Čtvrtek 22. října 2020, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Na Bruntálsku přibylo 26 nových sirén, Moravskoslezský kraj už má nejhustší síť v rámci České republiky

Posledních 16 z celkem 129 moderních elektronických sirén, které mohou i „mluvit“, prověřili a předali do provozu během posledního listopadového týdne 2014 příslušníci Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK) zástupcům obcí v Moravskoslez­ském kraji.

Nejvíce jich od loňského jara hasiči předali v okrese Frýdek-Místek (32) a Bruntál (26). Bruntálsko bylo při naplňování projektu, hrazeného především Evropskou unií, jako poslední – všech 26 moderních sirén zde bylo odzkoušeno během října a listopadu 2014. Současně byli zástupci obcí (starostové, šéfové krizového štábu, velitelé dobrovolných hasičů…) proškoleni o jejich rychlém a bezproblémovém používání.

V Moravskoslezském kraji je v tuto chvíli v provozu celkem úctyhodných 785 koncových prvků varování, z toho 351 rotačních motorových sirén, 344 elektronických („mluvicích“) sirén a 90 obecních rozhlasů. Je to nejmodernější a nejhustější krajská síť koncových prvků varování a vyrozumění v rámci ČR.

Poslední listopadový týden se profesionální hasiči „vrhli“ na posledních 16 sirén. V centru Bruntálu přibyly dvě – na Náměstí Míru (pohledům obyvatel poměrně skrytá, aby vyhovovala i památkářům) a na osmipatrovém domě ve vlastnictví města u Kobylího rybníka. Na okraji Krnova přibylo na střeše obecního bytového domu (v Petrovické ulici) také jedno moderní zařízení.

Např. tři nové sirény získal během října a listopadu 2014 Rýmařov (centrum, Janovice a Jamartice), dvě obec Nové Heřminovy (radnice a hospoda), kde bude stát přehrada. Po jedné nové siréně mají od konce listopadu Karlova Studánka, Lichnov, Ludvíkov, Staré Město, Václavov u Bruntálu, Velká Štáhle a Vrbno pod Pradědem. Snad na nejkrásnějším místě se vyjímá na střeše čerstvě zrekonstruované hasičské zbrojnice ve Valšově – několik decimetrů od zvonice s funkčním zvonem, který si zdejší starostka přála zachovat.

Hasiči všechny sirény pořídili především z peněz Evropské unie – z operačního programu životní prostředí (zaměřeného na protipovodňová opatření), celkem za 41 milionů korun. EU hradí 85 % projektu, zbytek jde ze státního rozpočtu ČR. Umístění sirén se velmi pečlivě vybíralo. Do projektu, který začal v roce 2009 (vč. výběru míst a přípravy montáže), patří také realizace digitálního povodňového plánu a nákup celkem 18 mobilních sirén pro jednotky HZS MSK.


Elektronické sirény byly umisťovány především na obecních budovách (radnice, základní a mateřské školy, hasičské zbrojnice, kulturní domy, domy s pečovatelskou službou, bytové domy, domy služeb, pošty). Lze z nich pouštět jak klasické varovné signály (požární poplach, všeobecná výstraha a další), tak předem naprogramované hlasové zprávy v souvislosti s aktuální mimořádnou událostí.

Zařízení lze ovládat jak dálkově z krajského operačního a informačního střediska hasičů (které je součástí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje v centru Ostravy), tak přímo u sirény pomocí tlačítka, nebo ovládáním na terminálu.

Velkým usnadněním je ovládání (i následný hovor) pomocí mobilního telefonu i mimo objekt, kde jsou siréna a její komponenty instalovány, třeba z tepla domova či ze služební cesty. Jediným limitem pro hovor z mobilního telefonu je délka 3 minut. Oprávnění k obsluze a takovému volání má v každé obci až 5 osob, obvykle starosta, jeho zástupci a šéf krizového štábu, může to být i velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů.

Siréna má i funkci místního rozhlasu – lze pomocí ní (mikrofonem či mobilním telefonem) informovat o všem, co je pro obec důležité, třeba o odstávce pitné vody, poruše plynu, odvozu odpadu, nebo o výsledcích místního fotbalového týmu. A hasiči nabádají, aby se činnost sirén prověřovala často i tímto způsobem.

por. Mgr. Petr Kůdela
tiskový mluvčí
HZS Moravskoslezské­ho kraje
Sdílet
Seriál: Předávání nových elektronických sirén