projít důkladnou přípravou, kdy je nutné zapracovat terénní dispozice areálu, jednotlivé objekty a jejich odstupy, jednotlivá podlaží, jednotlivé zájmové místnosti, požárně bezpečností zařízení, únikové a zásahové cesty včetně nástupních ploch pro hasičkou techniku, hlavní uzávěry médií, specifická rizika a specifika užívání objektu.

Takto zmapovaný objekt, který je nasnímán pomocí 360stupňové kamery, 360stupňového scaneru a dronu z výšky, je přenesen do 3D programu, kde je vytvořen digitální model.

Velitel zásahu poté s využitím aplikace například v tabletu či notebooku může virtuálně procházek jednotlivé úseky objektu, včetně celkových pohledů ze všech směrů a z výšky, tím má možnost efektivněji rozhodnout o způsobu vedení zásahu.

Zároveň bude mít v aplikaci například ve 3D znázorněné možnosti ustavení zásahové techniky.

Výhody tohoto unikátního sytému tvoří schopnost vyšší orientace v objektu, možnost selekce místností, spojení více podlaží, časovou úsporu při rozhodování velitele, intuitivní ovládání, schopnost jednoduché aktualizace dat.

To vše v offline rozhraní, tedy velitel zásahu má všechny tyto informace kdykoliv k dispozici bez závislosti například na internetovém připojení. Pro jednotky požární ochrany to znamená lepší taktickou připravenost vedení zásahu a efektivní vedení zásahu. Aplikaci po požáru může stejně dobře využít i vyšetřovatel požárů.

V dosavadním vývoji aplikace byl všemi prostředky zmapován hrad a zámek Bečov a přenesen do digitální podoby. Byla připravena i zkušební verze samotné aplikace. Pro dokončení záměru je nutné sehnat finanční prostředky pro vytvoření ostré verze aplikace, což je úkol pro externí vývojářskou firmu.

Odhadované náklady jen na vytvoření aplikace jsou dva miliony korun. Následně by vybrané památky hasiči zdokumentovali skenery, drony a kamerami a převedli do 3D modelů pro aplikaci. Výběr památek zařazených do aplikace by společně s hasiči řešil Národní památkový ústav.

V současné době začal s hasiči z Karlovarského kraje spolupracovat také Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, který připravil žádost o dotaci z evropských fondů na vývoj samotné aplikace.

V případě přidělení finančních prostředků z dotace by v průběhu letošního a příštího roku došlo k finální úpravě aplikace a zavedených vybraných historických památek tak, aby aplikaci mohli začít hasiči naplno využívat.

V reakci na ničivý požár světoznámé katedrály Notre-Dame v Paříži, ale například také na požár průmyslového paláce na výstavišti v Praze v roce 2008 nebo požár střechy hradu Krásna Horka na Slovensku v roce 2012, je zřejmé, že památky jsou v případě vypuknutí požáru objektem, kdy zvládnutí události je pro hasiče nesmírně složitým úkolem.

Vyvíjená aplikace nespasí všechny historické památky, může ale značným způsobem ovlivnit průběh zásahu a poskytnout veliteli zásahu pomůcku pro efektivní vedení zásahu a tím uchránění co největších hodnot daného objektu.

Největší požáry památkových objektů od roku 2005:

15. dubna 2005 – Požár části hradu Pernštejn s depozitářem

  • Škoda: 48 mil. Kč.
  • Příčina: nejpravděpodobnější příčinou vzniku požáru bylo chemické samovznícení.

13. května 2007 – Požár zvonice u kostela svatého Jakuba Většího v Železném Brodě

  • Škoda: 3 mil. Kč
  • Příčina: úmysl nebo nedbalost

16. října 2008 – Požár Průmyslového paláce

  • Škoda: 1 mld. Kč
  • Příčina: technická závada, nedbalost či úmysl

3. září 2009 – Požár fary v Plané

  • Škoda: 8 mil. Kč.
  • Příčina: technická závada

1. srpna 2011 – Požár Petrovy boudy v Krkonoších

  • Škoda: 1,5 mil. Kč
  • Příčina: úmysl nebo nedbalost

1. ledna 2012 – Požár rozhledny Hýlačka

  • Škoda: 2 mil. Kč
  • Příčina: neobjasněna

23. července 2012 – Požár zámku v Sedlci

  • Škoda: 4 mil. Kč
  • Příčina: neobjasněna

2. března 2014 – Požár chaty Libušín

  • Škoda: 80 mil. Kč
  • Příčina: technická závada nebo nedbalost

31. března 2015 – Požár kostela v Mirovicích

  • Škoda: 5,4 mil. Kč
  • Příčina: zazděný trám v komíně

11. října 2016 – Požár levého křídla Zámku Plumlov

  • Škoda: 3,5 mil. Kč
  • Příčina: kouření

2. srpna 2017 – Požár dřevěného kostela v Gutech

  • Škoda: 50 mil. Kč
  • Příčina: úmyslné zapálení

19. srpna 2018 – Požár zámku v Horním Maršově

  • Škoda: 5 mil. Kč
  • Příčina: úmyslné zapálení

31. srpna 2018 – Bývalá fara Hnojice

  • Škoda: 4 mil. Kč
  • Příčina: technická závada
Martin Kasal
tiskový mluvčí
HZS Karlovarského kraje

kpt. Mgr. Nicole Zaoralová
tisková mluvčí
Ministerstvo vnitra – GŘ HZS ČR
Sdílet
Banner eurofire_tubus OK