14 dní tvrdého výcviku českých studentů v německých rukách – 2. část

Dá se říct, že pondělí 8. října 2012 byl jeden z nejlepších dnů. Ráno jsme se na jedné z učeben dozvěděli, že náš čeká hašení požárů, protiohňový polygon a následně vyprošťování. Tato zpráva nás po nevyspalosti doslova probrala a dostali jsme chuť do teorie :-)

Začali jsme s teoretickým výcvikem hořlavin, nebo také: co hoří a jak se co a jak hasí. Probrali jsme opět hasiva, řekli si třídy požárů a vše kolem toho.

První část výcviku českých studentů

Po teorii nás čekali nějaké videa, na kterých jsme byli seznámeni s efekty jako je Flashover nebo Backdraft. U nějakých videí se nám až tajil dech.

Po přestávce nás čekala vyjížďka s Ivecem Magirus na staré hřiště, kde jsme pomocí benzínu zapálili plechový „podnos s vodou“. Nejdřív jsme se pokoušeli požár uhasit práškovými hasícími přístroji, což se nám dařilo, až do poslední chvíle, kdy nám došly. A jelikož se nám požár nepodařilo zlikvidovat, byl nasazen vysokotlaký proud, kterým byl požár kompletně uhašen.

Po krátkém výkladu jsme nasedli opět do vozu a odjeli směrem k ohňovému kontejneru. Při příjezdu jsme vyskákali z auta a sešli se přímo u polygonu. Tam náš vyučující zapnul přívod plynu a kompletně zařízení zprovoznil.

Potom nás vyzval, abychom vstoupili dovnitř, zavřel nás, nasadili jsme si zlaté štíty a peklo mohlo začít. První plamínky vystřídal mocný Flashover a my jsme se nestačili divit.

Skrz zlaté štíty jsme pozorovali plazící se plameny po stropě, cítili jsme tu teplotu, která vyšplhala až na 400°C. Vevnitř jsme strávili nějakých 7 minut a následně nás lektor pustil ven. S úsměvem na tváří se nás zeptal, jestli se nám to líbilo, a my jednoznačně odpověděli „JA“.

Následně nás čekala přestávka během níž jsme si odpočinuli, ale zároveň se těšili na další výcvik. V plánu bylo vyprošťování, na které se každý z nás těšil.

Po příchodu do garáže, jsme viděli starý automobil Volkswagen Jetta. Ten byl jen a jen pro nás. Po krátké teorii a ukázce hydraulického nářadí jsme pomalu ale jistě začali s vyprošťovacími pracemi.

Nejprve jsme zajistili vozidlo proti pohybu a následně rozbili všechna okna, včetně předního, které jeden z nás rozřezal. Poté jsme otevřeli dveře pomocí rozpínáku a následně jsme pomocí nůžek odstřihli celou střechu, následně jsme oddělili přední motorovou část od kabiny vozidla. Nakonec jsme provedli vyproštění řidiče pomocí popruhů a nosítka.

Tím skončil náš pondělní výcvik, každý si to užil a těšili jsme se co nám připraví na další den.

Úterý – 09.10.2012

Dnešní den nás navštívil zastupitel školy, který nás přišel pozdravit. Chvíli potom jsme vyšli ke garážím, kde jsme krátce pozorovali výcvik německých „hasičů“ – dospělých studentů (tato škola funguje jako u nás učiliště v Borovanech nebo ve Frýdku).

Po krátkém pozorování jsme se museli také věnovat našemu výcviku, a tak jsme nasedli opět do vozidla Iveco Magirus a vyjeli směrem ke cvičné věži, kde nás čekal výcvik s žebříky. Po příjezdu jsme si vytáhli lana, nastavovací žebřík a vysunovací žebřík. Nastavovací jsme ukotvili v druhém patře věže a vysunovací až ve třetím patře věže.

Po rychlém výstupu do druhého patra jsme se zaměřili na slezení z třetího patra způsobem sebezáchrany: to znamená, že nás náš lektor jistil pomocí lan a my jsme slezli dolů pomocí žebříku. Po tomto dopoledním výcviku, jsme se opět odebrali na přestávku.

Potom nás čekala teorie praní a opravy hadic, půlspojek a těsnění. Po krátké ukázce si pár z nás sami připevnili půlspojku na hadici a tak se přesvědčili, že to není lehká práce.

Po této činnosti náš čekalo opět krátké pozorování výcviku našich německých kolegů. Konkrétně jsme pozorovali, jak si vedou strojníci na kluzké vozovce. Nakonec jsme si to s jedním vozidlem zkusili také – jako posádka vozu, konkrétně Mercedesu Atego.

Po čtyřech jízdách jsme museli na další výuku do jedné z garáží, kde na nás již čekal učitel, který si pro nás připravil praktickou ukázku: zkoušení pneumatických vaků a také hliníkových žebříků.

Ukázal nám také, jaké mohou mít vady hadice hydraulického nářadí a jak se mění čelisti na nůžkách. Nejprve jsme tedy začali zkouškou vaků. Zkoušeli jsme nízkotlaké a vysokotlaké. Při zkouškách jsme zjistili že je vše v pořádku a tak jsme se šli podívat na hydraulické nůžky.

