Pondělí 17. unora 2020, od 07:00 bude sloužit směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner Stimax.cz 970

31.01.2014: Požár v kladenských pekárnách likvidovaly necelé tři stovky hasičů několik dnů

K rozsáhlému požáru došlo 31. ledna 2014 v areálu pekáren v Kladně v ulici U Kožovy Hory. Požár likvidovalo celkem 36 jednotek PO více než tři dny. Zaměstnancům, kteří se nadýchali toxických spalin hoření, byla poskytnuta pomoc ZZS Středočeského kra­je.

Popis objektu

Areál pekáren je tvořen komplexem hal, vystavěných na základě projektové dokumentace z roku 1967 pro masokombinát. Komplex tvoří tři části se zastavěnou plochou přibližně 71 000 m2.

V roce 1996 byly provedeny stavební úpravy a došlo ke změně užívání objektu na pekárnu. V následujících letech prošel objekt několika rekonstrukcemi a v době vzniku požáru byl rozdělen na pekárnu, objekt výroby a administrativy, starý mrazírenský sklad a ve východním okraji areálu nově vystavěný automatizovaný velkokapacitní mrazírenský sklad.


Objekt pekárny (západní a jihozápadní část) tvoří jednopodlažní hala výšky 6 m obdélníkového tvaru, o půdorysných rozměrech 94,2 × 102 m montovaného skeletu s modulovou sítí. Sloupy jsou vysoké 4,57 m a 4,23 m, založené na patkách. Obvodové zdivo je cihelné.

Střešní konstrukce je tvořena železobetonovými vazníky, střešní plášť je z železobetonových žebříkových desek, tepelná a hydroizolační vrstva je tvořena asfaltovými pásy. Podle platných ČSN je konstrukční systém nehořlavý – typ DP1.

Část objektu je rozdělena do tří požárních úseků (halový prostor určený pro pekárnu, šatny pro zaměstnance a kancelář).


Objekt výroby a administrativy (severní a severovýchodní část) je třípodlažní o půdorysných rozměrech 110 × 30 m. Výrobní část objektu – výroba cukrářských výrobků – technologicky propojuje všechna tři podlaží a není proto dělena do požárních úseků.

Plošně největší je výrobní hala ve 2. NP, kde jsou obestavěny prostory dílny (částečně dvoupodlažní) a technologie. Část plochy zabírá dvoupodlažní administrativně sociální prostor se schodištěm propojujícím všechna podlaží. Administrativní prostor je okenními a dveřními uzávěry propojen s výrobním prostorem.

Ve 3. NP je situována plynová kotelna III. kategorie. Výrobní prostor ve 2. NP podlaží je propojen pásovým dopravníkem se skladem obalových materiálů v 1. NP. Stavební konstrukce objektu jsou nehořlavé. Nosnou konstrukci tvoří železobetonový skelet s keramickými vyzdívkami. Strop je zčásti z železobetonových vazníků a z části panelový. Střešní krytina je lepenková z asfaltových pásů.

Část vnitřních dělících konstrukcí v prostoru výrobní haly je tvořena polyuretanem a plechovým opláštěním (7 požárních úseků). Provoz výroby předpečeného a zamraženého pečiva je objekt o půdorysných rozměrech 80 × 30 m, a má jednopodlažní (54 × 30 m) a dvoupodlažní část (26 × 30 m).

Stavební konstrukce objektu jsou nehořlavé, nosnou konstrukci tvoří železobetonový skelet s keramickými vyzdívkami. Vnitřní dělící konstrukce jsou nehořlavé.


Mrazírenský sklad (původní) – dvoupodlažní objekt obdélníkového tvaru o půdorysných rozměrech 60 × 80 m montovaného skeletu s modulovou sítí ve vnitrobloku areálu. Obvodové zdivo a vnitřní svislé dělící konstrukce jsou cihelné, izolace stěn je z polystyrenu o tloušťce 50 mm ve dvou až třech vrstvách na sobě, zakryté žebříkovým plechem.

Nad stropní konstrukcí 2. NP je volný otevřený prostor tvořený železobetonovými vazníky s odlehčovacími čtvercovými otvory, který umožňuje podélné proudění vzduchu, zejména v důsledku větracích otvorů umístěných v obvodových stěnách. V 1. NP jsou situovány prostory mrazírenského skladu, propojené jednou centrální chodbou.

Část mrazírenského skladu je dvoupodlažní a nad centrální chodbou je část třípodlažní. Ve 2. NP je ve dvou místnostech instalována centrální vzduchotechnika. Rozvod chladicího media (čpavek a glykol) je proveden v ocelových izolovaných potrubích.

