Úterý 16. dubna 2024, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Moravskoslezští hasiči mají první sedmičkovou Tatru se systémem pro výrobu suché pěny One Seven

Speciální hasičskou Tatru na známém podvozku T815–7 6×6.1 využívají od dubna roku 2015 profesionální hasiči ze stanice Frýdek-Místek. Vozidlo za 7 378 580 Kč je kromě standardního vybavení osazeno agregátem na výrobu suché pěny.

Podvozek, motor a převodovka

Třínápravové šasi s pohonem zadních náprav a připojitelným pohonem přední nápravy má jednoprostorovou čtyřmístnou kabinu, vybavenou nezávislým naftovým topením. Všechny tři nápravy mají zkrutný stabilizátor.

Sedadlo velitele je vybaveno držákem dýchacího přístroje, integrovaným v opěradle. Nad místem velitele je tlačítko pro změnu tónů výstražného zařízení.

Vedle dveří řidiče najdeme sdruženou zásuvku pro dobíjení a připojení tlakového vzduchu, samočinně odpojitelnou při nastartování vozu. V přední části kabiny je pod nárazníkem uchycená sklopná asanační lišta a v podélnících rámu pak lanový naviják.

Naftový přeplňovaný a vzduchem chlazený osmiválec T3D-928–30 disponuje výkonem 325 kW. Vozidlo pohání skrze roboticky řazenou převodovku a dosahuje s ním maximální rychlosti až 100 km/h. Pomocný pohon převodovky, kterým je poháněno čerpadlo, musí umožňovat provoz i při rychlosti do 10 km/h.

Zařízení pro výrobu suché pěny

Jak bylo zmíněno v úvodu, je Tatra vybavena zařízením pro výrobu suché pěny One Seven. Samostatný agregát je pevně uložen vlevo za kabinou Tatry. Z toho důvodu je celá výfuková soustava předělána na pravou stranu.

Akumulátor autonomního zařízení One Seven je dobíjen z palubní soustavy vozu. Palivová nádrž má objem 20 litrů a zdroj vody je připojen z nástavby automobilu. Nádrž na pěnidlo pro agregát One Seven je umístěna v horní části zástavby.

Přečtěte siOne Seven system je zařízení pro výrobu speciální suché pěny, princip spočívá v přidávání tlakového vzduchu do směsi vody a malého množství pěnidla

Přiměšovač umožňuje ruční nastavení v rozsahu 0,2 – 2 % s možností připojení kanystru s pěnidlem. Výkon pro dopravu suché či mokré pěny je 1 000, respektive 1 100 litrů za minutu.

Podobně vybavených cisteren letos Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje zakoupí dalších šestnáct. Nákup bude spolufinancován z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko.

Přečtěte siŠestnáct velkokapacitních cisteren Tatra 815-7 pro výrobu pěny stlačeným vzduchem pořídili hasiči v Moravskoslezském kraji

Zamýšlený nákup stříkaček povede ke zkvalitnění veřejné služby poskytované HZS MSK, neboť zajistí vyšší kvalitu řešení událostí a minimalizaci následků těchto událostí v místech a situacích vyžadujících nasazení hasiva v podobě pěny, zvýšení kultury hašení a preventivní ochrany požárem nezasažených materiálů a konstrukcí.

Nástavba cisterny

Nástavba je modulová. Tvoří ji přední a zadní skříň pro příslušenství a nádrž na hasiva.

Kostra přední i zadní skříně je sešroubovaná z hliníkových profilů a oplechována. Schrány kryjí hliníkové roletky s podélným madlem.

Nádrž na vodu a pěnidlo tvoří jeden celek. Vyrobena je z nerezového plechu a vejde se do ní 9 000 litrů vody a 540 litrů pěnidla.

Čerpací zařízení THT PKA 3000 umožňuje provoz v nízkotlakém nebo vysokotlakém režimu. Maximální výkon je 3 000, respektive 250 litrů za minutu.

Rozměry, hmotnosti a barevné provedení

Automobil je dlouhý 9 330 mm, široký 2 550 mm a vysoký 2 850 mm. Brodivost je 1 200 mm. Provozní hmotnost automobilu je 14 750 kg, celková pak 25 000 kg.

Cisterna je vyvedena v červeném odstínu RAL 3024. Pro zlepšení viditelnosti je boční profil zvýrazněn žlutozelenými pruhy, zadní část nástavby je pak šrafována ve stylu chevron, tedy obrácené „V“.

Už v roce 1995 se vedení tehdejšího Hasičského záchranného sboru města Ostrava v souvislosti s průzkumy a zkušenostmi ze zahraničí rozhodlo změnit zažité zvyklosti a přebarvit svá zásahová vozidla do červeného odstínu RAL 3024, tedy dle vzorníku „zářivá červená“. Od roku 2013 jsou vozidla doplněna i žlutozelený­mi prvky.

Přečtěte siPráce na vylepšování viditelnosti vozidel HZS Moravskoslezského kraje započaly už v roce 1995
Sdílet