Středa 24. dubna 2019, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner Draeger Firedragon

06.11.2008: Tržnici SAPA v Praze v průběhu několika dnů hasilo 81 jednotek a skoro 1000 hasičů

Požár skladových prostor v areálu tržnice bývalého masokombinátu v Praze 4 byl na operační a informační středisko (OPIS) HZS hl. m. Prahy ohlášen dne 6. listopadu 2008 v 00.33 hodin. Na místo požáru vyjela jako první jednotka PO ze stanice č. 6 – Krč, v jejímž hasebním obvodu se objekt nachází.

Mnozí hasiči z posádek zásahových automobilů si přitom ještě pamatují osudný požár, se kterým bojovali před téměř deseti lety na stejném místě. Tehdy se výše škody vyšplhala na 200 milionů korun a teprve po mnohadenním úsilí byl požár likvidován.

Proto tedy hasiči až na pár nováčků tušili, co je za branou areálu čeká. Od roku 1999 šlo v pořadí o čtvrtý požár v prostorách bývalého masokombinátu.

Přečtěte si1999: Při požáru pražské tržnice se jeden z hasičů propadl do ohnivého pekla, kolegové ho zachránili

Po příjezdu jednotky její velitel konstatoval, že se jedná o požár skladové části obchodu v plném rozsahu. V této chvíli na místo zásahu dojíždějí další jednotky PO, jejichž počet se v následujících hodinách vyšplhal k číslu 81. V prvních 24 hodinách zasahovalo celkem 421 hasičů.

Popis objektu

Objekt dnešní tržnice byl postaven jako masokombinát v roce 1976. V době, kdy sloužil ke svému účelu, bylo dispoziční řešení naprosto odlišné od stávajícího, a to v souladu s technologickým postupem zpracování masa.

Původní dvoupodlažní objekt byl postaven jako montovaná halová stavba o rozměrech 160 × 200 m. Konstrukční systém představoval železobetonový skelet s cihelnými dozdívkami. Nosné sloupy byly v modulu 6 m o rozměrech 600 × 400 mm na železobetonových patkách. Střešní vazníky o délce 18 m byly taktéž železobetonové.

Střešní plášť byl tvořen železobetonovými žebírkovými panely, tepelnou izolací (polystyren), lehkou betonovou vrstvou a asfaltovou lepenkou. Světlá výška stavby byla 6,8 m. Obvodové a dělicí stěny byly z příčně děrovaných CDm.

V důsledku stavebních úprav doznalo dispoziční řešení značných změn. Téměř beze změn zůstaly nosné konstrukce. Úpravy objektu podléhaly podnikatelským záměrům jednotlivých nájemců. Postupem času byla v převážné části objektu provedena vestavba stropů a schodišť, čímž bylo fakticky vytvořeno třetí nadzemní podlaží.

Příčky tvořící nové dispoziční řešení byly sádrokartonové a schodiště ocelová. Stropy byly převážně z dřevěných fošen na ocelových „I“ nosnících – stropnicích, uložených na ocelovém průvlaku a nosných zdech.

Spodní stranu tvořil sádrokartonový rastr. Vzhledem k velikosti objektu je patrné, že celý objekt byl z komerčních důvodů pronajmut jednotlivým nájemcům a rozdělen do pruhů směřujících od obvodové zdi do hloubky objektu.

Průběh zásahu

Bezprostředně po příjezdu první jednotky PO v 00.45 hodin bylo zjištěno, že se jedná o požár skladových prostor v plném rozsahu, přičemž plocha zasažená požárem činila dle prvotního odhadu téměř 100 m2. Prvotní průzkum byl veden za podpory útočného proudu C 52 v dýchacích přístrojích do přízemních prostor.

Samotný průzkum komplikovala hustá mlha a tma odpovídající této pokročilé noční hodině. Další jednotky PO, které přijely na místo zásahu, se soustředily na vyhledávání osob. Po násilném vstupu do 2. NP bylo totiž zjištěno, že kromě skladování může tento prostor sloužit též k ubytování.

Byly povolávány další jednotky PO a velení převzal stálý řídící důstojník směny, který zřídil štáb velitele zásahu. Operační důstojník vyhlásil II. stupeň poplachu dle požárního poplachového plánu.

V dalším kroku rozdělil velitel zásahu (VZ) místo požáru do tří požárních úseků se snahou o obchvat zasaženého místa.

Prvním úsekem byla levá strana od zasažených prostor, kde se pracovalo se dvěma proudy C 52 a jedním proudem B 75 po AZ do požárně otevřených ploch na fasádě.

Druhým úsekem byla pravá strana s nasazením taktéž dvou proudů C 52.

Třetí úsek tvořila zadní část v nitru budovy se dvěma proudy C 52.

