Neděle 25. října 2020, od 07:00 bude sloužit směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Hasiči jsou připraveni také na chemické havárie, kromě „směnových“ chemiků existují i speciální laboratoře

Víte, co je to dozimetr, radiometr, toximetr, explozimetr, ramanův spektrometr, fotoionizační detektor nebo rozumíte pojmu dolní mez výbušnosti, přípustný expoziční limit, dávkový příkon, dekontaminace, neutralizace, sorpce, případně znáte přetlakový protichemický oděv, autonomní izolační dýchací přístroj, evakuační prostředky nebo pojmy jako membránové či peristaltické čerpadlo?

Pokud jsou vám všechna tato slova důvěrně známá, pak jste nejspíše profesionálním hasičem a dál už číst nemusíte. A pokud vám většina těchto výrazů nic neříká, vězte, že se jedná o část odborné hasičské „hantýrky“, která je nezbytná pro dorozumívání při zásazích s výskytem nebezpečných látek.


Nebezpečné látky jsou přítomny u většiny záchranných akcí, u kterých hasiči zasahují. Jedná se o toxické zplodiny hoření, o látky uniklé z havarovaných vozidel a cisteren, technologické havárie, jedy na nepovolených skládkách a skladech.

Hasiči se také setkávají s radioaktivními a bojovými chemickým látkami, s výbušnými parami a plyny a v neposlední řadě řeší také zásahy s vysokým nebezpečím biologické nákazy.

Přečtěte siV areálu firmy v Rynolticích byly nalezeny sudy označenè jako radioaktivní

Na první pohled je zřejmé, že prostředky využívané při zásazích na nebezpečnou látku jsou často velmi složité a také drahé, např. přenosný ramanův spektrometr, který pomáhal odhalovat lihoviny při metanolové aféře, stojí více než milion korun.

Také jejich údržba, a v některých případech i obsluha, musí být svěřena do rukou speciálně proškoleným hasičům. Tyto specialisty sdružuje tzv. chemická služba, v dřívějších dobách nazývána protiplynová. Její hlavní náplní byla zejména starost o dýchací techniku, která ochraňuje hasiče před jedovatými plyny obsaženými ve zplodinách hoření.

Přečtěte siVIDEO: Detekce a monitorování nebezpečných chemických látek

V posledních letech roste význam chemické služby zvláště v souvislosti s hrozbou teroristických útoků, nebezpečím použití bojových otravných látek, biologických toxinů nebo tzv. „špinavé“ bomby (výbušina s radioaktivním materiálem, která se po výbuchu rozptýlí do okolí).

S rozvojem průmyslu vzrůstá riziko průmyslových havárií, hustota nákladní a železniční přepravy zvyšuje možnost dopravních nehod s únikem nebezpečných chemických látek nebo zdrojů ionizujícího (radioaktivního) záření. Z tohoto důvodu byly do výuky hasičů zařazeny kurzy detekce, odběru vzorků pro následnou analýzu, zásady chování v zamořeném prostoru, způsoby očisty (dekontaminace) a­pod.

Byly pořízeny speciální chemické kontejnery, protiplynové automobily, stanoviště dekontaminace osob. Hasičské záchranné sbory byly vybaveny nejmodernějšími přenosnými analyzátory chemických látek. V souvislosti se zásahy s výskytem nebezpečných látek patří čeští hasiči v současnosti k nejlépe vybaveným sborům v Evropě.

Přečtěte siTurečtí záchranáři absolvovali stáž u hasičů v Liberci, seznámili se i s prostředky detekce a dekontaminace

Velitelé zásahu se mohou spoléhat nejen na tzv. „směnové“ chemiky, což jsou běžní hasiči-záchranáři, kteří absolvovali řadu specializačních kurzů, ale mohou také požádat o pomoc chemickou laboratoř. V České republice jich je pět a hasiči Olomouckého kraje spádově náleží Chemické laboratoři ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Právě tato laboratoř, jako jedna z prvních, začala velice rychle dodávat kvalifikované rozbory obsahu metanolu v lihovinách ve známé metanolové aféře v loňském roce. Během jednoho měsíce laboratoře hasičů zdarma analyzovaly více než 1700 vzorků lihovin.

Na rozdíl od většiny evropských zemí disponují chemické laboratoře stacionární laboratoří, což nemá v evropském měřítku obdoby; dokázat si odebrané vzorky analyzovat ve vlastní laboratoři nebo potvrdit analýzy provedené v terénních podmínkách přenosnými přístroji není ani v Evropě obvyklé.


  1. Chemická laboratoř HZS Plzeňského kraje v Třemošné u Plzně
    • s působností v Plzeňském kraji, v Ústeckém kraji a v Karlovarském kra­ji
  2. Chemická laboratoř HZS Středočeského kraje v Kamenici
    • s působností v hlavním městě Praze, ve Středočeském kraji, v Libereckém kraji a v Jihočeském kraji (kromě okresu Jindřichův Hradec)
  3. Chemická laboratoř HZS Jihomoravského kraje v Tišnově
    • s působností v Jihomoravském kraji, v kraji Vysočina a v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji
  4. Chemická laboratoř HZS Moravskoslezského kraje ve Frenštátu pod Radhoštěm
    • s působností v Moravskoslezském kraji, v Olomouckém kraji a ve Zlínském kraji
  5. Chemická laboratoř Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč
    • s působností v Pardubickém kraji a v Královéhradec­kém kraji

Další podrobnosti se dozvíte v článku Jak fungují chemické laboratoře HZS ČR?

Hlavním úkolem chemické služby u hasičského záchranného sboru je zajistit hasičům-záchranářům servis, aby mimořádné události zvládali co nejlépe, co nejúčinněji a s co nejmenším dopadem na širokou veřejnost.

Martin Daniš
technik chemické služby
HZS Olomouckého kraje

Sdílet