Lešanské vojenské muzeum opět hostilo dobrovolné hasiče při jejich výcviku

V rámci periodické odborné přípravy členů jednotek dobrovolných hasičů v hasebním obvodu stanice Jílové u Prahy, zařazených jako nositelé dýchací techniky, proběhl dne 6. 4. 2013 pro již druhou skupinu, složenou tentokrát z JSDH Dolní Jirčany, Osnice, Masečín, Davle, Skochovice a Buš výcvikový den, kterého se zúčastnila i jednotka SDH Lojovice z Prahy východ.

Odborná příprava byla rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická proběhla od sobotních ranních hodin v garáži požární stanice HZS Jílové u Prahy, kde si dobrovolní hasiči vyzkoušeli standardní úkony ohledně používání dýchacích přístrojů, byla probrána problematika samotného nošení IDP a také nezbytná bezpečnost práce.

Zúčastněné jednotky disponují různou dýchací technikou, druhá cvičící skupina měla přístroje Saturn a Dräger. Každý přístroj i přes společný účel použití je jiný. V obvodu stanice Jílové u Prahy se postupně daří sjednocovat dýchací přístroje a jednotky si dle finančních možností pořizují za již prakticky nevyhovující Saturny nové modely.

Dnes mají na výběr i z alternativy starších repasovaných přístrojů, pokud nemají dostatek peněz. Rozsah repase těchto IDP je závislý samozřejmě také na výši finančních prostředků. Např. Dräger nabízí hned několik úrovní takovýchto zrepasovaných dýchacích přístrojů, takže si tu svojí variantu vybere každý.

Na ukázku do Jílového přivezla firma jeden z těchto repasovaných přístrojů a také nový IDP Dräger PSS 3000, který je přímo určený pro dobrovolné jednotky. Těm byla také předvedena nová přilba HPS 7000. Jinak repasované dýchací přístroje lze pořídit i od ostatních výrobců těchto pomůcek.

Na stanici v Jílovém se o dýchací techniku dobrovolných jednotek po zásahu či výcviku vždy dobře postarají a protože HZS používá přístroje od Drägera, je zde zajištěn i nejnutnější servis pro majitele IDP této značky.

Pavel Pešek z jílovské stanice HZS, který celou přípravu vedl, přítomným sdělil také věci ohledně taktiky zásahu a obeznámil všechny s činností, prováděnou při následné praktické části, konané opětovně v prostorách Vojenského muzea v nedalekých Lešanech. Hasičům byly rovněž představeny dnes již stále častěji vídané pomůcky v podobě termokamer. Jednalo se o typ ISG SD 250, pořízený pro sousední stanici HZS v Řevnici a Dräger předvedl své produkty UCF 7000 a UCF 9000.

V následující diskuzi na téma používání těchto kamer přispěl svojí zkušeností s touto pomůckou také Vašek Porkát od drážních hasičů z Prahy, jeho jednotka HZS SŽDC vlastní model UCF 7000 a v uplynulém týdnu termokameru několikrát využila.

Dobrovolným hasičům bylo vysvětleno, nač se termokamery mohou použít s tím, že si je vyzkoušejí v praktické části odborné přípravy. Tato pomůcka se však může hodit i mimo požární ochranu a záchranné práce, využít jí tak může případněi obec na měření úniků tepla apod.

Poté byla ukončena teoretická část a všichni se přesunuli do prostor Vojenského muzea v nedalekých Lešanech, kde bylo přistoupeno k praktickému nácviku, pro který je hasičům k dispozici objekt bývalé důstojnické jídelny, stojící nedaleko dnes již nepoužívané požární posádkové zbrojnice. V té kdysi stávala připravena k plnění úkolů požární ochrany vojenského útvaru CAS 32 na podvozku Tatra 148.

Objekt bývalé jídelny byl pro autentičnost výcviku zcela zadýmen filmovým vyvíječem kouře, který pro tyto účely přivezl taktéž Dräger.

Cvičícím dobrovolným hasičům bylo před praktickou částí Pavlem Peškem, vedoucím výcviku vysvětleno, co se po nich bude vyžadovat. Jednalo se o rozvinutí útočného vedení C trojicí hadic s následným průzkumem zakouřeného objektu s vyhledáním osoby plus ohniska klasickým způsobem.

Jakmile se jednotlivým tříčlenným zásahovým skupinám úkol povedl, šlo se do jídelny ve stejném složení znovu, tentokrát i s termokamerou, aby si zasahující hasiči vyzkoušeli zcela jiný pohyb v zakouřeném prostředí, kde si standardně nevidíte na špičku nosu. Za použití termokamery se až neskutečně rozšiřují možnosti bezpečného pohybu, protože přes ní vidíte tak, jako kdyby v objektu kouř žádný nebyl.

Toto je nepoměr oproti postupu bez termokamery i z hlediska bezpečnosti zasahujících, nehledě na skutečnost, že prakticky ihned vidíte díky zanechané tepelné stopě, kde se např. postižená osoba nachází, není to tedy jen o samotném nalezení ohniska požáru.

Na videu vidíte rozdíl, když se používá termokamera. Pokud ji od očí oddálíte, není vidět v zakouřeném prostoru zhola nic.

Po přepnutí kamer do módu vyhledávání osob netrvalo cvičícím nikterak dlouho nalezení figuranta. Osobu na displeji vidíte hned, nemusíte tak šátrat po celé místnosti, jako když jdete bez termovize. Projevila se tedy smysluplnost pořizování této pomůcky pro jednotky PO, a to nejen pro ty profesionální.

Přítomní hasiči se tedy seznámili s praktickým používáním termokamer ISG a Dräger, připravili si své dýchací přístroje a začali provádět praktickou část výše popsaného výcviku. Tomu však oproti první části, konané v březnu nepřálo tentokrát počasí. Věřme tedy, že se třetí část, která se odehraje na konci dubna, v tomto směru polepší.