Vlivem rychlého šíření požáru, především po povrchu uskladněných textilií a nesnadného nasazení hasební látky do míst intenzivního hoření, byly tepelně namáhány nosníky střešní konstrukce i svislé dělicí příčky.

Vyhlášení III. stupně poplachu

I přes použití smáčedla se nedařilo snížit intenzitu hoření. V 01.41 hodin byl vyhlášen III. stupeň poplachu dle požárního poplachového plánu a dále byl zřízen čtvrtý úsek na střeše objektu, kde byly prioritně vytvářeny předěly v šíři dva metry ve střešní konstrukci. Toto se jevilo jako velmi namáhavé s ohledem na skladbu střešní konstrukce.

Dále na jednotlivých úsecích probíhalo vyhledávání osob, násilné vstupy do dalších prostor a monitorování podhledů termokamerou. Začalo docházet k prvním propadům střešní konstrukce vlivem tepelného namáhání. Předpokládaná plocha zasažená požárem činila 50 m x 70 m.

OPIS HZS hl. m. Prahy požádal KOPIS Kladno o posílení stanic HZS hl. m. Prahy dvěma jednotkami PO. Při násilných vstupech byly vyvedeny a následně předány zdravotnické záchranné službě (ZZS) dvě osoby vietnamské národnosti. OPIS HZS hl. m. Prahy vyrozuměl operační středisko krizového štábu Magistrátu hl. m. Prahy.

V průběhu zásahu vznesl VZ požadavek na zvýšení tlaku v hydrantové síti.

OPIS HZS hl. m. Prahy začalo svolávat směnu B a v čase 04.32 hodin byl vyhlášen zvláštní stupeň poplachu. V tuto dobu na místě požáru zasahovaly jednotky HZS hl. m. Prahy stanic č. 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7, jednotky HZS podniků, SDH obcí, Policie ČR a posádky ZZS.


Dále probíhalo postupné střídání na jednotlivých úsecích další směnou a převzetí místa zásahu. Po poradě štábu VZ s vedením objektu byly stanoveny priority. Vedení objektu sdělilo, že pro ně zvlášť důležitými objekty jsou nová přístavba na západním křídle a dále severní podélná část budovy.

VZ byly nasazeny dostupné síly a prostředky na obranu západní části objektu v úseku č. 1 „západní střecha”, kde se nacházela nová přístavba – celkem šest proudů B 75 a dva proudy C 52. V tomto místě se podařilo zastavit šíření požáru, zejména z důvodu propadu střešní konstrukce u nosné zdi a díky nepřetržité dodávce vody.

Zvolenou taktikou bylo intenzivní nasazení všech proudů B 75 v bezprostřední blízkosti konstrukce, která byla zároveň ochlazována. Na úseku č. 2 „východní vnitřní” probíhal průzkum bojem pomocí dvou proudů C 52 do vnitřních prostor, kde byl velice omezený přístup vzhledem k uskladněnému materiálu, a které byly značně zakouřeny. V těchto místech se podařilo zamezit dalšímu šíření požáru, který však pronikl dál k severní části, tj. do hloubky objektu.

V úseku č. 3 „severní chodba” byl veden rovněž průzkum bojem za podpory útočného proudu B 75 a tří proudů C 52 a neustálý monitoring termokamerou. Tento úsek, spolu s úsekem č. 6, hrál zásadní roli v obraně severní části objektu. Chodba byla důležitým mezníkem mezi požárem zasaženou částí objektu a severní podélnou částí, jež byla jednou z priorit určených vedením objektu.

V úsecích „severní střecha” a „východní střecha” bylo postupně nasazeno dvanáct proudů B 75 a tři proudy C 52. Zejména úsek č. 4 „severní střecha” byl důležitý pro obranu severní podélné části objektu. Na tomto úseku došlo k rozsáhlým propadům střechy a veškeré proudy se soustředily na obranu svislé konstrukce oddělující prostor požáru a severní chodbu.


Vzhledem k velké vzdálenosti nebylo možné dále použít proudy B 75 na hašení nitra objektu, kde stále probíhalo intenzivní hoření. Proto VZ vznesl požadavek na letecké hašení, které toto umožnilo. První série shozů byla koordinována přímo z paluby vrtulníku příslušníkem HZS ČR.

Při dalších shozech již pilot nalétával tak, že v okamžiku, kdy lano s vakem svíraly se zemí 45° úhel, byla vypuštěna voda z vaku. Tím bylo docíleno toho, že se voda dostala pod nepropadlé části střešní konstrukce, kde nebylo možné účinně nasadit proudy.