Zásobníky a strojovna chladicích médií jsou součástí vnitrobloku mrazíren v 1. NP i 2. NP. Další technologické a pomocné provozy jsou instalovány v PP.


Automatizovaný velkokapacitní mrazírenský sklad (uvedený do provozu v roce 2013) je požárně oddělená, samostatně stojící hala, o půdorysných rozměrech 184 × 53,5 m, technologicky spojená s výrobním provozem. Požární prevence uvnitř skladu je řešena systémem snížené koncentrace kyslíku tzv. „OxyReduckt“.

V souvislosti se spuštěním provozu nového objektu mrazíren přistoupil provozovatel k investičnímu záměru rekonstrukce vnitroblokového prostoru – části objektu původních mrazíren na nové technologické provozy. Součástí rekonstrukce byly demoliční práce spočívající v odstranění rozvodů médií, demontáže izolačních vrstev stěn a likvidace vzniklých odpadů. Při těchto pracích došlo ke vzniku požáru.

Průběh zásahu

Požár byl na tísňovou linku ohlášen 31. ledna v 08.50 hodin. Na místo události vyjely v 08.59 hodin jednotky HZS Středočeského kraje ze stanice Kladno s CAS 24, CAS 30, AZ 37 a VEA a jednotky dobrovolných hasičů se čtyřmi CAS 32 a CAS 24.

Po příjezdu na místo zásahu v 09.05 hodin bylo průzkumem zjištěno, že požár vznikl ve starých mrazírnách, kde právě probíhala celková rekonstrukce tohoto prostoru budovy. Pracovníci, kteří rekonstrukci prováděli, se ještě před příjezdem jednotek PO snažili ručními hasicími přístroji požár sami likvidovat. Ten se však začal velmi rychle šířit skrytými cestami ve stěnách a mezistropí. Pracovníci byli v důsledku silného zakouření donuceni objekt opustit.

Ventilací a prostupem ve stropní konstrukci se zplodiny požáru dále rychle šířily do přilehlých budov s výrobními linkami a přítomné osoby již nebyly schopny se samovolně evakuovat. Velitel zásahu (VZ) po seznámení se situací nařídil použít vyváděcí masky k evakuaci osob z provozu.

Na místo zásahu byla povolána ZZS Středočeského kraje, aby osoby, které se nadýchaly kouře, ošetřila. Některé byly odvezeny do nemocnice k dalšímu vyšetření. Po konzultaci s vedením podniku byl zastaven provoz v ostatních budovách a všichni přítomní zaměstnanci prostory opustili.

Hasiči likvidovali požár v dýchacích přístrojích útočnými proudy C 52 s těžkou pěnou a z důvodu špatné viditelnosti v silném zakouření použili termokameru. Hořel především polystyrén, který sloužil jako tepelná izolace bývalé mrazírny, proto docházelo ke stále intenzivnějšímu vývinu zplodin hoření a vysokým teplotám uvnitř zásahových cest.

V místech šíření požáru se nenacházely žádné požárně dělící konstrukce, které by zamezily jeho rozvoji a kde by bylo možné využít požárních úseků k efektivnímu stanovení místa nasazení sil a prostředků.

V 10.12 hodin VZ požádal o vyhlášení třetího stupně požárního poplachu a povolání dalších jednotek PO s důrazem na potřebu velkokapacitních CAS. VZ nařídil zřídit štáb VZ, prostor rozdělit na tři úseky a z nich útočit směrem k původnímu místu vzniku požáru.

Prvořadým úkolem a cílem zasahujících hasičů v jednotlivých úsecích bylo intenzivním a systematickým postupem zamezit dalšímu šíření požáru, především ve vnitřních prostorech bývalého mrazicího skladu a nedovolit rozšíření požáru na novou budovu mrazírny (stavebně přímo navázána na hořící objekt). Je v provozu jeden rok a její výstavba byla investicí ve výši několika stovek milionů korun.

Vzhledem k velké kumulaci horkých zplodin hoření v uzavřených prostorech spojovací chodby a dalších místností docházelo k destrukci a popadání stropních podhledů. Tím se stále více komplikoval pohyb hasičů v zasaženém prostoru. Požár se skrytě šířil v nestabilních konstrukcích a jednotkám PO se nedařilo ho zastavit.

Za účelem snadnější orientace ve složitém komplexu a získání představy o směrech šíření požáru a sálavého tepla byl ve 14.44 hodin nasazen vrtulník Letecké služby Policie ČR, který sférickou kamerou a termokamerou monitoroval celý objekt i okolí zásahu.

