Během velkých požárů je využití velitelské aplikace, tabletů a lokátorů v taktickém operačním řízení klíčové, GINA se předvedla i v Bzenci

V třetím dílu naší série článků o možnostech využití systému GINA se zaměříme na jednu ze dvou největších živelních hrozeb, které Českou republiku ohrožují – požáry. Požáry v tomto období tvoří velké procento výjezdů jednotek HZS a tak je nutné popsat klíčové souvislosti týkající se této problematiky.

Během velkých požárů je využití velitelské aplikace, tabletů a lokátorů v taktickém operačním řízení klíčové. Potřeba modernizace a přijetí inovativních kroků v oblasti taktické komunikace je tedy základem k jejímu zlepšení a zefektivnění.

Bzenecký požár 2012 – Motivace ke změně

Tento, všem hasičům republiky dobře známý, požár zasáhl celkem 160 hektarů lesa, kde byl zničen borovicový porost ve stáří 100 – 129 let. Celková škoda byla vyčíslena na 27,7 milionů korun, přičemž se podařilo uchránit majetek za 400 milionů korun. Zmíněná bilance se při porovnání škody a uchráněného majetku možná zdá akceptovatelná, nicméně ve skutečnosti byla tato událost ukázkou selhání tradičního řízení (dynamika průběhu operace a její koordinace). Dokazuje to i zvláštní stupeň (nejvyšší v celé škále), kterým byla operace kategorizována.

SERIÁL: Požár lesa v Bzenci

Důvodem byl samozřejmě rozsah požáru a následná nezbytnost nasazení obrovského počtu jednotek požární ochrany (207) z ČR a sousedního Trnavského kraje. V terénu s požárem bojovalo na 1500 hasičů. V lesích moravské Sahary byly kromě vrtulníků a letadel nasazeny i dva hasící tanky, jeden obrněný automobil a další těžká technika.

Takové množství sil a prostředků použitých v terénu je nezbytné správně koordinovat. I zde bylo využito nejmodernějších technologií GINA. Přenos živých informací přímo z terénu, efektivní koordinace zasahujících, okamžitá výměna informací, bezpečnost zasahujících jednotek a propojení s KOPIS se dá zrealizovat jenom prostřednictvím spolehlivého a komplexního systému.

V Bzenci jsme hasili 14 dní a ani po 14 dnech jsme pořádně nevěděli, jak velké je požářiště. Jen jsme spekulovali nad papírovou mapou. První dny jsme ani netušili, kde všude máme nasazenou požární techniku. Poslední auta odjížděla z Bzence téměř po měsíci. Ten den jsme povolali GINA System a díky mobilnímu terminálu Motorola jsme konečně zjistili kde všude hořelo, kde byla nasazená jaká technika, kde bylo čerpací stanoviště, kde se doplňoval vrtulník. Přestože mobilní terminál má k dnešním tabletům daleko, tak tenkrát to byl div.

říká vedoucí oddělení KOPIS Jihomoravského kraje, plk. Ing. David Jirouš.

Kam a kudy?

Naše společnost se již od svého vzniku zabývá vývojem systémů pro taktickou koordinaci v terénu. Technologie se používají při záchranných a bezpečnostních opatřeních v ČR i ve světě, kde hlavním prvkem je interaktivní mapa sdílená mezi všemi zasahujícími jednotkami v reálném čase.

Tento nástroj se tedy stal klíčem k inovaci v této oblasti nejen u nás, ale i ve zbytku světa. V rámci zavádění systému do praxe v ČR jsme se dokonce dostali mnohem dál, než většina států západního světa. Samozřejmě v této oblasti existují systémy zaměřené na samotný tracking, navigaci jednotek, nebo jednoduché, technologicky jednostranně zaměřené systémy pro hasiče nebo jiné odvětví IZS. Náš přínos a „revoluce“ je obsažena právě ve zmiňovaném komplexním a kompletním propojení všech složek IZS v rámci jednoho systému.

Tento trend je tedy již relativně běžný, nicméně tyto systémy jsou určeny vždy jen pro jedno samostatné odvětví. Jihomoravský kraj je jedním z mála míst, kde se postupně realizuje komplexní propojení celého IZS prostřednictvím jednoho systému. Systém je využíván nejen HZS, ale taky PČR a ZZS, díky čemuž mohou, pokud chtějí, informace jednoduše sdílet a následně mnohem efektivněji koordinovat součinnost jednotek v rámci společného zásahu.

Jak konkrétně v této oblasti zefektivňujeme vaši práci?

Existuje několik oblastí, které jsou pro zlepšení krizové koordinace nevyhnutelné. Mezi ty klíčové patří spolehlivé zasílaní statusů, urychlení příjezdu k události, přístup k informacím a sdílení operační situace napříč krizovými štáby, ideálně celým IZS. To ovšem není všechno. GINA zefektivňuje průběh zásahů během rozsáhlých požárů i tím, že řeší následující problémy:

Jednotky z jiných regionů neznají regionální trasy, zkratky a polní cesty

• v mapě je možné na základě předešlých poznatků zakreslit vlastní mapu komunikací (operační důstojník i jednotky samotné dokážou z mapy snadno vyčíst, jakou trasu v jinak nepřehledné situaci bude nejvhodnější zvolit)

Neznalost prostředí a přesné pozice vodních zdrojů

• GINA systém obsahuje široké portfolio mapových podkladů a umožňuje zobrazení geografických dat, díky kterým jednotka či operátor umí rychle zvolit vhodný pohled a snadno určit nejbližší vodní zdroj k čerpání

Nesnadné určení požářiště

• motorka, nebo čtyřkolka s lokátorem oběhne oblast a v systému se automaticky zobrazí přesná plocha postižené oblasti

Náročný terén a poškozené komunikace zkreslují odhad dojezdu jednotek na místo zásahu

• díky sledování a ukládání historie pohybu jednotek se dá přesněji koordinovat a odhadnout nejvhodnější způsob dopravy na místo zásahu (velký přínos je pak i v možnosti jednoduchého zakreslení do mapy, bez použití už tak přetížené radiové komunikace)

Nedostatečná obrazová dokumentace

• díky propojení s leteckou záchrannou službou a bezpilotním prostředkem je možné nejen fotit aktuální stav, ale také dokumentovat situaci po zásahu a odhadnout tak poškození oblasti

Nepřesná lokalizace jednotek v nepřehledném terénu

• v situacích, kdy je lesnická mapa neaktuální, jsou informace o přesné pozici všech jednotek klíčové. Prostřednictvím systému GINA má štáb přehled o tom, zda konkrétní jednotka zasahuje ve správném sektoru

Neaktuální sektorizace pro jednotlivé složky zásahu

• vývoj situace může způsobit v jisté fázi desektorizaci a díky digitální mapě je náprava jen jednoduchým úkonem, který by jinak byl mnohem složitější

Praktických příkladů, kdy bylo použití systému Gina na výjezdových tabletech přínosem pro naše hasiče, je celá řada. Každý den se setkáváme s tím, že použití této techniky velmi usnadňuje našim příslušníkům, resp. velitelům vozů či jednotek, jejich práci, ať už třeba cestou na místo zásahu, či přímo na místě samém. Není to ale jen při zásazích, kdy je využíván celý systém složek IZS.

řekl velitel čety požární stanice Lidická – ppor. Ing. Ivo Jirásek.