Ukázal nám princip tlakových hadic a jaké mohou mít vady a jak mohou být nebezpečné, když prasknou. A nakonec přišly na řadu žebříky. Nejprve nám učitel vysvětlil, jaké mohou mít tyto žebříky předpoklady k vyřazení, potom jsme přešli k samotné zkoušce.

A tím skončil náš úterní výcvik. Večer na nás čekala další kulturní vložka a to v podobě bowlingu, který si pro nás škola připravila. Strávili jsme pěkný čas a zažili jsme spoustu zábavy.

Středa – 10. 10. 2012

Dnešní den jsme začali pěkně zostra. Sešli jsme se sportovně oblečení už ráno kolem osmé hodiny před budovou školy, kde si nás vyzvedl vyučující a vzal nás na sportovní hřiště.

Nejdříve jsme si zaběhali a pak dělali trošku posilovací cvičení. Po skončení „tělocviku“ jsme opět dostali přestávku a v deset hodin jsme začali výcvikem na jedné z garáží.

Čekal nás teoretický výcvik a ukázka motorových a rozbrušovacích pil a flex. Vyučující si pro nás připravil záchranou rozbrušovací pilu, dvě různě flexy a 5 různých motorových pil.

Byli jsme seznámeni s jejich účelem, údržbou, složením a jak a kdy se používají. Po teorii jsme vzali flexy a rozbrušovací pily a byli jsme prakticky seznámení jak tyto věci fungují. Náš lektor udělal pár řezů do karoserie odstaveného auta.

Potom jsme si představili motorové pily. Ty nám byly ukázány jen prakticky. Byli jsme seznámeni s údržbou a drobnou opravou. Nakonec je vyučující pouze nastartoval. Poté jsme skončili a my jsme se odebrali na oběd.

Po obědě jsme se zaměřili na komunikaci mezi hasiči u zásahu. Na jedné z učeben, kde si pro nás škola připravila teoretický i praktický výcvik v používání vysílaček, jsme prozkoumali, dostali jsme proškolení a výklad, vše vyzkoušeli a nakonec jsme spolu mluvili i přes zavřené dveře.

K teorii jsme použili různé vysílačky, od starších až po ty novější, od větších až po ty kapesní. Naše společná komunikace nás pobavila. :-)

Po další přestávce jsme se přemístili do třetího patra hlavní budovy, kde jsme si prohlédli školní operační středisko, kde se školí budoucí operační důstojníci. Byl nám poskytnut výklad a pár informací.

Hned potom jsme navštívili muzeum zajateckého tábora přímo v areálu školy, protože za 2. světové války byl areál školy využit jako pracovní tábor pro zajatce. Prohlídka byla zajímavá a poučná.

Tím skončil další pracovní den a už jsme se těšili na další, protože to je poslední „pracovní“ den a vedení školy nás vezme do Drážďan :-)

Čtvrtek – 11. 10. 2012

Dnešním dnem jsme prakticky ukončili náš výcvik. A jak jinak skončit, než pořádným výletem :-) Již brzy ráno jsme vyjeli směr Drážďany. Po celkem dlouhé cestě jsme nejprve navštívili drážďanské letištní hasiče, kde jsme měli připravenou exkurzi.

Nejvíce nás zaujala asi jejich technika, kterou jsme si kompletně prohlédli a prolezli. Dostalo se nám odborného výkladu a ukázky jednoho z Panterů přímo v akci.

Potom náš čekala stanice profesionálních hasičů v Drážďanech. Navštívili jsme jednu z pěti drážďanských stanic – tu největší. Opravdu jsme s údivem koukali, že mají celkem 40 garáží. Takže celá exkurze byla časové náročná.

Prohlédli jsme si celou stanici a poté jsme se auty přesunuli do centra města, kde byla naše poslední prohlídka. Prohlédli jsme si historické památky Drážďan a navštívili pár obchodů.

Nakonec se s námi vedení školy rozloučilo u večeře v SchnitzelGartenu, kde jsme si dali výborný řízek. Po příjezdu domů již za tmy, jsme si sbalili veškeré věci a pomaloučku se připravovali na cestu domů :-)

Pátek – 12. 10. 2012

Tento den se s námi vedení školy oficiálně rozloučilo, předalo certifikáty o absolvování výcviku a pomalu jsme vyrazili domů.

Touto cestou bych chtěl za nás všechny poděkovat panu Ing. Milošovi Holopírkovi, který nás na stáž vybral, odvezl a také celým pobytem provázel a v neposlední řadě také zástupcům Landesfeuerwehr-schule Sachsen za velmi pestrý výcvik, z kterého si vezeme spoustu zkušeností.

DĚKUJEME!

Sám o sobě výcvik tvrdý nebyl, ale slovem tvrdý jsem nahradil slova jako je pestrý, zajímavý, zábavný, ale také občas fyzicky náročný. A je pravdou, že za těchto 12 pracovních dní jsme zvládli spoustu výcviku a pobrali mnoho zkušeností.

Píšu to proto, protože již po prvním článku šlo na mé jméno spoustu urážek, ze strany starších studentů naší školy, tak bych to chtěl takto vysvětlil.

DĚKUJI!

Tomáš Knobloch
student třetího ročníku
Strojník požární techniky, Chomutov