Posledním úsekem byl úsek č. 6 „východní chodba”, kde došlo k zastavení šíření požáru směrem k severní podélné části dvěma proudy B 75 a třemi proudy C 52. Obecně se dá říci, že hašení vnitřních prostor z povrchu střechy se zprvu zdálo málo účinné. Při dalších propadech střechy a odkrytí vnitřních prostor se situace rázem změnila.

Masivní nasazení a vhodné nasměrování proudů B 75 a jejich neustálá koordinace měly společně s nasazením vrtulníku za následek, že se podařilo zamezit dalšímu šíření požáru. Svou roli zde hrály i stavební konstrukce, u kterých však byly posléze nalezeny prostupy, které by bez hasebního zásahu sloužily jako požární mosty k dalšímu šíření požáru.

V takovémto „maximálním nasazení” musely jednotky PO držet své úseky v podstatě až do doby lokalizace v 19.22 hodin. Po lokalizaci a předání požáru další směně však hasební práce pokračovaly.

Postupně počty proudů ubývaly a jednotky PO se mohly vracet na základny. V nočních hodinách probíhalo rozebírání konstrukcí a vyhledávání skrytých ohnisek, což byla v podstatě práce na několik dalších dnů do doby likvidace dne 13. listopadu 2008 v 13.55 hodin.

Týlové zabezpečení

Po zřízení distribučních center a organizování plynulé dodávky vody na místo zásahu byla plněna řada dalších, neméně podstatných úkolů. Bylo potřebné zajistit dostatečné množství tekutin a stravy pro zasahující.

V souvislosti s předpokládanou dobou trvání zásahu byl v odpoledních hodinách vznesen požadavek na osvětlovací balony, které se později ve večerních hodinách velmi osvědčily. Dále bylo nezbytné dohlížet na dostatek PHM. Po vyčerpání zásob HZS hl. m. Prahy bylo pokrytí potřeby řešeno mezikrajskou pomocí a následně OPIS vyžádalo doplnění od Státní správy hmotných rezerv.

V pozdějších hodinách se v důsledku nepřetržitého provozu začaly objevovat závady na technice, které byly řešeny na místě strojní službou.


Zajistit plynulou dodávku vody bývá problémem velkých požárů. Vysoká intenzita hoření na velké ploše vyžaduje nepřetržitou dodávku velkého množství vody na místo zásahu.

Tento náročný úkol řešil člen štábu VZ pro týl, který přitom vycházel ze zkušeností s distribucí vody při nedávném rozsáhlém požáru na pražském Výstavišti.

Přečtěte si2008: V Praze došlo k jednomu z největších požárů poslední doby, hořel Průmyslový palác

Zřízení distribučních center mělo za následek, že nedocházelo k nešvaru známému jako „vysychání proudnic” a navíc byla optimálně využita požární technika.

Ve spolupráci s Pražskými vodovody a kanalizacemi, a.s., bylo vybráno devět odběrních míst v blízkém okolí. V těchto místech byl proveden odtah parkujících vozidel a redukována automobilová doprava. Tím byla následně dosažena maximální plynulost a bezpečnost přepravy vody na místo zásahu.

Dále byl vodárnami respektován požadavek na zvýšení tlaku v síti, což umožnilo snadnější čerpání cisteren. Jedno z odběrních míst s vyšším tlakem a příhodnými podmínkami pro přistání vrtulníku bylo přechodně využito pro plnění bambi vaku při leteckém hašení.

Dále byly požární automobily u vrátnice areálu směrována do tří distribučních center a zároveň zde byly evidovány i nově přijíždějící jednotky PO.

Měření koncentrace nebezpečných látek v ovzduší

První měření bylo provedeno chemickou službou HZS hl. m. Prahy v čase 03.30 hodin. Měření probíhalo na místě zásahu a v přilehlém sídlišti Libuš. Dle charakteru hořlavých látek se prováděla měření na přítomnost oxidu uhelnatého (CO), chlorovodíku (HCl), amoniaku, fosgenu, formaldehydu, sirovodíku a kyanovodíku.

Pouze na místě zásahu dosahovala koncentrace CO hodnoty 30 ppm, ostatní nebezpečné látky byly pod hranicí detekovatelnosti. V dalších hodinách byla prováděna měření i na vzdálenějších sídlištích, vždy s negativním výsledkem.

Stížnosti občanů však mohly být oprávněné, jelikož čichový práh těchto látek je mnohem nižší nežli hranice škodlivosti pro lidský organizmus. Opatřením bylo varování, aby občané omezili větrání a minimalizovali pobyt ve venkovním prostředí. Kontinuálním měřením byly v pozdějších hodinách potvrzeny pouze vyšší hodnoty na místě požáru.

V určitém momentu došlo ke zvýšení koncentrace CO na 90 až 240 ppm a HCl 3 až 8 ppm. Další měření však již prokázala jen přítomnost CO v hodnotách 15 až 85 ppm, a to pouze v bezprostřední blízkosti místa požáru.