V 16.45 hodin došlo za velkého vývinu zplodin hoření k jeho náhlému rozvoji směrem do jihovýchodní části objektu. Jednotky PO byly nuceny opustit vnitřní prostor a VZ nařídil ústup od objektu.

V 17.21 hodin byl vyhlášen zvláštní stupeň požárního poplachu a povolány velkoobjemové CAS ze stanic HZS Středočeského kraje. Čerpací stanoviště hasební vody bylo zřízeno v prostoru sousední firmy LEGO Production, s.r.o., jelikož městský vodovodní řad od odpoledních hodin nezajišťoval dodávku dostatečného množství vody.

Likvidace požáru

Po poradě se štábem rozhodl VZ o posílení početního stavu zasahujících hasičů na třetím úseku. Situace na ostatních dvou úsecích již přeskupení sil dovolovala. Byl zahájen čelní útok z výškové techniky okenními otvory do 2. NP a další proudy byly vedeny směrem do vnitřních prostor 1. NP.

V 19.57 hodin by požár lokalizován.

V 19.58 hodin bylo ve štábu VZ rozhodnuto o vystřídání zasahujících hasičů a byly určeny jednotky PO, které se zaměří na rozebírání konstrukcí, vyhledávání skrytých ohnisek s termokamerou a dohašování. Dohašování jednotlivých ohnisek požáru probíhalo ještě následující dva dny. Jednotky PO byly z místa zásahu postupně odvolány zpět na svoje základny.

Dne 3. února v 10.15 hodin byl požár likvidován a v 16.50 hodin bylo místo zásahu předáno zástupcům majitele.

Na ploše 3000 m2 bylo nasazeno 11 vodních proudů a spotřebovalo se 868 400 l vody a čtyři tuny pěnidla. Zasahovalo 13 jednotek HZS Středočeského kraje, šest jednotek HZS hl. m. Prahy, jednotka HZS podniku Škoda Auto, a.s., a 16 jednotek SDH obcí.

Z 297 zasahujících hasičů 98 pracovalo v dýchacích přístrojích. Při zásahu bylo nasazeno 103 požárních automobilů, dvě vysokotlaká hasicí zařízení COBRA a k převážení zasahujících hasičů při střídání směn autobus.

Výjezdová skupina chemické laboratoře Kamenice detekovala nebezpečné látky v zakouřeném objektu a sledovala stav ovzduší v okolí místa zásahu.

Příčina vzniku požáru

Ohledáním místa zásahu a vyhodnocením informací, získaných ústním vytěžením pracovníků provádějících rekonstrukci objektu, bylo zjištěno, že práce prováděla smluvní firma, která činnosti přenesla na další subjekty – živnostníky. Práce se prováděly v požadovaném sledu, tj. odčerpání médií a demontáž potrubí rozvodů včetně ocelových konzolí, na kterých byly potrubní rozvody zavěšeny, a dále demontáž krycích plechů a izolačních vrstev z vnitřních stěn mrazírny.

Cílem bylo předání tzv. „holých“ stěn místností k dalším stavebním úpravám a k instalaci nových technologií v souladu se schválenou projektovou dokumentací.

K požáru došlo při používání řezací soupravy na propan-butan + kyslík v jedné z místností bývalé mrazírny (místnost byla označena jako svědecké a požární ohnisko). Vycházející kouř byl prvotně zpozorován zaměstnanci pekáren a ohlášen z pevné linky společnosti. Následně byl ohlášen mobilním telefonem pracovníků, provádějících vyřezávání ocelových konstrukcí.

Za kriminalistické ohnisko vzniku požáru bylo označeno místo v prostoru izolační vrstvy místnosti mrazírny pod otvorem v krycím stěnovém plechu, kterým procházela ocelová konzole potrubí rozvodů médií, kde byly nalezeny požárem degradované izolační materiály a směry šíření požáru, typické pro ohnisko vzniku.

Shrnutím dostupných informací a faktů byla stanovena konečná verze vzniku požáru, a to vznícení izolačních materiálů v mezistění místnosti mrazíren vlivem působení plamene řezací soupravy na propan-butan + kyslík.

Okolnosti, mající vliv na rozšíření požáru

Požár, který vznikl v mezistění jedné z mrazírenských místností, se postupně rozšířil na izolační materiály v mezistropním prostoru objektu. K rozvoji požáru přispělo proudění vzduchu z funkční mrazírenské vzduchotechniky, která byla po dobu řezacích prací v provozu s otevřenými výduchy.

Pracovníci nestihli v době evakuace vzduchotechniku odstavit, proto došlo k přenesení zplodin hoření do 2. NP, ve kterém se vznítily hořlavé materiály v blízkosti výduchů vzduchotechniky. K šíření požáru ve 2. NP přispělo proudění vzduchu z vybouraných okenních otvorů z důvodu snadnějšího odstraňování demontovaných materiálů z objektu.

Druhou cestou bylo plamenné šíření mezistropním prostorem v 1. NP do prostor, kde nebyly demontovány izolační vrstvy, zejména pak mezistropním prostorem centrální chodby. Požár se šířil postupně k místu oddělení rekonstruované části s výrobnou.

Oddělení rekonstruované mrazírny a výrobního prostoru bylo provedeno utěsněním dveřních otvorů OSB deskami a polyuretanovou pěnou. Tato uzávěra byla proti prachu a hluku, nikoli proti požáru. V místě utěsnění v konci centrální chodby nebylo provedeno utěsnění průchodu rozvodů médií ve zděné konstrukci nad dveřním otvorem, následkem čehož došlo k přenesení plamenného hoření do výrobních prostor – konkrétně do skladu obalového materiálu.

Vzhledem k vysokému požárnímu zatížení došlo k prudkému nárůstu intenzity hoření, k narušení statických vlastností konstrukcí skladu a současně k přenesení plamenného hoření přes pásový dopravník do 2. NP – prostoru baličky pečiva. Z těchto prostor se vlivem vzniku komínového efektu rozšířily zplodiny hoření do celého výrobního prostoru cukrářských výrobků a do provozu pekáren v 1. NP.

Komínový efekt byl způsoben vybouráním okenních výplní při rekonstrukcích a následně prohořením světlíků ve střeše objektu a popraskáním skleněných výplní oken ve vyvýšeném prostoru nad pecemi ve výrobní části cukrářských výrobků. V průběhu rozvoje požáru a hasebního zásahu byl postupně kontaminován celý vnitřní prostor pekáren.

Vznik velkého množství zplodin hoření byl podporován nedokonalým hořením demontovaných izolačních materiálů, které byly uskladněny v jednotlivých místnostech bývalé mrazírny.

Pozitiva

  • při složitém zásahu ve složitých podmínkách nedošlo k vážnějšímu poranění zasahujících hasičů,
  • požární zásah bylo možné vést z několika směrů,
  • dostatečné nástupní plochy pro požární techniku,
  • dobrá spolupráce s KOPIS a KOPIS HZS hl. m. Prahy při vysílání sil a prostředků na místo zásahu,
  • dobrá spolupráce s Policií ČR, Leteckou službou Policie ČR a Zdravotnickou záchrannou službou Středočeského kra­je,
  • příznivé meteorologické podmínky, vlivem kterých směřovalo proudění kouře mimo centrum města,
  • akceschopnost dobrovolných jednotek PO,
  • kontinuální výměna dýchacích přístrojů,
  • dobré týlové zabezpečení,
  • dobrá spolupráce s odborem prevence MV-generálního ředitelství HZS ČR.

Negativa

  • velké množství toxických zplodin hoření způsobené odhoříváním polystyrenů,
  • složité podmínky pro zásah v zakouřeném prostoru,
  • velké množství materiálů na zásahových cestách, nepřehledný a složitý objekt,
  • nadměrné proudění vzduchu v objektu,
  • šíření požáru skrytými cestami (mezistropním a mezistěnným prostorem),
  • přítomnost zásobníků čpavkového hospodářství,
  • po dlouhou dobu nedostupnost technologických dokumentací a schémat uzávěrů elektřiny,
  • nebezpečí zřícení stavebních konstrukcí – termické destabilizační narušení.

Provedeným hasebním zásahem se zamezilo rozšíření plamenného hoření do dalších prostor, zejména výrobních prostor instalovaných technologií pekařství v 1. NP a do prostor nově přistavěné mrazírenské haly. Nová mrazicí hala byla ochráněna i před prostupem zplodin hoření.

Škoda byla vyčíslena na 50 milionů korun. Uchráněné hodnoty jsou předběžně odhadnuty na 1,5 miliardy korun. Osm zaměstnanců pekáren se nadýchalo toxických zplodin hoření a byli odvezeni na plicní oddělení kladenské nemocnice.

kpt. Mgr. Libor POSPÍŠIL
npor. Martin PAUR
plk. Ing. Jan RYŠAVÝ
HZS Středočeského kraje
Sdílet

Článek byl převzat z časopisu 112.

Časopis 112

Časopis 112 poskytuje informace z oblasti požární ochrany, činnosti složek integrovaného záchranného systému, problematiky ochrany obyvatelstva a krizového řízení.

Vydavatelem je generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.

Banner Stimax.cz 970