K měření byly použity přístroje Oldham TX 11, Draeger CMS, Oldham MX 21 a GasAlertMicro5.

Likvidace požáru

Likvidace požáru, včetně předání místa zásahu, spolu se stanovením následných opatření, byla provedena dne 13. listopadu 2008 v 13.55 hodin za účasti představitelů HZS hl. m. Prahy, Policie ČR a generálního ředitele společnosti SAPARIA, a.s.

Týden trvaly dohašovací práce, kdy jednotky PO prováděly rozebírání konstrukcí a likvidaci skrytých ohnisek. V této době provedl kontrolu statik, který určil nebezpečná místa a paralelně probíhalo vyšetřování oddělení zjišťování příčin vzniku požárů HZS hl. m. Prahy a Policie ČR.

Celková výše škody činila 130 milionů korun, příčina vzniku požáru je stále v šetření. Při likvidaci požáru bylo zraněno pět hasičů.

Negativa zásahu

  • absence dokumentace o stávajícím dispozičním řešení či charakteru skladovaného materiálu,
  • značné množství prostupů mezi jednotlivými úseky,
  • vysoké požární zatížení způsobené nevhodným skladováním (stohové skladování až po stropní podhled),
  • členitý prostor,
  • obtížný přístup do zasažených prostor (minimum vstupů),
  • značný vývin kouře,
  • mlha v nočních hodinách,
  • přetížený radioprovoz.

Pozitiva zásahu

  • dostatečné nasazení sil a prostředků,
  • mezikrajská spolupráce,
  • pružnost OPIS MV-generálního ředitelství HZS ČR jako komunikačního mezičlánku,
  • spolupráce s leteckou službou Policie ČR,
  • další spolupráce v rámci IZS,
  • nepřetržitá dodávka vody,
  • týlové zabezpečení,
  • uchráněné hodnoty,
  • odvaha a výdrž zasahujících.

Zajímavé údaje v číslech

  • Doba do lokalizace: 18 hodin 49 minut
  • Doba trvání zásahu: 181 hodin 22 minut
  • Počet zasahujících během prvních 24 hodin: 421
  • Celkový počet postupně nasazených zasahujících: 954
  • Počet jednotek: 81
  • Maximální nasazení útočných proudů: 22 x B 75 a 8 x C 52
  • Dodávka vody na místo zásahu v době maximálního nasazení: 11 – 12 m3 za minutu
  • Počet shozů pomocí BAMBI vaku: 49
  • Odhadovaná spotřeba vody do doby lokalizace: 10 000 m3
  • Dýchací přístroje: 1000 ks
  • Celková spotřeba PHM (nafty): 12 000 l
  • Plocha požáru: 6000 m2
  • Počet baget k občerstvení: 1000 ks
  • Počet zasahujících krajů: 6

Závěr

Z hlediska nasazení šlo o zcela výjimečný zásah. Po zkušenostech z předchozích zásahů v tomto objektu a z požáru pražského Průmyslového paláce bylo patrné, že rozhodující vliv na rozvoj a průběh požáru bude mít nepřetržitá dodávka vody na místo zásahu.

Ve fázi plně rozvinutého požáru by bylo velice riskantní vést průzkum bojem do míst, kde jsou nadměrně tepelně namáhány konstrukce a navíc bez adekvátní dokumentace.

Značné soustředění nepřetržité dodávky hasiva do míst s nejvyšší intenzitou hoření přineslo své výsledky. Požár se značným úsilím podařilo ohraničit a zamezit jeho dalšímu šíření.

Přečtěte siHasiči pana Wonga aneb podniková jednotka v libušské tržnici SAPA

Významnou měrou k tomu přispěla rozhodnutí VZ o povolání požární techniky z mnoha HZS krajů a její plné využití, jako i historicky první nasazení vrtulníku na požár objektu.

Zásahu se celkem zúčastnilo 81 jednotek HZS ČR a SDH obcí, přičemž celkový počet zasahujících se vyšplhal k číslu 954.

Závěrem patří poděkování všem, kteří se přímo či nepřímo podíleli na likvidaci této mimořádné události – nejen zasahujícím, ale i operačním střediskům HZS ČR, Policii ČR, ZZS a dalším subjektům.

npor. Ing. David VRATISLAVSKÝ
HZS hl. m. Prahy
Sdílet

Článek byl převzat z časopisu 112.

Časopis 112

Časopis 112 poskytuje informace z oblasti požární ochrany, činnosti složek integrovaného záchranného systému, problematiky ochrany obyvatelstva a krizového řízení.

Vydavatelem je generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.

Banner DrägerCZ 970